Tenhle den začal jako každý normální. Vstal jsem s postele, umyl se najedl se a čekal na kamaráda, který mě každé ráno vyzvedával. Do školy jsme dorazili ve třičtvrtě na osm. Tenhle den se mi tam moc nechtělo, měli jsme psát test z matematiky, kterou já moc nezvládám. Začala hodina. Seděl jsem v lavici a snažil se nemyslet na ten test.Se zazvoněním se otevřeli dveře a dovnitř vtrhla Zástupkyně ředitele s prosbou zda si může půjčit pár dětí na pomoc.
číst více
….... Jak začít? Jak napsat co se stalo? Nejlépe bude popsat vše bez příkras, vše jak se situace a co po ní následovalo.
V době hluboké totality v tzv. době normalizace, kdy každý musel pracovat, kdy v nápravných zařízeních skončili i lidé kteří nechtěli mít nic s politikou, kdy za mřížemi skončili mladíci, jen proto, že chtěli za železnou oponu, se odehrál tento příběh, jenž Vám předkládám, není upravován, zkrášlen, ani cenzurován a poznamenal mne na dlouho jak pozitivně tak negativně.
číst více
Bylo to na počátku osmdesátých let, byl jsem osm roků ženatý a po vojně. Koupili jsme si auto zn. Škoda a začali plánovat kam budeme jezdit až bude dovolená.Přišla na řadu mapa.Rozhodnutí bylo jasné.Budem postupně projíždět všechny zajímavé oblasti Čech.Začneme Severní Moravou pak příště Jižní Moravu,Jižní Čechy,Západní Čechy.Pocházíme ze Severu Čech a to projedeme o víkendech.V katalogu jsme si našli pension a zavolali tam a předběžně provedli reservaci.
číst více
Ta známá pachuť laciného turka, vtírající se do chuťových pohárků, byla vždy účinnou metodou, jak své tělo přesvědčit, že se probudila do dalšího dne. Pohled z okna na zešedlé obrysy sídlištních budov, zahalených do smogového oparu, jí jen podpořil hořkost v ústech. Odvrátila se od melancholické scenérie a s lehkým úsměvem na rtech sáhla po krabičce cigaret.
číst více
Do současné práce jsem nastoupil zhruba před dvěma roky, bylo mi tehdy 30, byl jsem svobodný, nezadaný, bez závazků. Nastoupil jsem do kanceláře, o kterou jsem se dělil jen s jednou spolupracovnicí, jmenovala se Pavla. Kancelář ředitele byla hned vedle, v budově byla ještě jedna kancelář, kde sídlila naše další kolegyně Jana, zbytek zabíraly sklady. Zástupce ředitele se svou asistentkou byli v naší pobočce v sousedním městě.
číst více
Byli jsme připraveni, já zalezlý nahý po stolem , ubrusy sahali až dolů tak ,aby hosté nic neviděli a pomalu jsme očekávali první hosty, abych mohl plnit, vše o čem jsme s Mírou mluvili. Nemusel jsem čekat dlouho a první hosté se dostavili, měl jsem dojem, že to jsou oni muži, kteří mne již vyzkoušeli a tak surově zmlátili.
číst více
Míša. Krásná holka, co mě vždycky ohromně fascinovala. Pro mnohé možná nenápadná a všední, ale tahle drobná, pod uši střižená blondýnka, s tělem, dalo by se říct až malé holky, ve mně vzbuzovala cosi nevysvětlitelného. Odjakživa na ní bylo něco zvláštního a tajemného, ale nikdy jsem nemohl přijít na to co. Tedy „nikdy“ - až do jednoho horkého letního večera a právě o tom jsem Vám chtěl povědět.
číst více
Bylo mi 16 a právě jsem ukončil základní školu. Měl jsem před sebou dva měsíce prázdnin, a protože se mé předchozí vztahy moc nepovedly, neplánoval jsem nic zajímavého. Občas zajít na pivo s klukama, čučet na tv, hledat si práci a flákat se u pc. Po měsíci prázdnin jsem zašel na jeden mejdan, strašně sem se opil a ranní opičku jako sem měl, bych nikomu nepřál. V průběhu dne jsem se zní dostával, a když se začalo stmívat, tak jsem si řekl, že si pudu dřív lehnout.
číst více
Síla myšlenky, část 3.
VIII.
Zítra domů
Probudil jsem se krátce před obědem. Ještě v polospánku jsem si zajel rukou do rozkroku a v první chvíli jsem se zarazil nad novým rozměrem svého čůráka, ale hned jsem s uspokojením musel konstatovat, že se mi nové rozměry zamlouvají. A určitě se nebudou zamlouvat jen mě, zvlášť když je můžu, jak jsem hned pro jistotu vyzkoušel, můžu měnit podle libosti. A jelikož ruce už byly také v pořádku, během chvilky jsem se vystříkal na nemocniční prostěradlo…
číst více
Mala som sladkých 16 a stále som bola panna. Nechcela som sa vyspať len tak s hocikým, ale bola som poriadne nadržaná. Mali sme triedneho učiteľa, ktorý mal v tom čase len 27. Tváril sa strašne dôležito, odmerane a chcel vzbudzovať rešpekt. Realita bola taká, že všetci sme chodili von s kamošmi v jeho veku, takže nám prišiel len otravný a pôsobil ako namyslený kretén. Bola som skvelá žiačka, reprezentovala som školu a všetci ma mali radi.
číst více
