Vaše erotické povídky

Ahoj, jmenuji se Lumír, pracuji jako programátor kalkulaček a chtěl bych se s vámi podělit o svůj první sexuální zážitek, který jsem zažil v dobách husákovské totality na malé vesničce v rurálním regionu jižních Čech. Rodiče mě přes léto povětšinou odmítali doma trpět, neboť se již na mně značně projevovaly známky puberty a v akcentovaném období vzdoru jsem často neváhal dělat vzdorovité grimasy při utírání nádobí nebo kupříkladu pohanět nedělní oběd poměrně hlasitým pfffff.

Tak jako tak jsem jako mladý nadějný pionýr nemohl celý život strávit v betonové džungli našeho hlavního města a měl jsem získat zkušenosti se životem prostých vesničanů, kteří se v oné inkriminované době ještě stále vzpamatovávali z éry rozkulačování a združstevňování, ale o tom jindy. Proto jsem byl odeslán k tetě Boženě a strýci Ivanovi, kteří vedli poklidný vesnický život na znárodněném statku, který byl již dříve chytře zkonfiskován na základě Benešových dekretů českému statkáři, který měl tu smůlu, že měl příjmení Němec. Ale nezabíhejme příliš do detailů a raději pokročme v dějové linii směrem k mému prvnímu a dodnes nejvíce pamětihodnému sexuálnímu zážitku.
Maminka mi jednoho rána dala na cestu makový závin a preventivně pár výchovných a posadila mě do vlaku směr České Budějovice. Vlak na místo určení samozřejmě dorazil se zpožděním a tak mi ujel autobus z nádraží, přičemž jsem se tedy neohroženě vypravil několik kilometrů pěšky až do vesnice, kde teta se strýcem bydleli. Kromě výhružného bučení krav na pastvinách kolem silnice vše šlo jako po másle. Po ověření mojí identity mi teta přidělila pokoj v podkroví, kde sice byl na můj vkus až příliš staromódní nábytek, přes okno nebylo vidět ven a v krovech v noci nesnesitelně hlasitě chroustal červotoč, ale jsa ovlivněn drsnou punkovou kulturou jsem toto ubytování nakonec chlapácky konstatoval býti adekvátním a akceptovatelným. Dny prázdnin jsem přitom trávil v podstatě pouze jen v obecní knihovně, neb jiného kulturního vyžití na oné blíže nespecifikované vesnici nebylo a na nějaké outdoorové aktivity mě tehdy, a vlastně ani dnes, přiliš neužije, což se ostatně již mnohokrát potvrdilo.
Bylo mi v té době 17 let, a tak jsem začínal pociťovat určité lehké sexuální probouzení, takzvaně se mnou šila puberta. Hormony se mi až do těchto prázdnin dařilo držet tak nějak na uzdě, neboť jsem si již dlouhá léta pěstoval osobní sebekázeň, přičemž mi vzorem byl německý císař Vilém II., což však pro tento příběh není zas tak důležité. Netvrdím, že Vilém a ostatní Hohenzollernové nestojí za bližší zmínku, ale snažím se tu teď vylíčit něco zcela jiného.
V knihovně jsem ale ve třetím týdnu svého pobytu narazil na výtisk Zolovy Nany, který z knihovny někdo neukradl či neodstranil patrně jen proto, že ho někdo rafinovaně ukryl do papírového přebalu jednoho dnes již téměř zapomenutého budovatelského románu. Moje vášeň pro literaturu v duchu socialistického realismu tak ironií osudu vedla k nahlodání mojí zdravé morální integrity, tak pečlivě budované již od prvních školních dnů. Román Nana vypráví o poměrně prostoduché třetiřadé herečce bez talentu a morálních zábran, která díky své kráse poblázní téměř každého muže, kterého potká a tak či onak mu přivodí zkázu. Kniha je plná poměrně peprných detailů, takže si asi dovedete představit, jak takový materiál dokáže zjitřit fantazii a nahlodat pevné zásady mladého muže žijícího běžně v sexuálně naprosto sterilním prostředí.
