Sedím na zastávce a čekám na autobus....
Slyším brzdy, otáčím se... vystupuješ a ptáš se na cestu...
Ptáš se, kam jedu a nabídneš svezení...
Vypadáš seriozně, tak nabídku příjímám...
Bavíme se o počasí, jaké jsou pařáky... to je paradox..
Říkáš, že mám pěkný šaty... směju se, ale začínám být nervozní, tvoje pohledy do mého výstřihu jsou čím dál častější...
číst více
Světla pouličních lamp dopadala na chladný chodník. Byla hluboká noc. Město spalo, jen z nedalekého klubu byla slyšet tlumená hudba. Do mlhavých světel se ozýval klapot podpadků. Mladičká, téměř 17-ti letá slečna znavena společností a lehce omámena alkoholem bloudila ulicí.
Neváhala a na kolemjednoucí auto zamávala ve snaze zkrátit si cestu. Ostrá světla ji oslepila a k jejímu překvapení auto zastavilo. Dveře ji galantně otevřel starší muž kolem čtyřicítky a s úsměvem se zeptal : ,, Kam to bude, slečno?" Ve zkratce mu vysvtělila situaci a přisedla si. Řidič vypadal sympaticky a jízda s ním byla příjemná.
číst více
Probudila jsem se v cizí koupelně s bolestí hlavy. Vzpomněla jsem si, že jsem na dvou tejdení pařbě, na oslavu konce střední. Přišla jsem sem s kamarádkou, ale nikoho jinýho jsem neznala, byly to kamarádky známí.
Bylo kolem poledne, když jsem se kouknula na mobil. Byla tam sms od mojí kamarádky Lucky.
číst více
Byla mladá... čilá, svěží , chladná, bledá... stále panna... trochu se bála…
On byl starší... tmavé vlasy... žhavý pohled, měl rád hlasitou hudbu a byl čím dál nadrženější ... jeho touha rostla ... každou další chvílí kdy byl s ní a nemohl ji mít
Jednoho dne svolila ... už vydržet to také nemohla .... krajkové prádlo si koupila ... jen aby se mu zalíbila ...
číst více
Bylo horké červencové odpoledne a já (David 16) jsem seděl ze svými dvěma kamarády Michalem (14) a Lukášem (16) u mě doma. Seděli jsme v mém pokoji, popíjeli kolu a hráli videohry. Veku bylo hrozné vedro, určitě přes 30 stupňů a tak jsme uvažovali co budeme dneska dělat. Po další asi hodiny poflakování jsme se nakonec odebrali ven do lesíka, který byl kousek od mého domu a kde nám bylo jasné, že bude aspoň trochu chládek.
číst více
Máma mi umřela když mi bylo patnáct a táta mi asi za půl roku přivedl macechu. Jmenovala se Vlasta a trvala na tom, abych jí tykal.Nevím, kde na ní narazil, ale byla to taková tlustá megera co jí visely cecky až někam na břicho a s tátou šukala denně i několikrát a vůbec jí nevadilo, že já jsem ve svém pokoji a všechno slyším, protože její řev, který provázel jejich šoustání se prostě přeslechnout nedal. Ze začátku se snažil jí táta krotit, ale nakonec podlehl. Každou chvíli, když nebyl táta doma schválně kolem mne kroužila polonahá a myslela snad, že mne tím svým sádelnatým tělem vzruší. Na šukání byla asi jednička, ale aby občas uvařila teplou večeři, to ne.
číst více
Tereza ležela v posteli, přikrývku pevně přitaženou ke krku. Měla náročný den a těšila se, až si trochu odpočine. Najednou se začala kroutit klika a dveře se pomalu otevřely. Otočila se.
"Co chceš? A kdy jsi zapomněl klepat?" zeptala se otráveně svého nevlastního bratra Dana. Odpovědi se ale nedočkala. Dan zavřel a přisedl si k ní na postel. Posadila se a s otráveným výrazem otázku zopakovala.
číst více
Bylo pondělní ráno. Venku svítilo slunce, zpívaly sýkory a vítr probíhal mezi větvemi stromů... Bylo to skoro kouzelné ráno...
Ten den šla Mia do šéfovy kanceláře o něco později, než obvykle. Šéf James Parker měl pracovnu spojenou s ložnicí, protože...no - on říkal, že nemá čas dojíždět domů za manželkou, ale celá budova věděla, že si tam James vodí milenky, popřípadě si tam zavolá nějakou šlapku, do který to potom celou noc buší. Mia doufala, že šéf je...prostě že není uvnitř.
číst více
Ahoj. Jmenuji se Lucka a chtěla bych Vám povědět můj příběh. Když mi bylo dvanáct, moji rodiče se rozvedli a já zůstala sama s maminkou.
Táta od nás tehdy odešel a už se nikdy neukázal. Samozřejmě, že nám nikdy neposlal ani korunu a tak jsme to s maminkou měly moc těžký. Teda ani před tím jsme se neměly moc dobře, ale pořád je lepší žít z dvou platů, než z jednoho. Musím ale zdůraznit, že jsem, díky mamince, pokaždé chodila slušně oblečená!
číst více
Mám divnej pocit,jít do věznice a dělat rozhovor s monstrem,které ublížilo tolika ženám.Moje práce mě ale vždycky nakopne,kolikrát se dostanu k lidem,ke kterým nikdo nesmí,nebo k událostem,které se potom na veřejnosti propírají půl roku.
Nejsem žádná krasavice,ale jako k přední žurnalistce se ke mě kolikrát chovají,jako by můj vzhled nebyl z nejhorších a jako by /asi navenek/oceňovali můj doktorát a znalost 7 jazyků.
číst více
Celkem 30 hlasů