Byl pátek odpoledne a já jsem právě nastoupila službu na pohotovosti. Čekalo mě čtyřiadvacet perných hodin, a to po celém týdnu práce. Zkrátka ne zrovna pěkná vyhlídka. A taky to začalo hned. Zvečera volali z blízkého utečeneckého tábora, že tam mají nemocného.
číst více
Je sobota odpoledne a já si tak ležím na válendě a v krajkových kalhotkách si probírám již hodně zvlhlé závojíčky a přemýšlím, jak to dnes provedu abych někde chytla pořádného samce na šukání. Již od neděle jsem neměla ani kousek chlapa, natož pak celý ten kousek. Jsem už nadržatá jak stepní koza, když mě z toho probírání vyruší telefon. „Ahoj Aneto, co děláš, nechtěla bys jít večer na takovou menší párty? Mám tady na hotelu dva senza borce a byli by povolní něco přeříznout, co Ty na to?“
číst více
V deváté třídě základní školy absolvovala celá naše třída preventivní lékařskou prohlídku u naší obvodní lékařky. Já jsem však byl ve stanovený termín nemocen. Po návratu do školy mi třídní oznámila, že já a spolužačka Eva, která se prohlídky nezúčastnila ze stejného důvodu se máme na tuto prohlídku dostavit. Máme tam jít oba dnes po vyučování. Objednala nás na půl třetí.
číst více
Taxík zastavil přesně před brankou jejich zahrady. Zaplatil částku na taxametru, vystoupil a pak opačnými dveřmi pomohl ven i jí. Byla nádherná letní půlnoc. Ulici osvětlovala jen lampa u vzdáleného plotu a Měsíc v úplňku. Nabídl jí rámě do kterého se ochotně zavěsila a druhou rukou odemkl branku. Kdesi v dálce se na chvíli rozštěkal pes, když odjíždějící taxík projel v blízkosti jeho teritoria.
číst více
Iveta fňukala a nevěděla, co má dělat. Před půl hodinou nezvládla řízení svého malého autíčka a v dramatickém smyku to napálila do nějakého billboardu na kraji silnice. Promáčkla si kapotu vpředu a připadalo jí, že už auto nebude v životě jezdit. Jí se naštěstí vůbec nic nestalo, neměla na sobě ani škrábnutí. Ale netušila, co se v takových situacích má dělat, a tak zavolala policisty, kteří před chvilkou dorazili a obhlíželi místo nehody.
číst více
Už jsem měla toho Jakubova žárlení právě dost. Chodili jsme spolu už 5 let, byl mým prvním klukem a myslím, že jsem mu v posteli plnila všechna přání i když na některé praktiky a jeho vulgární mluvu při nich jsem si dlouho zvykala, ale nyní už jsem si naše milování bez nich nedovedla představit. A právě po těchto praktikách, kdy jsem většinou dosahovala ty nejkrásnější orgasmy mne Jakub napadal, že určitě chodím prcat s nějakými nadrženými dědky, co si mladé kurvy vydržují drahými dárky. Můžeš mi říct, jaké drahé dárky jsem někdy dostala ? ječela jsem na něho.
číst více
Asi bych mě hned na začátku vysvětlit to slovo Večerka v nadpise. Nejedná se o prodejnu s non stop provozem, ani o romantické večerní kasárenské vytrubování. Mluvím o lidovém označení Večerní školy pro pracující. Na zmiňované VPŠ si doplňovali chybějící vzdělání studenti poněkud postarší. Byli ve věku od 20 do 40 let a ojediněle se vyskytli i starší. Po mnoha letech vyučování na strojírenském učilišti jsem byl přeložen na tuto školu a mohu říci, že k mé velké spokojenosti.
číst více
„No konečně, už jsem myslela, že nepřijdeš!“ vychrlila na mě spolužačka Klára na nádraží těsně před odjezdem vlaku. Já jsem se jen usmál a rychle si běžel koupit lístek. Ale pěkně po pořádku…
Měl jsem právě po druhém ročníku fakulty, když mi moje spolužačka a má tajná láska zároveň nabídla, jestli nechci jet jako instruktor na čtrnáctidenní tábor. Neměl jsem na prázdniny žádný plán a proto jsem uvítal možnost si trochu přivydělat i někam se podívat, bez tak bych se jen flákal u koupaliště nebo v místní hospůdce.
číst více
Ahoj, tady je zase Honza. Furt je mi dvanáct, ale rozdíl oproti minule je, že už nejsem panic. Ale to vy vlastně víte :) Budu vám vyprávět takové volné pokračování mého předchozího příběhu. To jsme takhle byli s naší třídou v sedmičce na lyžáku. Jeli jsme tam téměř všichni, takže samozřejmě i Zuzka. Ohromně jsme se na to samozřejmě těšili, všichni. Hlavně ale my dva.
číst více
Měla jsem namířeno za svým pánem domů. Já, šestadvacetiletá Monika, jeho poslušná otrokyně. Byla mi trochu zima, a to jsem se mohla obléknout úplně normálně. Můj pán totiž uznal, že v listopadu už je na můj běžný oblek zima, a tak jeho jediným požadavkem bylo, abych si vlasy vyčesala vysoko do hladkého lesklého culíku. Bylo mi jasné, proč chce, abych se tak učesala – aby mě za vlasy mohl pohodlně držet, až bude přirážet zezadu.
číst více
