Zrovna obracel maso na pánvičce a s rozkoší sledoval, jak krásně mění barvu, když na poličce začal kvílet a poskakovat mobil. Se sakrováním odstavil pánev, maso dal na talíř a šoural se pro mobil. „Karel, no jo, co zase chce ten otrava?“ bručel a pak se ohlásil. „Co děláš tento týden, máš nějaký plán?“ zavřeštěl z mobilu Karlův hlas.“Mám dovolenou, to přece víš“ namítl. „Tak vopucuj kolo a pojedeš s námi do Jižních Čech, je nás lichý počet, tak to musíš doplnit“ nařizoval.
číst více
Co si budeme povídat: jsem mladá žena, vypadám docela k světu, nejsem úplně blbá, ale ráda to předstírám. Dokážu toho využívat. Mám svoje ženské zbraně. Možná jsem vypočítavá mrcha. Ale líbí se mi to. Takže když mi nedávno začal zlobit počítač, pořád se sekal, byl pomalý, občas se sám od sebe restartoval, burcovala jsem svoje kamarády mužského pohlaví a oni se mi pro mé hezké oči a hezký zadek na to přišli podívat. Celkem čtyři, ale v podstatě přišli jenom na to, že i když mi tu bednu vyčistili od všech možných hovadin, po pár letech používání by to chtělo udělat reinstal.
číst více
Tak takhle nudné školení jsem už dlouho nezažil. Celý den čumět do notebooku a předstírat zájem o řeči jakéhosi páprdy, který zná výborně teorii, ale o praxi v životě nezavadil, bylo deprimující. Jak jinak, stále častěji jsem v myšlenkách utíkal k představám, co bude, až tohle představení skončí.
číst více
Dálkový autobus se řítil širokou asfaltkou k Brnu. D Když jsem nastoupil v Újezdu, zaujal jsem sedadlo za nějakou blondýnkou, neměla víc než dvacet, bylo na ní vidět, že jede už dlouho.
Napolo ležela na sedadle, měla ho poklopené, zatímco to k oknu bylo v normální poloze, vzniklou mezerou jsem : viděl její ňadra, která napínala halenku s rozepnutým knoflíčkem u výstřihu, nohy v riflích měla šikmo na rantlu plechové stěny, dost rozevřené, pravou ruku měla položenou na ňadrech a levá visela do klína, pospávala.
číst více
Paráda, tak jsem se tenhle tejden stihla po odpolednech jen tak poflakovat po obchodech a zavítala jsem taky do mýho oblíbenýho ‘Spodního prádla’, a co by člověk netušil… čekal tam na mě krásnej (pro mě dosud naprosto neznámej) úlovek! Když jsem vešla, tak kromě stálýho doprodeje miniaturních bikin zas nic tak novýho, ale co mě zaujalo, byl nějakej novej věšák v rohu. Pokud jsem si dobře pamatovala, tak tam minule ještě nestál.
číst více
„Už to přichází! Dělej, kurňa, dělej, Aneto tak kruci dělej!“, řval na mě Vlado. Ze středu ke kraji jezdil těžkými dlouhými závěsy, které normálně každý večer zakrývaly delší prosklenou stěnu obýváku, a přitom skučel jak divokej pes. Venku se strhávalo na obrovskou bouřku, všude se setmělo a v kuchyni u linky mi blikavě skomíralo světlo. Ve vzduchu bylo cítit vlhko a nepříjemné napětí, z kterého mi běhal mráz po zádech. A z Vlada mi běhal taky.
číst více
Šel jsem za ní pěšinou k vysokému, převážně smrkovému lesu. Hluboký úvoz nás zavedl k úbočí kopce s červenou čepicí rozhledny na vrcholu. Po chvíli se nám otevřel výhled do údolí s domkem, obklopeným rozsáhlým ovocným sadem."Může to být i váš domov, pokud se s mamkou dohodnete," pronesla dívka, pohodila hlavou a její dlouhé, slámově žluté vlasy se leskle zavlnily. "Dluhy nemáme, co vyděláme, stačí na slušné živobytí. Nehledáme tedy živitele." "Neurážejte mě, Kláro," řekl sem na to.
číst více
Marek měl zvláštní zálibu – strašně rád byl tím, kdo odpaňoval mladé nevinné slečny. Nejvíc se mu líbily takové ty hezké, panenkovské, jako z pohádky. Kudrlinky, velké oči, sladký hlas a hlavně sladké tělo. Sám už měl spoustu zkušeností a počet dívek, které takhle zbavil nevinnosti, se blížil k desítce. Teď si myslel na jednu slečnu, které mohlo být tak 14 let. Jmenovala se Klára a byla snad přesně vystřižená z jeho fantazie.
číst více
Už aby byl pátek pomyslel jsem si když jsem vycházel ze školy. Druhá moje myšlenka směřovala k tomu co budu dneska odpoledne na intru dělat. Ten rok jsem maturoval, ale učit se mi rozhodně nechtělo, vždiť byl teprve říjen. Toto vyřešil můj kamarád a spolubydlící Tom, když mi navrhl abychom šli do posilovny. Souhlasil jsem a šli jsme. Když jsme přišli do posilovny všiml jsem si holky, která cvičila na žíněnce..byla mi povědomá, ale s mojí pamětí je to horší a tak jsem si nemohl vzpomenout.
číst více
Konečně volno! S velkou radostí jsem si konečně našel ve svém nabitém programu čas pro plavání. Nejsem žádný sportovec, spíše jsem takové silnější postavy, ale plavání mě baví, není těžké a úmorné. Je to bezvadný relax a ten já jako programátor potřebuju jako sůl. Tak jsem zbalil šampón, mýdlo, ručník, plavky a vyrazil.
číst více
Celkem 10 hlasů