Potom, co si "svůj" penis takto "pojistila", políbila mě něžně na čelo, přikryla mě peřinou a řekla mi, že si jde jen něco zařídit a že bude hned zpátky... potom jsem už jen slyšel, jak bouchly dveře a K. odešla pryč...Já jsem mohl jen zůstat ležet a hlavou se mi míhala jedna myšlenka za druhou... Co to má znamenat? Co budu dělat? Co se mnou ONA bude dělat? Nakonec mě ale myšlenky unavily a já jsem svázaný a pod peřinou nakonec usnul...
číst více
Je to už delší čas nazpět, co jsem prožil delší dobu trvající vztah s mladou slečnou, založený hlavně na sexu, lásce a zase jen sexu. Nakonec jsme šli každý svoji cestou a dodnes na to rád vzpomínám, což je vlastně i důvod, proč píšu tyto povídky – abych si to všechno sám připomněl. Dodnes jsem nenašel slečnu, která by ji mohla konkurovat a asi takovou ani už nenajdu.
číst více
Čtrnáct dnů uteklo jako voda a já seděla v rychlíku, který mne odvážel k nové kamarádce Květě, která mne pozvala na mrdací orgie ke své kámošce Táně. Zdá se Vám to komplikované ? Mě ne. Já od lázní nemyslím na nic než na sex a v práci jsem dokonce přidržela i starýmu Vomáčkovi, i když jsem se o něm kdysi vyjádřila, že než toho nechat rejdit ve své kundě, radši půjdu do kláštera.
číst více
Bylo mi 13 let a já jsem ho poprvé uviděla. Byl tak krásný a jeho obličej byl tak úžasný, poprvý jsem si řekla:"Tohohle dostanu!" Přišla jsem k němu a řekla jsem: "Ahoj."
"Ahoj." Odpověděl ten krásný neznámý a usmál se.
"Ty seš tady novej, že jo?" Zeptala jsem se.
"Jo, přistěhovali jsme se s matkou, bráchou a Scottym z Německa."
"Aha, kde bydlíte?" Zeptala jsem se ho znovu.
"Hned vedle vás." Znovu se usmál.
číst více
Oheň vytvářel oázu pohody před kulisou temného lesa, několik lahváčů chladících se v kýblu s vodou ji jen umocňovalo. Po tropickém odpoledni to byla příjemná změna, zvláště když jsem těch pár dní na chalupě trávil s přítelkyní.
"Omluvíš mne na chvíli?" zeptal jsem se jako už dvakrát předtím a zvedl se. Zavrtěla hlavou dívajíc se mi upřeně do očí. Překvapeně jsem se zarazil.
číst více
Mladý Bohumil stál před otevřeným hrobem, do něhož před chvílí pohřebáci spustili rakev jeho pradědečka (nevlastního pradědečka – otčíma jeho babičky). Kolem lože věčného odpočinku stáli všichni příbuzní, s nimiž se Bohumil pravidelně setkával i mnoho jiných, které dnes viděl poprvé. Vedle něj po pravici stály obě jeho mladší sestry a matka. Po jeho druhém boku stál otec. Dále od něho stáli strýcové a tety se svými dětmi.
číst více
Jako každý kluk v šestnácti letech sem byl nadrženej a představoval sem si jaký to bude až konečně jednou zasunu svůj penis do ňáký kundy. Strašně sem chtěl aby se konečně něco stalo ale ve vesnici kde bydlim moc holek nebydlí a většinou sou tam samí kluci.
Tahle událost se mi stala jednoho obyčejnýho dne kdy sem se šel prostě jen tak projít.
číst více
Chat, nové slůvko, které značí komunikaci mezi lidmi – známými, neznámými, cizími i přáteli. Také já jsem chatu dlouho odolávala, až jsem na konec do něj vstoupila rovnýma nohama. Samozřejmě, že jsem nevyhledávala mužské protějšky, ale ženy.
První kontakt, první písmenka, věty. Pak jsem našla na chatu Dorku. Netrvalo dlouho a zakrátko jsem si připadala, že ji znám hodně dlouho a od té doby jsme obě strávily při písmenkování dosti času, a povídaly si o našich, i těch našich nejtajnějších růžových snech, ale pak jsme si daly rande na ICQ, které nám umožnilo soukromé hovory a možnost se vidět a slyšet.
číst více
Měl jsem na naše vztek jako nikdy. Věděl jsem, že jim to už dlouho neplapalo, ale proč se museli rozvádět zrovna v době, když jsem měl jít do maturitního ročníku, to jsem nemohl pochopit. A tak jsem se hned první den prázdnin stěhoval s mámou k babičce na venkov. Naštěstí v nedalekém městě byla průmyslovka, kterou jsem studoval a já do ní mohl po prázdninách nastoupit.
číst více
Kdesi v kanceláři ředitele prosperující firmy…„Ty papíry mi dej Libore na stůl tady napravo." „Jasně šéfe," odpovídal Libor a nahlížel právě nad nějaké listiny, když uslyšeli zaťukání. Oba vzhlédli ke dveřím, ve kterých se objevila ženská hlava. Ředitel se právě chystal vynadat tomuto rušiteli, ale když spatřil krásnou tvář, byl ochoten odpouštěn i nemožné. „Slečno, prosím ještě minutku," vzhlédl s úsměvem a poklepal na hodinky, „musím ještě něco vyřídit."
číst více
