Je pátek večer a mě (19) přichází smska od kámošky, že za půl hodiky se pro mě staví a jdem někde zapařit. Říkám si, hurá hodím sprchu, natočím si vlasy a namaluju si kočičí pohled linkama, na sebe hodím jen ultrakrátký džínový otrhaný šortky do pasu a k nim přihodím jen smetanovou, lehce průsvitnou halenku, pod ní černou krajkovou podprdu ať tomu dodám rockový nádech zlobivé holky a vyráží se.
číst více
Martin měl za pár dní narozeniny a jako každoročně se chystal uspořádat pořádnou párty se spoustou chlastu. Měl v úmyslu pozvat všechny spolužáky a pak taky spoustu kámošů z hokeje, základky a od sousedů. No, vypadalo to na spoustu, ale fakt hromadu lidí, ale aspoň bude zase jednou pořádná sranda. Vytáhnul papír a napsal na něj, kdy a kde se ta jeho oslava koná.
číst více
Jednoho pátečního večera jsme si s kámošema řekli, že vyrazíme za holkama. Bylo nám v té tobě kolem jednadvaceti, ale ani já ani Martin nebo Roman jsme stálou přítelkyni neměli. Už dlouho jsem nezasunul a kluci na tom myslím byli podobně, proto jsme se u piva domluvili, že vyrazíme na diskotéku, samozřejmě každý už byl nějakým tím pivem posilněn, a tak se šlo.
číst více
Bylo takové období, kdy nás s přáteli uchvátilo pořádání karetních večerů. Tyto pánské dýchánky se odehrávaly v jedné malé klubovně stranou všeho ruchu, abychom mohli cele propadnout karetní vášni.
Jednou však došlo k menšímu nedorozumění. Chyběl nám čtvrtý do hry a tak jsme oslovili jednoho známého, o kterém jsme věděli, že si také rád zahraje.
číst více
Po dlouhých týdnech přemýšlení se Blanka nakonec rozhodla a kamarádčinu nabídku přijala. Sice vůbec netušila, co ji čeká, ale chyběl jí chlap. Od rozchodu se svým bývalým totiž s nikým nespala a takový dlouhý půst udělá s člověkem divy. Byla tedy ochotná kývnout snad na všechno.
číst více
Jednoho letního odpoledne jsem se procházela po městě a potkala bývalého spolužáka ze základní školy.Jmenoval se Standa,byl sympatický,ani ne moc hezký,ale něco na něm bylo a mě se líbil.Prohodili jsme pár vět a pozval mě na kafe.Zašli jsme do nejbližší hospůdky a povídali si o životě.Bylo nám 23 a cítili jsme se hrozně dospělí a zkušení.
číst více
Jednou jsme byli s pár kamarády a kamarádkami venku a popíjeli. Byli jsme v sídlišti bytovek a pár lidí si dokonce ztěžovalo, že děláme bordel a že zavolají policii, tak jsme se pomálu odklízeli pryč, když na nás z okna začali pokřikovat dva kluci ze Slovenska. Říkali, co děláme takhle pozdě venku a začali si povídat. Po chvíli jsem jim nabídla, ať se k nám přidají. Neváhali a hned šli.
číst více
Mená používam aké používam, ale s pôvodným príbehom nemajú nič spoločné, ide len o urýchlenie popisu a vzhľadu, keď sa človek osloví Ginny, alebo Hermiona, väčšina ľudí vďaka filmom príde na um tá istá predstava a i keď viem, že v písaných príbehoch je lepšie, keď si každý spraví svoju predstavu. Ja nerada vymýšlam mená a ešte menej dlhé popisy o veľkosti pŕs a podobne. Zase vás prosím, aby ste mi názory písali na mail ginny@centrum.sk
číst více
Vstoupil jsem do toho nočního podniku v Jokohamě se značně smíšenými pocity. Ale říkal jsem si, že jako zástupce své firmy budu v Japonsku už pouze tři dny, když předešlé tři dny uplynuly v samých chvatných a úporných jednáních a tak je nutno se trochu porozhlédnout. Byl jsem na Dálném východě poprvé a moc jsem se těšil, co vše uvidím, zatím jsem však neviděl vůbec nic.
číst více
Všechno to začalo jednoho červnového dne, přesněji řečeno odpoledne. Slunce pražilo do rozpálených betonových bloků panelového sídliště v Praze a my si řekli, že už jsme dlouho nezažili pořádné vzrůšo. Jak jsme tak posedávali mezi betonovými bloky sídliště, uviděli jsme starého známého učitele Pepína. Slovo dalo slovo a my nemohli odmítnout pozvání na jeho chatu do Krkonoš. Pojede tam prý se svojí třídou, co učí na školní výlet a tak by asi potřeboval vypomoci se zvládnutím kázně.
číst více
