Příval deště byl tak náhlý, že mě dokonale překvapil. Deštník jsem samozřejmě neměl, celý den bylo hezky a nic nenasvědčovalo tomu, že by se to po západu slunce mělo nějak podstatně změnit. Během několika minut jsem byl promoklý až na kůži, což nebylo nějak těžké, protože jsem měl na sobě jenom tričko s krátkým rukávem. Prudce se ochladilo a mě naskočila husí kůže. Naštěstí jsem to měl k cíli své cesty už nedaleko - dům, ke kterému jsem směřoval, stál na konci opuštěné ulice, kterou jsem právě procházel. Tma ještě více zhoustla a já jsem měl trochu potíže se v neosvětlené ulici orientovat, naštěstí se mi přes provazy deště podařilo zahlédnout světlo - mohlo pocházet z jediného obydleného domu zde, z toho domu, kam jsem právě směřoval.
číst více
Místností se rozléhalo nepříjemné pípání. Aneta natáhla ruku, poslepu nahmatala budík a vypnula ho. Vzduch v místnosti byl chladný, až jí skoro naskočila husí kůže. Pomalu otevřela ospalé oči a podívala se na ten pekelný stroj. Ukazoval přesně sedm hodin - čas jít do školy.
číst více
Jednou zase rodiče odjeli a my zůstaly z Denčou opět sami doma, když jsme slyšely oddalující se zvuk našeho auta, tak si Denča přisedla ke mě na postel, mrkla na mě a řekla, že se ji to minule moc líbilo a že by si to chtěla zopakovat. Já na nic nečekala a začala jsem ji stahovat tričko i podprdu. Začaly jsme se líbat a hladit se, já hladila ségře její krásné kozičky a ona se mi zatím snažila svléct rifle i s kalhotkama.
číst více
Jmenuji se Simona a budu vám vyprávět svůj příběh.
Bylo mi 24 a byla jsem stále panna. Ne že bych byla nějaká ošklivka, dlouhovlasá blondýna, měřím 175 a vážím 65 kilo, prsa mám stále ještě pevné trojky. Celkem dost kluků se o mě snažilo, ale nikdy to nebyl takovej te můj vysněnej ideál. Takže můj sexuální život se točil kolem červené knihovny a vlastní ruční práce.
číst více
Dvojitý rum a dve kocky ľadu pristál predo mnou na bare. Otočil som pohár do seba a vypýtal si ďalší.
„Ahoj,“ pozdravila ma žena, ktorá stála vedľa mňa, „môžem si prisadnúť?“
Prezrel som si ju zhora dolu a naspäť.
„Samozrejme,“ odpovedal som. Veľmi udržiavaná štyridsiatka s ryšavými vlasmi, ktoré sa miestami krútili do všetkých strán. Mala jednoduché čierne šaty, ktoré na jej tele dokonale vynikli. Nedalo mi nevšimnúť si, že nemala podprsenku.
číst více
Ráno mě probudili sluneční paprsky pronikající do mé postele a řev nějaké sekačky nebo co a tak jsem se z donucení všech okolních vlivů přesunul do koupelny a pak k televizi, jenže jak už to tak bývá, tak zrovna v prázdninový den nic kloudnýho nedávali, a tak jsem přemýšlel, jak zase ten další den proflákám. Ve městě nuda a doma taky nuda, všichni kamarádi byli v tahu a já nemohl ani nikam s nikým zajít a tak mě napadlo, že zajdu na plavecký stadion, abych si zvedl morálku s těch krásných chlapců v plavkách.
číst více
Seděla jsem ve výslechové místnosti. Pohled jsem nepřítomně upírala na protější zeď a ruce měla křečovitě sevřené v klíně. Šedé stěny na mě moc dobře nepůsobily, nejraději bych už byla na čerstvém vzduchu. Občas jsem se slabě otřásla při vzpomínce na událost z minulého týdne, kvůli které jsem vlastně tady...
číst více
Dnes se den opravdu vydařil. Sluce pálí i tady v této nadmořské výšce jak děs. Sedím na verandě své horské boudy, popíjím pivko a líně sleduji provoz turistů na hřebenovce. Teď se od hřebene odtrhly dvě postavy a míří směrem k chatě. Aha, říkám si , ti to berou po zelené do Městečka.
Po chvíli se přiblížily dvě postavičky dívek, jedna černovláska, druhá taková špinavá blondýnka a já vidím že sešly z pěšiny a berou to přímo ke mně.
číst více
Jdu nahoru po schodech u nás doma a zamnou můj kamarád .Který je vysoký blonďatý má užasné modré oči a hubeno postavu.A já bruneta na můj věk s dost velkýma prsama a úzkym pasem .Jdem do mého pokoje jsem dost umělecky založena a tak dem společně dělat obraz ktery mame rozmalovany .Já jsem do něj už delší čas strašně zamilovaná a vždy když mě začne svědět mušlička a ja si ji prohanim myslim na něj .
číst více
"„Ach, slečna Grangerová.“ Snapeův hlas byl hladký a kroutící se, na Hermionin vkus příliš spokojený. „Čekal jsem vás.“ Hermiona se při zavírání dveří zamračila. Nikdy do Snapeova kabinetu nešla ráda, částečně proto, že vlhce páchl zatuchlinou, a částečně proto, že kdykoliv tu byla, měla nejasný pocit nebezpečí. Na důkladných policích se jako oči třpytily řady lahviček a nezřetelné pavučiny skrývaly neosvětlené kouty. „No?“ Snape ukázal dlouhým černým brkem. „Posaďte se.
číst více
Celkem 8 hlasů