Vendula studovala střední zdravotní školu. Bylo jí už dvacet a teď chodila teprve do třeťáku. Nebylo to ale proto, že by propadla, ale protože předtím chodila na průmyslovku a tam jí došlo, že by se mnohem raději stala zdravotní sestrou, a tak přestoupila. Některé její spolužačky se k ní chovaly s despektem, protože byla o tři roky starší, ale mezi učiteli si ji převážná většina oblíbila.
číst více
Staří přátelé by si měli pomáhat celý život, to mi odmalička opakoval děda a po něm i táta. Teď jsem věděl, že je to pravda v různých ohledech. Můj nejlepší přítel se jmenuje Bedřich a už dlouho kamarádíme s Petrou. Je to taková správná holka pro všechno, byla vdaná a má báječného synka, ale ten její blbec ji nechal, takže v rámci přátelské výpomoci jí občas já nebo Bedřich odpomůžeme od sexuální frustrace.
číst více
S naší partou jezdíme na různé akce, většinou na hory, na něčí chatu nebo do takového sroubku, který máme v lese a říkáme mu Ráj. U Ráje je ohniště, uvnitř srubu kuchyňka a málo místa, takže buď spíme pod širákem anebo si na posekané loučce postavíme stan. Jinak je celý srub obklopen neproniknutelnými lesy a všichni si tam báječně odpočineme.
číst více
Viki, na víkend si nic neplánuj, slíbila jsem paní Novotné, že s ní pojedeš na chatu a opravíš jí co potřebuje. Byl jsem parádně nasraný. Za prvé, že mi říká Viki, jmenuji se Viktor a když jsem před rokem přišel na učňák a kluci poprvé uviděli ve sprše moje péro, hned použili větu z filmu Sněženky a machři: Viki, ty vole ty máš ale velký péro. Samozřejmě, že to hned roznesli po učňáku a jedna holka – učnice na prodavačku mne pozvala na rande.
číst více
Po ukončení školy jsem nastoupila na měsíční brigádu do jedné místní firmy,kde jsem pracovala jako expedientka ve skladě. Výrobky firmy jsme vyváželi do celé Evropy i na jiné kontinenty. Jednoho krásného červencového dne jsem měla nakládat kamion do Španělska. Zboží už bylo připraveno na rampě. Asi v 15 hod.přijel kamion a z něho vystoupili dva fešáci. Mohlo jim být asi tak 26 až 28 let, opálení a sportovních postav.
číst více
Každý trenér vám řekne, že trénovat ženské je mnohem náročnější než trénovat muže. Nikdy nevíte jistě na čem jste a metody, které dnes zabíraly nemusí už zítra fungovat. Ale trénování žen má i své světlé stránky. Holky jsou bezprostřednější, spontánnější a hlavně hezčí. Není nad pohled na správně vysportované ženské tělo.
číst více
„Teda pánové, já ženskou nepotřebuju“ prohlásil hajný Bohouš a přerušil svůj projev dlouhým douškem zlatavého chmelového moku. Utřel si vousy potřísněné pěnou a pokračoval:
„Když to tak vezmu, tak za pár minut ježdění v mokré díře, poslouchat po zbytek dne ženské vřeštění, to není pro mě, na to seru.“
číst více
Viděl jsi už tu novou Viktore? Zeptal se mě kolega Zdeněk. Bylo mi jasné, že myslí tu prsatici co nastoupila do skladu. Ještě tu ani nenastoupila a už tu kolovaly legendy. Prý jí v bývalém podniku prcal sám pan ředitel, ale nachytala je paní ředitelová a prsatice musela vyklidit pole. Néé neviděl, ty snad jo ?
číst více
Když jsem šel s mojí kamarádkou Evčou do vedlejší vesnice na pouťovou zábavu, už po cestě mě pořád ošahávala a pořád jsme se líbali. Došli jsme tam, dali si pár piveček a tak se pěkně bavili. Chodili jsme tancovat a asi kolem dvanácté, když jsem s ní seděl zrovna na lavičce, tak mě prudce zmáčkla penis a řekla mi, že se mnou chce strašně šukat. Prvně sem nevěděl co jí říct, když nebylo kde. Chtěl sem jít zpátky domů a ještě vzít nějakého kámoše, ale někdo nechtěl a ten kdo chtěl, tak s ním ona nechtěla.
číst více
Tenhle příběh se neočekávaně a neplánovaně odvinul během společné návštěvy vinného našimi přáteli. V sobotu jsme byli domluveni že se s nimi zajedeme podívat do Pavlova na zříceninu hradu Děvičky. Chtěli jsme jet původně na motorce, ale jelikož jsme měli cestou navštívit vinný sklep využili jsme nabídky přátel a svezli se s nimi autem. Měli naplánováno že Milena pojede tam a Zdeněk nazpět to aby si mohl dát skleničku.
číst více
