Do postele jsem ulehala úplně unavená. Dnes mi dal braška na kurtu zabrat, ale myslím, že jsem se nedala lehce a taky je pěkně vyčerpaný. No jo, tenisová sobota. Chvíli jsem se ještě hladila po těle pod tílkem a po nohách, ale krátce po tom, co jsem zavřela oči, jsem o sobě už nevěděla.
Zdál se mi sen. Šla jsem, nevím kam, asi kam mě nohy nesly. Dorazila jsem ke dveřím a až tam jsem si uvědomila, že jsem uvnitř místnosti.
číst více
Ahoj, volám sa Marek a mám 17 rokov .Chodím na gymnazium a v druhom rocniku som si povedal ze si.musim najst nejaku brigadu aby som mal nejake peniaze pre seba na zabavu a tak dom hladal a nasiel som pracu v jednej malej kavarni kde ma po zauceni hned zobrali . Jedneho dna ked som bol v robote prisiel jeden chalan ,vysoky 170 cm vysportovanej postavy blond vlasy a modre oci . Tak si sadola popytal ma late .
číst více
Ahojte. Som Wiki. Asi najviac Vás zaujíma, ako vyzerám. Aktuálne mám 20, cca 170 cm vysoká, s dlhšími blond vlasmi a pevnými trojkami kozami. S postavou som spokojná. Nie som úplná modelka, ale aspoň mi nehrkajú kosti. Ale je ešte jedna dôležitá vec, čo o mne musíte vedieť. Milujem sex. Zistila som to už skôr a stále ma to baví. Preferujem síce mužov, ale nepohrdnem ani peknou holkou.
číst více
Marek pracoval jako technik v aquaparku, který teprve nedávno nechalo vybudovat město. Vstupné nebylo z nejlevnějších a tak se postupně v jeho hlavně líhnul docela odvážný plán. Jednou večer nadhodil své manželce Michaele, které bylo jednatřicet, tedy o dva roky méně než jemu. „Zítra zavíráme už v sedm…“ „Takže přijdeš domů dřív?“ Zaradovala se. „No mohl bych, ale mě napadlo něco trochu jiného. Dělá se tam úklid, mění voda a tak. Ale v deset večer už bude všechno hotový a nikde nikdo. Mám klíče. Co ty na to, Míšo?“ „Myslíš jít se vykoupat? V noci?
číst více
Tenhle den začal jako každý normální. Vstal jsem s postele, umyl se najedl se a čekal na kamaráda, který mě každé ráno vyzvedával. Do školy jsme dorazili ve třičtvrtě na osm. Tenhle den se mi tam moc nechtělo, měli jsme psát test z matematiky, kterou já moc nezvládám. Začala hodina. Seděl jsem v lavici a snažil se nemyslet na ten test.Se zazvoněním se otevřeli dveře a dovnitř vtrhla Zástupkyně ředitele s prosbou zda si může půjčit pár dětí na pomoc.
číst více
Když přišel Richard domů, byla už Hana pěkně nadržená. Uvítala ho mezi dveřmi jen v průsvitné košilce, přes kterou byly jasně vidět hroty jejích bradavek a temný trojúhelník klína. Aby Richarda co nejdřív nažhavila, začala se hned hladit po svých nádherných kozičkách, mnula si vyzývavě bradavky a za chvíli její ruka sklouzla i do klína. Jsi nádherná, zašeptal Richard a protože už byl taky pořádně vzrušený, rychle ze sebe strhal oblečení.
číst více
Bylo zjevně brzké ráno. Odhaduju to tak na druhou až třetí hodinu ranní. Šel jsem z jednoho dost ošemetného pajzlu, dost podnapilý, plný touhy, plný bezvládnosti, prostě plný chlastu. Už dávno jsem měl ležet vedle mé ženy, šoustat ji, dívat se ji do očí, držet ji jemně za krk a pumovitou rychlostí do ní vrážet svoje péro. Tohle mi taky během mé cesty domů neustále běhalo hlavou. Z jedné strany na druhou, z druhé strany na třetí. Mumlání a škrábání podrážek v brzkém ránu soboty. Tak trochu klasika.
číst více
Tento příběh se odehrál jedno odpoledne toho roku. Stalo se to na jedné střední škole okolí Prahy.
Nebudu vám říkat jak se ta dívčina jmenuje, protože tento příběh jsem slyšel od její kamarádky.
Jednoho dne musela o velké odpolední přestávce odběhnout na toaletu.
Když šla na spět, tak málem se srazila s profesorem který nesl knihy do kabinetu.
číst více
Bylo to na počátku osmdesátých let, byl jsem osm roků ženatý a po vojně. Koupili jsme si auto zn. Škoda a začali plánovat kam budeme jezdit až bude dovolená.Přišla na řadu mapa.Rozhodnutí bylo jasné.Budem postupně projíždět všechny zajímavé oblasti Čech.Začneme Severní Moravou pak příště Jižní Moravu,Jižní Čechy,Západní Čechy.Pocházíme ze Severu Čech a to projedeme o víkendech.V katalogu jsme si našli pension a zavolali tam a předběžně provedli reservaci.
číst více
Jednoho sychravého dne jsem pocítila, že se potřebuju vyzpovídat, normálně v kostele ve zpovědnici. Tak jsem vyrazila a došla k místnímu kostelíku. Zpovědnice byla uprostřed kostela a nad jejími dveřmi svítilo světýlko, že zpovědník je přítomen. Vstoupila jsem dovnitř a po pokynutí jsem knězi svěřila, co tíží mou duši. Pozorně si mě vyslechl a po té začal vyprávět o mých slovech. Když skončil, překvapil mě tím, že mi řekl, že rozhřešení mi dá v sakristii. Ale poslechla jsem ho.
číst více