Předmětem mých sexuálních fantazií se vzhledem k nedostatku jiných žen stala moje teta Božena, rázná vesnická žena, nekompromisní prodavačka ve vesnické Jednotě a nositelka Řádu práce. Zkoušel jsem poprosit strýce Ivana, zda by mě v místním JZD neseznámil se sličnými družstevnicemi, což však strýc zamítl s tím, že v období žní není čas na nějaké laškování, obzvláště pokud by mohlo hrozit riziko, že snížení stavu skotu z důvodu nedostatku krmiva a péče může ohrozit šance tábora míru na výhru ve studené válce.
Strýc trávil celé dny v práci a teta Božena tak ležela většinu dne doma poměrně nevyužitě, což ji postupem času začalo dostávat do polohy znuděné postarší ženy v domácnosti lačnící po obveselení ze strany nějakého mladého zajíčka. A já, najednou si ne úplně jistý tím, zda jsem pánem svých hormonů a primárních pohlavních znaků, či se snad role zčistajasna obrátily, jsem se potuloval po domě a byl jsem přesně tím objektem, po kterém pošilhávalo tetino oko. Teta byla v obchodě vždy jen zhruba do dvanácti, přičemž od osmi do devíti hodin prodávala, od devíti do dvanácti pak vymetala prach a pavučiny z regálů a poté se vrátila domů, takže jsme celé odpoledne trávili sami doma. Po mém načrtnutí situace vám již musí být jasné, jaké muselo v domě panovat hutné sexuální dusno. Dny se pomalu vlekly a letmé pohledy a nenápadná gesta dávaly najevo, že se brzy strhne učiněná sexuální bouře, nebojím se to říci.
Jednou po poledni jsem seděl v kuchyni u stolu a čekal, až přijde teta domů a uvaří mi oběd, z mysli jsem přitom však nemohl dostat myšlenky na tetiny plné boky, svůdně oblá kolena a husté kadeře hnědých vlasů, které jí padaly hluboko do čela, což nebylo tak nepraktické, jak to zní, neboť pak nebylo tak zjevné, že teta poměrně solidně švidrá. Jako každý den jsem tetu přivítal žertovnou otázkou, zda mi konečně donesla ono požadované kilo banánů a odpovědí mi opět bylo jen lehké pokrčení rameny a úsměv, který byl směsí pobavení a lehkého rozladění, ale také měl jistý sexuální náboj. Viděl jsem do té doby již mnoho druhů ženského úsměvu, zatím však žádný takový, který zcela zjevně říkal: „Nejradši bych tě přivázala k plotu a natřela marmeládou, ač se ti to nemusí líbit.“
Bazény v té době byly teprve ve fázi výzkumu, tudíž jsme jen tak leželi na dvorku a poslouchali rytmické bzučení much, které v té době ještě bzučely tak nějak postaru a lépe. A vždycky, když po dvorku utíkala slepice neúnavně pronásledována roztouženým kohoutem, mrknul jsem šibalsky na tetu a zatvářil jsem se tak, jako bych říkal: „Ty bys, milá teto, daleko nedoběhla, obzvláště ne vzhledem k tvému věku a nevelkým rozměrům tohoto dvorku. Pak jsme se ale rozhodl nejít na vše tak zhurta, ležérně jsem se natáhl na spartakiádním lehátku a dál si listoval v Dikobrazu.
Strýc toho dne musel zůstat v práci přes noc, protože nové hnojivo se osvědčilo a byla nadúroda, což rozjařilo i mysl tety Boženy, které jako manželce družstevníka ležel výnos z hektaru také na srdci a pomyšlení na metráky obilných zrn navíc ji evidentně přiváděly do lehké extáze. Teta v sobě prostě nezapřela venkovskou ženu, abych tak řekl. Vytáhla ze skříně láhev dobré domácí pálenky a když jsem jí písemným podpisem potvrdil, že ji nenahlásím za podávání alkoholu mladistvému, nalila nám oběma panáka běžné velikosti. Bylo mi divné, proč mi chce dát alkohol, ale nakonec jsem usoudil, že možná pro to má důvod, který neznám a kterému nerozumím.
