Jmenuji se Adriana. Je mi 24 let a živím se malováním portrétů na zakázku. Nevydělám sice moc, ale uživím se. Malování je mojí velkou vášní. Kamarádi tvrdí, že mojí jedinou. Svým způsobem mají pravdu. Dosud jsem nenašla nikoho, kdo by mě zaujal natolik, abych ho vzala na vědomí jinak než jako kamaráda nebo jako případný model pro můj další obraz.
číst více
V prvním díle povídky byl uprchlý vězeň Charlie proměněn džinkou z kouzelné lampy v ženu. Dostal nejen tělo s eroticky neobyčejně citlivými intimními partiemi, ale také ženské myšlení a velice silnou sexuální touhu. Příběh končí ve chvíli, kdy k chatě, kde se Charlie, nyní už Carla, skrývá, přichází policie, která po něm pátrá.
číst více
Když Kristýna ulehla poprvé do manželského lože už si byla jistá, že ve výběru partnera na zbytek (jeho) života udělala chybu. Velkou chybu. Tak zaprvé, ten chlap smrděl. Nikdy předtím si toho nevšimla, nejspíš se před schůzkou s ní vždycky umyl. To dnes neudělal. Zadruhé, jeho tělo vypadalo jako ovesná kaše. Jeho povrch pokrývaly hrbolky, vředíky, rudé skvrny. A to si zatím svlékl jen košili. Opravdu nechtěla vědět, jak to bude pokračovat níž.
číst více
Žila byla jedna holčička, která nosila všechno oblečení červené. Tato holčina se jmenovala Karla Kulková a každý čtvrtek chodila ke své babičce. Už od mala to byla rozverná holka a po lesní pěšině za svou babičkou chodila jen tak nalehko v červených krátkých kraťáscích a červeném nátělníku. Toho si nemohl všimnout rakouský přistěhovalec Wolfgang, který žil v chatce, kolem které Karla Kulková chodila k babičce.
číst více
Spala na zadním sedadle zabalená jen v dece a prožívala sen. Zdálo se jí, že se k ní ve tmě přibližoval muž, který se poté změnil v ďábla a nakonec ve vlka, který jí šel po krku… Vykřikla hrůzou, otevřela oči a zrychleně oddechovala.
„Už jsme tady.“
číst více
Ptáci poplašeně vzlétli, když se muž zastavil, aby se vydýchal. Byl na útěku před policií už druhý den a za tu dobu si ještě moc neodpočinul. Nemluvě o tom, že by se pořádně vyspal, nebo se najedl. Ale nechtěl-li strávit příštích pětadvacet let za mřížemi, neměl jinou možnost. Koneckonců, nebýt toho opilce, který se svým náklaďákem narazil do vězeňské dodávky převážející Charlieho spolu s několika dalšími odsouzenými do Blackfortské věznice, už by se dávno díval na svět přes zamřížované okno.
číst více
Bylo 26.června ráno a Johnu Robertsovi se zdál velmi dlouhý a krásný sen.Začalo to tím,že jako první věc viděl svatbu své dcery Lucy a jejího přítele Paula,která se odehrávala před čtyřiceti lety.Sen pokračoval plynulým tempem dál.Tentokrát se mu zdálo,jak si vyzvedává svoji ženu Grace a dceru Lucy z porodnice Sv.Františka a drží ji v náručí.
číst více
Vždycky jsem byla taková ,,hodná holčička,,. Vystudovala jsem policejní akademii a hned po maturitě nastoupila do bezpečnostní agentury, která zajišťovala ochranu osob a majetku. Práce to byla skvělá, ale vzhledem k tomu, že jsem byla jedinou ženou v kolektivu, měla jsem to těžké. Ať už úmyslně nebo ne, kolegové mě nepovažovali za rovnocennou spolupracovnici. Místo práce v terénu se ze mě stala jejich sekretářka a děvče pro všechno. Z toho jsem nebyla nijak nadšená a dávala jsem to patřičně najevo.
číst více
Ahoj, jmenuji se Šárka a je mi 16 let. Jsem vyšší blondýnka s menším zadečkem a krásnýma kozama, mám větší dvojky.
Byl teplý letní večer a já se vracela domů od kamarádky. Cesta mi obvykle netrvala déle než půl hodinky. Začalo se stmívat a tak jsem se rozhodla, že si zkrátím cestu přes park. Procházela jsem kolem tmavší části a v tom jsem ucítila tupou bolest na hlavě. Upadla jsem a ztratila vědomí.
číst více
Druhý den jsem byla celá rozlámaná. Kluci však vypadali velmi šťastně a uspokojeně. A to mi velmi lichotilo.
Když jsem se vzbudila, ležela jsem na obrovském letišti a chlapi nikde. Zvědavě jsem se začala rozhlížet po pokoji. Nebyla jsem ještě s revizí hotová a už se otvíraly dveře a dovnitř nakukovala hlava jednoho mého kolegy. Když uviděl, že jsem vzhůru, zavolal na ostatní a ti hned přiběhli.
číst více
Celkem 7 hlasů