Mená používam aké používam, ale s pôvodným príbehom nemajú nič spoločné, ide len o urýchlenie popisu a vzhľadu, keď sa človek osloví Ginny, alebo Hermiona, väčšina ľudí vďaka filmom príde na um tá istá predstava a i keď viem, že v písaných príbehoch je lepšie, keď si každý spraví svoju predstavu. Ja nerada vymýšlam mená a ešte menej dlhé popisy o veľkosti pŕs a podobne. Zase vás prosím, aby ste mi názory písali na mail ginny@centrum.sk
číst více
Dávno jsem dospěl jsem do věku, kdy se z chlapce stává muž a já jsem zatím tuto skutečnost úspěšně ignoroval. Užíval jsem si pohodu bydlení u rodičů, stále navařeno, plnou lednici, vypráno, vyžehleno, jak říkala máma- "aby se náš Pavlíček měl dobře". Je to moc pohodlné, bezstarostné, ale má to pramálo společného s dospělým životem. Ne že bych ve svých 30 letech neměl práci, jako inženýr pracuji v jedné IT firmě, příjmy mám také slušné, ale chybí mi partnerka. Jsem ve vztahu k ženám plachý až stydlivý, jako maminčin mazánek:-)
číst více
Během svýho pobytu na koleji v cizím městě jsem sice občas nějakou roštěnku sbalil, dotáh si ji na kolej a parádně si užil, nebylo to ale přesně to, co jsem hledal, chtěl jsem prostě pořádnou ženskou a už dlouho na ulicích pokukoval po starších, zralejch ženskejch, prostě zrovna tyhle mě dost rajcujou (!), a tak jsem si řek, že to zkusím. Mláďátka alias pipinky nevyzrálý mě už totiž hódně nudily. Příští den jsem si koupil inzertní noviny a našel si rubriky seznámení „Ona hledá jeho.“
číst více
Vstoupil jsem do toho nočního podniku v Jokohamě se značně smíšenými pocity. Ale říkal jsem si, že jako zástupce své firmy budu v Japonsku už pouze tři dny, když předešlé tři dny uplynuly v samých chvatných a úporných jednáních a tak je nutno se trochu porozhlédnout. Byl jsem na Dálném východě poprvé a moc jsem se těšil, co vše uvidím, zatím jsem však neviděl vůbec nic.
číst více
Blížila se pátá hodina odpolední, a venku už se začínalo smrákat. Znáte to, březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem. Nejlepší čas něco upíct, obzvlášť když má na velikonoční pondělí přijít ta sousedovic banda koledníků, Standa s malým Pepíkem, Richard s velkým Jaromírem, šilhavej Jožin z vedlejší vesnice a starej vožrala Břetislav. A možná i další, jako třeba malá Adélka. Z tý jediný mě aspoň nebolí prdel, když koleduje. No nic.
číst více
Jednou jsem se vydala na jednu párty. Stáňa byl jeden moc pěkný kluk, se kterým jsem si už dlouho psala. Jednou jsme si psali o našich představách a tak, takže v momentě kdy jsem ho uviděla okamžitě jsem zrudla. Přišla jsem k baru a objednala si pivo, barman si mě první přeměřil a zeptal se na věk. Slušně jsem mu ukázala občanku na které stálo, že už mi je dva dny 15. Lehce se pousmál a řekl: Využíváš příležitosti brzo co? a já odpověděla že jo. Verča moje nejlepší kamarádka, které bylo už bylo 18 mi donesla whisky a já s chutí vlila do sebe celou skleničku.
číst více
Díval jsem se na hodinky. „Kruci to už je po čtvrt na dvě?“ Už jsem měl víc jak patnáct minut zpoždění. Rychle jsem zaparkoval auto na parkovišti a pospíchal do ztemnělé ulice, ve které se nachází malý a nenápadný bar. V něm jsem měl vyzvednout kamarádku, která tam pracuje a v jednu zavírala. Jmenuje se Ef a mám jí moc rád, a proto když mi zavolá, tak se jí pokaždé snažím pomoct. Ef je menší šikovná blondýnečka, s kulatějšími křivkami s minimálně trojkama prsama.
číst více
Všechno to začalo v pátek večer. S kamarádem Honzou jsme pořádali takovou menší párty a pozvali jsme na ni i naši společnou kamarádku Veroniku. Byla to blondýnka s pětkama prsama a ten týden dosáhla 18 let. Na párty dorazila s menším zpožděním, ale to čekání stálo za to. Měla bílou košilku průhlednou dost na to aby, bylo vidět, že si nevzala podprsenku.
číst více
Myslel jsem si, že jsem viděl v životě už všechno. Ale potom jsem se dostal na jakési představení, které bylo tak bohapustě perverzní, že jsem musel svoje názory přehodnotit. Dotáhli mě tam samozřejmě kamarádi, jak jinak. Vůbec bych to od nich nečekal, a navíc to, že se jim to bude tak líbit. Teda, aby nedošlo k omylu, mně se ta podívaná nakonec taky líbila, ale v průběhu jsem si říkal, kde jsem a co tam vlastně dělám… Ale dostaňme se už k samotnému tomu zážitku.
číst více
Kamaráde, tak to jsi přepískl, říkal jsem si v duchu. Ocitl jsem se totiž na oslavě kolegových narozenin. Bylo mu 25 a jeho hosté patřili do jeho věkové skupiny a já „starý kořen“ měl oslavit za dva roky čtyřicátiny. Oslava to byla bujará a já alespoň pozoroval ta nádherná mladá tělíčka přítomných holčinek co v opilosti ztrácely zábrany a ochotně je nabízelo přítomným mladíkům, kteří toho samozřejmě využívali a odváděli si je na odlehlá místa, kde prováděli ty neřestné ale nádherné věci, které jsem už já skoro půl roku postrádal.
číst více
