Všechno to začalo takovou nepříjemností. Pekelně mě bolelo břicho, podezření na slepák, ani chodit jsem nemohl, musel jsem zavolat doktorce s tím, ať se na mě přijde podívat, že nejsem schopný se k ní do ordinace doplazit, přestože sídlí jen pár set metrů o našeho baráku. Přichvátala do půl hodiny. Zná mě jako své boty – chodím k ní už od dětství.
Teď mi je 22, jí tak k padesátce a vlastně poprvé jsem se před ní styděl, protože vyšetření bylo docela choulostivé. Krom obligátního promačkávání břicha, mi ještě strkala prst do zadku – ani nevím, co se tím zjišťuje. Každopádně jsem se před ní ukázkově červenal, když jsem stahoval kalhoty.
Slepák to nakonec nebyl a za pár dnů jsem byl zase v pořádku. Nicméně měl jsem ještě přijít na kontrolu. Dostavil jsem se ve stanovený termín. Jen jsem vstoupil do ordinace, hned mi hlavou bleskla vzpomínka na choulostivou situaci u nás doma a já začal malinko nervóznět. Nevím, jak mohla doktorka poznat, na co zrovna myslím, ale hned na mě spustila: „Doufám, že dneska se přede mnou stydět nebudeš.“ A rozesmála se moc milým smíchem. Uvědomil jsem si, že se není zač stydět a začali jsme moji zdravotní situaci normálně probírat. Až na závěr doktorka z ničeho nic prohlásila, že bych se divil, kolika mužům se právě prohlídka análu líbí. A jestli jsem dobře postřehl, jaksi ji při té zmínce zablýsklo v očích. Ptal jsem se, co na tom kdo může vidět? Ne že bych do té doby o masáži prostaty neslyšel, ale tak nějak mi na tom nic vzrušivého nepřišlo. Teď jsem ale opravdu na svoji doktorku zíral s otevřenou pusou, s jakým zaujetím a zápalem o tom vykládá. Pták mi stál, jakoby se přede mnou svlékala striptérka.
Jaksi jsem se zabral do představ, ze kterých mě vytrhlo až doktorčino prohlášení, že mě musí ještě teda překontrolovat, jestli je vše opravdu v pořádku. Jako v transu jsem si stahoval kalhoty i trenky ke kolenům a přehnul se přes lůžko, abych na doktorku vyšpulil zadek. Co asi řekne na moji erekci a stažený pytlík? Neřekla nic. Místo toho mi rukama v gumových rukavicích začala hladit půlky. Bylo to velmi příjemné. A moc příjemné byly i lichotky, kterými moje pozadí zahrnula. Prý mám moc hezký zadek a že si na něj docela často po tom prvním vyšetření vzpomněla. V té chvíli jsem měl ocas opravdu tvrdý jako kámen. Pak ještě řekla, že má pro chlapský zadky slabost, ale takový se jí do rukou ještě nedostal. Po těchto slovech mi rozevřela půlky a já cítil na análu lehké doteky konečků prstů. Zjevně vyšetření jako takové oddalovala. A podle jejího vzrušeného dechu jsem poznal, že si to maximálně užívá. Ostatně jako já.
Ucítil jsem mezi půlkama gel, který mi tam nanesla. Vzápětí se její štíhlý prstík začal tlačit do mého otvůrku. Před očima se mi začaly dělat mžitky a mimoděk mi uniknul slastný vzdech. Zašmátrala mi v análku a začala vyjíždět. „Vše je v naprostém pořádku,“ prohlásila. K mému překvapení a zároveň potěše prst znovu zasunula a znovu mě prohmatávala. „Když se otočíš, bude to ještě příjemnější a budu se moct věnovat i tomu tvýmu krasavci.“ Nepřestávala mě doktorka překvapovat. Omámeně jsem se otočil, nechal si stáhnout kalhoty i trenky z těla a sedíce na okraji lůžka si i nohy nechal roztáhnout. Její ruce doslova koncertovaly. Jednou mi pomalu honila péro, přičemž předkožku napínala až trochu bolestivě, což způsobovalo, že jsem sykal bolestí a zároveň rozkoší. A druhou mi šoustala zadek. Pak zajela dovnitř a zkušeně nahmátla jakési místečko, které zřejmě bylo tou prostatou. Začal jsem se třepat po celém těle a netoužil po ničem jiném než se úlevně vystříkat, protože tlak v břiše byl nesnesitelný. Nesnesitelně krásný.
Přicházelo to pomalu, postupně, za to o dost mohutněji než obvykle. První kapička semene se jen tak pomalinku vyvalila. Pak ovšem nastala exploze. Začal jsem doktorce cákat přímo do obličeje. Naštěstí pro ni měla brýle, jinak by mé mrdky měla plné oči. K mému údivu ovšem neucukla, naopak, i když už proud o něco zeslábnul, přiblížila se a z plna nasávala vůni mého semene, které si čurákem ještě rozmazávala po tvářích. Byl jsem v pravé extázi, kterou ona ještě prodlužovala.
Co k tomu ještě dodat? Snad jen, že k doktorce chodím pravidelně na „preventivní“ prohlídky. A nekontroluje jen ona mě.