Další průběh svatebního veselí byl už takříkajíc standardní. Mohutně se popíjelo a veselilo a jak se doba chýlila k půlnoci, začali se hrát i různé tradiční hry, které ovšem moc nemusím. Snad jen dražení nevěstina střevíčku mě zaujalo. Říkal jsem si, kdyby se mi jej podařilo získat do svého vlastnictví, budu mít na tuto svatbu další hezkou vzpomínku.
číst více
Haló, mister Li-čang, jeden cocktail a láhev whisky do čísla pět. Mám je volné, není-liž pravda? " Těmito slovy pozdravil mladý muž tlustého Číňana, který se mu hluboce ukláněl.
„Yes, yes, máster Smith. Číslo pět je ti kdykoliv k dispozici! "
„Dobrá tatíku, dobrá. A koho mi pošleš zapálit dýmku rozkoše? " Číňan pokrčil rameny a sklonil hlavu, jakoby byl přesvědčen o své nesmazatelné vině.
číst více
Dny, týdny, měsíce i roky utekly jako voda a přede mnou byla maturita a zkoušky na vysokou. Maturitu ze šukání, tu už jsem měla za sebou před lety a myslím, že i diplom z vysoké bych lehce v šukání obhájila. Za ta léta na gymplu jsem nasbírala mnoho zkušeností ve všech odvětví sexu. Stala se ze mne nymfomanka, která musela mít sex vždy a všude. Ve škole mě to bavilo, měla jsem výborný prospěch a po škole, po večerech plných sexu a erotiky, to bylo ještě daleko zábavnější.
číst více
Jako dítě jsem často šmíroval rodiče, když dováděli v ložnici. Poprvé to bylo proto, protože jsem mamku slyšel hrozně křičet a myslel jsem si, že jí taťka snad bije i když jsem je nikdy neslyšel ani hádat. To mi bylo asi 13. Když jsem pootevřel potichu dveře viděl jsem jak mamka sedí taťkovi na břiše a skáče na něm, taťka jí tahal za prsa a křičel: líbí se Ti to děvko co ? Jen se pěkně vymrdej a mamka odpovídala, jo jo jo je to krááásnýýý.
číst více
Když mi bylo 5, moje rodiče se rozvedli a táta si onedlouho přivedl domů novou ženu. Nyní je mi 18, tátovi 41 a mojí maceše 38. S mámou se rozvedli v dobrém a všichni mezi sebou mají dobrý vztah. Macecha se jmenuje Lenka a její máma, která se o mě hodně starala jakobych byl její vlastní vnuk, se jmenuje Helena, je jí 59 let. Věděl jsem, že moje náhradní babička pracuje v nějakém obchodě, ale nikdy mi nikdo neřekl kde a ani jsem se o to tolik nestaral.
číst více
Celá udýchaná jsem zazvonila u Dinčiných dveří ve třetím patře.Ani jsem nečekala na výtah, protože jsem už měla zpoždění ohledně ještě rychlovky s Kájou. „To je dost, že už jdeš, myslela jsem, že mne necháš ve štychu“ pravila Dinča, když mi otevřela. „Jak bych Ti mohla nechat oba ocasy jen pro Tvoji píču, to bych asi nepřenesla přes srdce“ jsem jí se smíchem odpověděla. Šla jsem za ní do obýváku, kde seděli dva muži. Při mém příchodu vstali a představili se. číst více
Všechno to začalo takovou nepříjemností. Pekelně mě bolelo břicho, podezření na slepák, ani chodit jsem nemohl, musel jsem zavolat doktorce s tím, ať se na mě přijde podívat, že nejsem schopný se k ní do ordinace doplazit, přestože sídlí jen pár set metrů o našeho baráku. Přichvátala do půl hodiny. Zná mě jako své boty - chodím k ní už od dětství.
číst více
Emil přišel o svoje panictví s mnohem starší dívkou. Jemu bylo osmnáct a jí nějakých šestadvacet. A samotný ten akt, stejně jako Emilův život, je dost bizarní. Emil se totiž narodil do celkem puritánské, hodně nábožensky založené rodiny. Návštěvy kostela byly na denním pořádku, hodiny náboženství od starého kněze se konaly skoro obden.
číst více
Blížily se narozeniny Roberta a já usilovně přemýšlela jaký mu dát originální dárek. A pak mne to napadlo. Vzala jsem telefon a zavolala své kámoše Denise, která sice zrovna měla stálého přítele, ale s věrností si nikdy nedělala velkou hlavu a protože jsem věděla, že se Robertovi líbí – tedy spíš ty její velký kozičky, rozhodla jsem se, že mu jí na jednu noc dopřeju. Denisa nebyla proti.
číst více
Na takový den, jaký mi připravily Simona a mamka, se nedá zapomenout a to jsem ještě vůbec netušil, co zažiju s mamkou ještě den příští. To už jsem musel po snídani do školy a snad abychom dohnali ty dva zameškané dny, tak jsem se ze školy dostal až kolem čtvrté hodiny odpoledne a domů až dokonce po čtvrté. Bohužel jsme vyfasovali i spoustu úkolů a tak jsem měl před sebou učení až do večeře. To všechno však vzalo za své, když jsem dorazil domů, otevřel dveře a vešel do chodby.
číst více
