Ujížděl jsem směrem k dálnici a představoval si, jak si na chatě trochu odpočinu, ale aby to bylo úplně podle mých představ, chtělo by to sehnat nějakou kundu na mrdání. A najednou stála u krajnice a sotva znatelně zamávala. Dupl jsem na brzdy, zastavil přímo vedle ní a zeptal se kam to bude. Špitla, že jí ujel autobus a že jede na víkend k babičce do N. Tak pojď, kousek Tě svezu, přešel jsem na tykání.
číst více
ako obvykle před prázdninami, i na naší zdrávce jsme měly pro oba třetí ročníky zorganizován „turistický výlet“ do Krkonoš. Pojede nás tedy akorát plný autobus, ubytovány budeme v chatovém táboře po dvou, každá musí mít spacák, chatky nejsou vybaveny ložním prádlem. Docela jsme se na to těšily a já se Zuzanou jsme se dohodly, že budeme spát na chatce spolu.
číst více
Celý další týden mezi Emou a Editou neproběhly žádné hrátky a Ema se začínala cítit odstrčená a neustále nadržená. Zatím se s pánem ještě osobně nesetkala, a ani o to nestála. Taky se jí zdálo, že v noci slyší kroky, které se zastavují před jejím pokojem, a tak se začala zamykat. Další noc, když si před spaním hladila prsíčka a kundičku, zase zaslechla ty kroky, a pak někdo vzal za kliku.
číst více
Jako malá holka jsem si hrála raději s klukama a to mi vydrželo i přes pubertální věk. Neměla jsem žádnou kamarádku, ale kluků jsem kolem sebe měla stále houfy.
Když mi bylo 17 máma se stále zlobila, že si se mnou lidi budou vyplachovat hubu, že jsem samý kluk. Tehdy jsem se s mámou poprvé pohádala a řekla jí, že když se s klukama kamarádím, neznamená to že s každým spím.
číst více
Bože už mě to všechno nudí! Je mi 21 let, jsem sama a popravdě, ráda bych si i po dlouhé době zašukala. No a navíc, už je to tady zase! Zase mám chuť si to udělat, ale copak můžu?! Sedím na sedačce v autobuse a všude kolem mě jsou lidé. Celkem zábavná představa, jak by asi nevěřícně koukali. "Je tu volno" ozval se ženkský hlas, který přerušil mé myšlenky.
číst více
Týden před oslavou mých 45.narozenin, kterou pro mne chystali moji podřízení, tedy hlavně blízká kolegyně Dáša, která mě chtěla zbavit chmur a depresí, které jsem utrpěla při ne zrovna klidném rozvodu nastoupil do našeho podniku nový výrobní náměstek. Jmenoval se Libor a od pohledu byl celkem sympatický mladík, tudíž jako můj obšťastňovatel , jak si ho představovala Dáša, nepřipadal v úvahu (byl totiž o 16 let mladší než já !).
číst více
Přišla přesně tak, jak jsem jí nakázal. Krátké bílé šatičky sotva zakrývaly její zadeček, když přicházela v restauraci k mému stolu. Když usedala bylo vidět, že se v ní mísí obavy, stud, ale i vzrušení s věcí, které se měli stát. Nedávno jsme se seznámili přes inzerát, kde se představila jako naprosto oddanná čubka, která splní každé pánovo přání.
číst více
„Já…ne…“
„Miláčku vzpamatuj se.“ Alice mu dolila vína. „Přeci tu nezačneš koktat…“
„Teda vy jste!“ prohlásil Robin a napil se. Pak se taky usmál.
„Takže udělal?!“ mrkla jsem na něj. Kývl.
„Nějak to šlo samo…“
„Jo samo!“ Alice na něj zahrozila. „Pár minut navíc a dopustila jsem se incestu prvního stupně!“
„To ses stejně dopustila!“
číst více
Když jsem si kupoval tenhle malý domek, nejdřív jsem hrozně nadával. Manželka po něm toužila, protože prý za minulého režimu patřil někomu z jejich rodiny, a byla navíc celá natěšená do rekonstrukce. Já jsem si říkal, že se zbláznila… Dřív to byla nějaká ves, ale teď sem už zasahovaly ty okrajové čtvrti z města, takže se tu hromadily odpadky, jezdila spousta aut, nebyly tu žádné krámy. Fakt jsem z toho byl otrávený, ale podlehnul jsem jí. Teď, po patnácti letech, jsem však nesmírně šťastný, že tady bydlíme, a za nic na světě bych to nevyměnil.
číst více
Hurá dva týdny trápení dnes skončí.Konečně se mi Ondra vrátí z tábora.Celých čtrnáct dní jsem ho nemohl dostat z hlavy...a nejen z ní.Při vzpomínce na naše společné chvíle jsem se častokrát vzrušil,ale byl jsem Ondrovi stoprocentně věrný,takže jsem se ani nehonil.Bylo to těžké,ale jsem si jistý,že to stálo za to co příjde s Ondrovým návratem.Rodiče už ho jeli vyzvednout a já doufám,že se Ondra u nás ukáže co nejdřív a půjdeme spolu někam kde budeme sami.
číst více
