Ahoj tohle je moje první povídka, kterou jsem napsal. Jmenuje se Veronika. Je to skutečná holka, avšak příběh je fake a jméno je změněno. Takže doufám, že se vám bude líbit.
Veronika - osoba je podle skutečné postavy.
Šel jsem jednou takhle ulicí, když v tom vidím svoji spolužačku stojící na zastávce autobusu. Veronika. Její jméno nikdy nezapomenu. Na škole mě na ní vždy přitahovalo, když měla na sobě kraťasy s tkaničkami.
číst více
Môj príbeh má korene v roku 1994. V mojich 21 rokoch som sa oženil s mojou prvou manželkou a vyženil som pri tom dve netere vtedy šesťročnú Mirku a trojročnú Lenku, nikdy mi nehovorili ujo, ale odvždycky používali moju dlhoročnú prezývku "ŠUMO". Život šiel ďalej s manželkou som sa rozviedol v roku 2000, nakoľko sme nemali deti a už nám to nejak ani nefungovalo, ale ostali sme stále v styku a boli sme ako dobrí kamaráti. Samozrejme som sa stretával aj s mojimi neterami.
číst více
Mohlo mi být takových sedmnáct, když jsem sbalil svoji první holku. Byl jsem do ní zamilovaný jako, no prostě jako puberťák . Chodili jsme spolu denně na rande a vášnivě se dlouhé minuty líbali, až jsme sotva popadali dech. A zároveň jsme stále víc toužili po vzájemném milování. Já v tom období masturboval několikrát denně, vzrušený a nadržený jsem byl, kudy jsem chodil. Stačila jediná myšlenka na Romču a klacek se mi hned stavěl do pozoru.
číst více
Odmaturováno. Hurá. Po 4 letech na gymplu je to celkem úleva, ale představa další 5 let na VŠ mě trochu děsí. Ale to je teďka vedlejší. Přijímačky mám taky za sebou, shodou náhod měli termín těs-ně po maturitě, a teď se nechám unášet jen představou 4 měsíců volna. Rodinná dovolená, čundr s partou, nekonečný chlastačky, ale to je až za moc dlouho. Chtěl bych vyrazit někam pryč co nejdřív. Obvolávám kámoše, ale nikdo bohužel nemůže.
číst více
Honza se vydal na procházku, aby si odpočinul od své celodenní tvrdé práce. Den se příjemně ochladil a slunce už se sklonilo nizoučko k obzoru. Prosvítalo mezi stromy v lese, čmeláci bzučeli a byl to přímo idylický letní podvečer. Honzu bolely svaly, od rána se oháněl vidlemi, lopatou a sekerou. Cítil pronikavý pach svého potu a viděl, jak se mu na vypracovaných svalech na pažích usadila vrstva špíny. Jeho kroky proto mířily k malému lesnímu jezírku, aby se tam opláchl, trochu si zaplaval a osvěžil se.
číst více
S Niki jsme byli už dlouho kamarádi. V dětství jsme spolu často jezdili na dovolené, naše rodiny se spolu totiž přátelí. Dnes jsme měli rodinnou oslavu na chatě, kde samozřejmě nesměla chybět ani Nikolina rodina. Ani jeden z nás ten den nepil, i když mi je sedmnáct a jí šestnáct, chtěli jsme si užít a popovídat si, protože jsme se dlouho neviděli.
číst více
Vytahuji vlastní nozdry do výše mraků, abych nasál vůni noci. Něco mává mojí hlavou a já jen pozoruji, jak je všechno rychlé a zároveň pomalé. Cítím, jako by mi něco rytmicky bušilo do těla a otřásalo vším ve mně najednou. Upíjím zlata z korbelu ze skla. Sedám k náhodnému stolu bez zájmu o přísedící, kteří se baví o tom škváru, co tak otřásá vnitřnostmi a vlastně že se to nedá poslouchat.
číst více
S Marcelou jsem se kamarádil od dětských let a na gymplu nás naši spolužáci považovali za něco víc něž jen za kamarády. Já však nikdy nedostal odvahu na to abych si jen sáhl na její pěkně narostlé kozičky i když při pohledu na Marcelu v pěkných bikinkách mi čurák vždy pěkně ztvrdnul. A tak to bylo až do mých 18ti let. Ten den mi rodiče vyklidili byt, abych svou plnoletost oslavil se svými přáteli. Přišli 2 spolužáci a jejich kamarádky a samozřejmě Marcela. Tancovalo se, pilo, jedlo a když kolem půlnoci všichni odešli, zůstala jen Marcela. Právě jsem uklízel zbytky jídla a pití do kuchyně, když za mnou přišla Marcela.
číst více
Slunko pražilo až nechutně. Z práce jsem přijel celý upocený a ulepený. Hned jsem vlezl pod vlažnou sprchu, smýval ze sebe špínu dne a užíval si příjemně osvěžujících účinků padající vody. Z koupelny jsem vycházel jen s ručníkem omotaným kolem pasu. Ani jsem se neotřel do sucha. Kapky mě chladily, když jsem kráčel chodbou a z okna vyhlížel na dvůr, kde se opalovala moje milá.
číst více
Vždycky jsem byla pevně rozhodnutá, že po maturitě půjdu studovat sociologii nebo speciální pedagogiku. Vždycky jsem si tím byla tak jistá. Dostala jsem se na oba obory, ale během posledních prázdnin jsem si uvědomila, že to není můj sen. Že je to jen plán. Můj sen bylo pomáhat těm, kteří si sami nepomůžou. Další studium by mě k tomu sice taky dovedlo, ale až časem. Já chtěla začít hned.
číst více
