Síla myšlenky, část 3.
VIII.
Zítra domů
Probudil jsem se krátce před obědem. Ještě v polospánku jsem si zajel rukou do rozkroku a v první chvíli jsem se zarazil nad novým rozměrem svého čůráka, ale hned jsem s uspokojením musel konstatovat, že se mi nové rozměry zamlouvají. A určitě se nebudou zamlouvat jen mě, zvlášť když je můžu, jak jsem hned pro jistotu vyzkoušel, můžu měnit podle libosti. A jelikož ruce už byly také v pořádku, během chvilky jsem se vystříkal na nemocniční prostěradlo…
číst více
Když jsme přišla na kolej z naší malé vesnice, byla jsem vyjukaná jako zajíc. Pokoj jsem sdílela s Anetou, která sice byla také z vesnice, ale byla průbojná, stále veselá a kamarádská, zatím co já byla plachá, stále zadumaná a třesoucí se, zda studium zvládnu. Když asi po týdnu přivedla Aneta na pokoj 3 kluky z vyšších ročníků a každý držel v ruce flašku šampaňského třásla jsem se strachy, aby nás nevyhmátla recepční a nejela jsem šupem zpátky domů.
číst více
Stalo se to v době, kdy mi bylo 26 let. Bydlel jsem ve vlastním bytě v domě společně s dalšími třemi rodinami. Bylo to večer, když zazvonil zvonek na mých dveřích. Byl jsem vážně překvapený, když jsem otevřel a spatřil Marii, šestnáctiletou dceru mojí sousedky. „Můžu dál ?“ zeptala se a já jí pozval dál. Šla přede mnou a při každém kroku hýbala krásně svým krásným mladým zadečkem.
číst více
Znali jsme se všichni od malička a bydleli jsme v jednom činžáku. Já, Petr, Pavel a Lucka. Chodili jsme spolu už do mateřské školky a od první třídy na základku. Většinu volného času jsme trávili spolu. Jeden bez dalších dvou se pomalu nikam nehnul. O Lucku jsme se starali jako správní strážci, aby se jí nic nestalo. Léta utekla a najednou jsme byli na druhém stupni. Z Lucky se pomalu stávala pěkná holka, se vším, co k ní mělo patřit.
číst více
Po ukončení studia jsem nastoupil do zaměstnání v jedné firmě zabývající se produkcí softwaru. Pracoviště bylo jednoduše zařízené, každý měl vlastní stůl s počítačem. Na vhodných místech byli umístěny květiny, aby se nám tam dobře pracovalo. Připojil jsem se k práci týmu, který vedla Helena asi 30 let, černovláska, s krásnou postavou. Přišel jsem pracovat, tak jsem se nemohl moc rozptylovat. Po nějaké době a několika krátkých rozhovorech, které se běžně vedou jsme se trochu poznali.
číst více
Člověk by měl na všem hledat to pozitivní. Ta například cesta do práce. Na první pohled tu nic kladného není, ale když trošku rozlepíte oči, uvidíte kolem sebe spoustu krásných ženských zadečků různých tvarů a velikostí, které by určitě neměly uniknout vaší pozornosti. V autobusu se to jimi obvykle jen hemží. Tam ovšem nejsou v pohybu, což je u prdelek vždycky škoda.
číst více
Bylo chladné podzimní počasí a mladík čekal na poloprázdném nástupišti na vlak. Když konečně dojel, pomalu nastoupil – nikam nespěchal, protože věděl, že v tuhle dobu zde není problém najít volné kupé. V prázdném vagonu si našel pokud možno nejlépe vyhlížející místo, zatáhnul za sebou dveře a začal se svlékat. V kupé bylo přetopeno a tak chvíli trvalo, než se zbavil několika vrchních částí oblečení a zbylo mu jen tričko.
číst více
Jarko byla nejstarší dcera náčelníka osady v Zelené zátoce. Bylo jí 18 let a momentálně neměla moc dobré vyhlídky do budoucnosti, protože se včera odmítla stát ženou, či spíše otrokyní, syna náčelníka sousední osady. Vlastně mu málem vydrápala oči, když se jí pokusil dotknout.
číst více
Karel se už nemohl dočkat, až přijde Míša, jeho nádherná mladá přítelkyně. Byla to čerstvá osmnáctka a Karel vlastně pořád nemohl uvěřit tomu, že zrovna on měl takové štěstí a sbalil takovou nádhernou kost. Jemu totiž bylo něco přes třicet, pracoval ve firmě zabývající se počítačovými technologiemi, z pravidelného posezení v hospodě se mu rýsovalo trochu pivní bříško.
číst více
Hledám ženu, kterou dobře finančně zajistím, když mi bude o víkendech poskytovat netradiční sexuální služby. Baculky mají přednost. Následovala e-mailová adresa a já se rozhodla ihned na ní odepsat. Byla jsem už půl roku bez zaměstnání a těch pár korun, které jsem si během několika let co jsem pracovala se rozkutálelo ani jsem nevěděla jak.
číst více