Pavel se mi líbil už když jsem chodila na základku a on tehdy maturoval na gymplu. Byl ale dost velký stydlín. Pak se ztratil z dohledu a vrátil se po 5ti letech jako inženýr. Když mne pak občas potkal, pozdravil, ale nic víc a to mne šíleně lákalo. Jaký pak je asi v posteli ? Bylo mi 22 let, sex jsme měla ráda a tenhle stydlín mne opravdu moc lákal. A pak jsme se potkali na taneční zábavě.
číst více
Do oken Nebelvírské věže začaly pronikat první paprsky vycházejícího slunce a Hermiona se probudila. Dívčí ložnice třetího ročníku byly zařízeny velice útulně. Postele s nebesy z baldachýnu, překrásné, ručně zdobené noční stolky s broušenými křišťálovými karafami na vodu a kovové pohárky s výjevy z dějin Bradavic, stejné, z jakých jste mohli pít ve Velké síni…
číst více
Byla chladná, mrazivá noc, ale přesto byla spousta lidí venku, na procházce. Asi nikdo netušil, že to bude jejich osudná procházka. Já jsem se procházel po Stromovce a měl jsem takový neurčitý pocit, který se mísil s pocitem očekávání. Můj penis se mi v kalhotech vzpínal jako poplašený hřebec. Měl chuť. Právě proto jsem vyrazil ven. Byla celkem relativní tma a proto jsem si šel „zalovit“.
číst více
Nikolas se nechal přemluvit od kámošů a jeden sobotní večer se s nimi vydal na diskotéku do města asi dvacet kilometrů vzdáleného. Byl to v okolí vyhlášený podnik – slušné zázemí, skvělé ozvučení, párty s různou tematikou. Sjížděli se tam ti nejznámější dýdžejové z celé republiky a hrály tam také ty nejlibovější kapely. Proto Nikolas kývnul, že teda pojede. Líbilo se mu tam. Hlavně měli ten večer akci na panáky jisté značky alkoholu, jeden byl pouze za patnáct.
číst více
Mám přítelkyni, která má kamrádku, jsou to nejlepší kamarádky. Jedna bez druhé by byly ztracené. Moje přítelkyně se jmenuje Kristýna a její kamarádka Renáta. Renátu moc nevídám, skoro vůbec, zato s mojí přítelkyní jsem skoro každý den. A aby také ne, když spolu chodíme.
Ale jednou jsme se sešli všichni tři, tedy já, moje přítelkyně a její kamarádka Renáta. Byla jarní sobota, sluníčko už od rána svítilo a bylo krásné jarní teplo.
číst více
Hned na začátku bych rád řekl, že to co tady budu popisovat se skutečně stalo a je to docela nedávno... asi 8.5. 2016 a abych si ten zážitek udržel v živé paměti, tak ho sem píšu, abych si ho později třeba připomněl. Takže něco na úvod.. Žijeme s mamkou a bratrem ve vesničce Čankovice. Otec od nás odešel, když nám s bratrem bylo 5 let. Ale s mamkou se nemáme zle. Ona pracuje jako účetní jedné firmě, takže peněz je vždycky dost. Bylo a je mi 15 let. Mám světlé vlasy
, 173 centimetrů (a tam dole lehce přes 15) a žádně brutálně vypracované tělo, jen tak aby se
neřeklo. Holky o mě zatím nijak výrazně nezavadily, a tak si jako každý v mém věku pravidelně honím své věčně nadržené péro.
číst více
S prsatkou Věrkou jsem se seznámil někdy na prahu její dospělosti, možná o něco dříve. Pěkná brunetka, sexy postava, leč já nevyužil své šance užít si s ní, protože se mi nepodařilo do ní vniknout, když jsem ji měl připravit o panenství. O týden později se Věra pokoušela přijít o věneček znovu, tentokrát však bez mojí asistence.
číst více
Ahoj lidi jmenuji david a jsem ze středních Čech. Byl jsem jednou takhle v pátek na discotéce a pařil jsem co to šlo. Při to tancování jsem si všiml jedné krásné mladé slečny. Mohlo jí být tak kolem 20 let. Byla asi 170 cm vysoká a štíhlá. Celý večer jsem z ní nemohl spustit oči a nečekaně i ona ze mne. Ke konci discotéky jsem se odvážil a pozval jí na drink. Při tom popíjení jsem se dozvěděl, že se jmenuje Nella a bydlí kousek o de mne. Po konci akce jsem ji doprovázel domů.
číst více
Jmenuji se Adéla. Je mi devatenáct let a dálkově studuji Karlovu univerzitu obor archeologie. Matku jsem nikdy nepoznala. Zemřela při porodu. Otec byl voják a zemřel několik dní po mích osmnáctých narozeninách. Po rodičích mi zůstal dostatek peněz, takže jsem se nemusela bát, že bych trpěla hlady. Otec na mě díky své práci neměl moc čas, ale dal si záležet na tom, abych se o sebe uměla postarat. Umím několik řečí a jsem mistryní v několika bojových sportech, ale není to na mě vidět.
číst více
David Pospíšil se na chvíli odvrátil od monitoru počítače, promnul si unavené oči a zívl. Za dnešek už toho měl dost. Bylo po deváté a on stále seděl ve čtrnáctém patře kancelářské budovy a vymýšlel marketingové strategie pro nadcházející kvartál. Všichni jeho spolupracovníci už odešli a on měl pocit, že je v celé budově sám. Měl by toho pro dnešek nechat, stejně maká pro firmu nejvíc ze všech.
číst více