Chvíli jsem váhal s jeho vypitím a kochal jsem se pohledem na tetu, přičemž jsem podvědomě cítil, že dlouhodobé sexuální dusno už stačilo zhoustnout až k nesnesitelné hranici a bylo jasné, že tady brzy dojde k sexuálnímu kataklyzmatu. Leccos naznačoval i fakt, že teta na sobě měla jen dosti volné a k tomu lehce průsvitné šaty, což prozrazovalo, že i teta dospěla k závěru, že dále odolávat již nelze a vzhledem k až příliš dlouho trvajícímu napětí bude třeba dát věcem volný průběh. Ale rozhodl jsem se se zatím raději držet lehce zpátky, abych příliš brzy nevyvozoval takové radikální závěry.
Když však teta pronesla rázné: „Na naše chrabré družstevníky a vývojáře hnojiv!“, dodal jsem si odvahy a pozvedl sklenku, zkušeně k ní přičichl a se světáckým výrazem jsem ji do sebe obrátil. Byl to vůbec první alkohol, který jsem v životě měl, tudíž mě ta slivovice začala příšerně pálit v krku, zvedl se mi z ní žaludek a hekticky jsem se rozkašlal. Teta odhodila masku tvrdé vesnické ženy, vzala mě kolem ramen a konejšila mě. Já na oplátku odhodil masku životem protřelého chlapáka, s kterým jen tak něco nezamává a cucal jsem si palec s hlavou složenou v tetině klíně. Společenské konvence byly ty tam a průchod dostávala smyslnost. Teta Božena mě hladila po hlavě a já jí nesměle položil volnou ruku na koleno. Byl to ještě příjemnější pocit, než jsem si představoval v mých to léto četných, sexuálně exaltovaných snech.
Po tetině konejšení a povzbuzování jsem do sebe s vyčítavým pohledem směrem k tetě obrátil druhou sklenku domácí pálenky, které za tu chvíli stihla teta vypít již půl flašky a začala působit podroušeným dojmem, přičemž výraz v jejích očích osciloval mezi polohami “je mi špatně“ a “chystám se na sexuální rodeo“. Přitiskl jsem se k tetě ještě blíž a erotické dusno se již dalo téměř krájet. Tetina ruka vklouzla pod mé triko se Sandokanem a jemně mě hladila po břiše. Bylo mi jasné, že už se čeká jenom na nějakou drobnou jiskru, která zapálí měsíc pěchovaný sud s prachem a dojde k ohromné sexuální explozi. Pohled z očí do očí a tetin vilný úsměv byl zjevně poslední zastávkou před stanicí Kolotoč tělesné rozkoše. Teta mi nalila třetí sklenku kořalky, po které jsem hodlal na chvíli zapomenout gentlemanské chování a stylizovat se do role sexuálního uragánu. Obracel jsem do sebe třetího panáku a přes dno sklenice jsem koutkem oka zaznamenal, jak z tety sklouzly na zem její šaty a jak si zula holínky. Pak si pamatuji už jen prázdnotu a jak jsem se ráno vzbudil ve své podkrovní posteli s příšernou bolesti hlavy. Podle škrábanců a kousanců po celém těle, převážně však v oblasti hýždí, se dalo soudit, že to včera v noci byla slušná sexuální jízda s tetou, nebo jsem si dal férový noční souboj se sousedovým rotvajlerem. Pití alkoholu prostě vyžaduje určitý trénink, i když by s tím někdo mohl nesouhlasit.
Teta o té noci už nikdy nemluvila a po zbytek mého pobytu už žádné sexuální napětí nevládlo, tudíž jsem vzhledem ke ztrátě paměti z oné noci neměl téměř žádná fakta a pouze hromadu více či méně divokých domněnek a teorií. O necelé dva týdny později jsem odjel domů a hodnotil jsem svůj pobyt u tety a strýce. K žádnému přesvědčivému stanovisku jsem nedošel, a tak jsem celé hodnocení těchto prázdnin uzavřel s tím, že kdybych seděl doma a nelítal někde po venkově, nestalo by se mi to. Tímto konstatováním končím také své vyprávění. Doufám, že se vám líbilo, morálně vás příliš nepohoršilo a pokud budete mít zájem, můžu vám třeba příště napsat, jak jsem o dva roky později nastoupil do práce a zvrhla se nám oslava MDŽ.