Byl to krásný den, jenže já se zrovna nudil. Neměl jsem co na práci. Teda měl… ale do ničeho se mi nechtělo. Náhle zvoní telefon. Byla to moje sestra. Říkala že někde něco slaví s kamarádkama z bývalé školy, a že se nudí a já že mám přijet. V pozadí jsem zaslechl jak sestřiny kamarádky smějí. Slavili dvacáté narozeniny jedné z nich, někde za Prahou, na nějaké chatě.
číst více
Pokračování příběhu…
(Doporučuju přečíst si nejdřív I. část)
Nejde sice o klasické znásilnění, ale i tak z něho vychází, proto jsem tento příběh do této kategorie zařadila...
Samantha pomalu otevřela oči. Měla strach. Měla strach z neznámého. Měla strach z toho, co se ještě může stát. Ale především měla strach sama ze sebe a ze svých nepředvídatelných pocitů. Znepokojovalo ji, že se nemůže spolehnout sama na sebe. To zjištění ji na malý okamžik úplně ochromilo. Bylo to jen takové hnutí mysli, které by průměrnému pozorovateli jistě uniklo, ale neznámý svou reakcí prokázal, že průměrnost není vlastnost, která by mu byla vlastní.
číst více
Anita byla obyčejné mladé vesnické děvče, nebyla ani štíhlá ale ani nebyla tlustá. Byla to dívka kyprých tvarů, a drobnějšího vzrůstu. Měla velká přírodní prsa, celkem pevná. A i když nikdy nebyla těhotná a neměla děti tak při větším vzrušení jí z bradavek teklo mléko.
číst více
Otčím se vrátil asi v půl deváté a já tak potřebovala s ním mluvit! Máma naštěstí v obýváku sledovala přiblblý seriál a já proto zalezla do koupelny a pustila vodu, aby Mirek věděl, kde jsem. A skutečně, za chvíli se otevřely dveře a On vešel s velkou taškou dovnitř. „Měla jsi pravdu, jsi chytrá subka, Káčo. Když jsem jí ukázal tu fotku, přiznala všechno. Poprvé ho svedla hned po prvním tréninku v září, kdy vám vykládala o svém mučení na vesnici.
číst více
Jeli jsme s partou na dvoutýdenní cyklistický výlet po vlastech českých. Po deseti dnech jsem ale začal mít problémy se šlachou na noze, proto jsem se rozhodl ukončit svou účast na putování, vrátit se domů vlakem a zajít s nohou k doktorovi. Následující den jsem tedy dojel jen pár kilometrů do Benešova, zatímco ostatní pokračovali po původní trase.
číst více
Jednou jsme jeli na florbalový zápas a ja už jsem tou dobou nebyl zrovna oblíbenec… Měl jsem hrozně chlupatý penis a docela jsem se za to styděl všichni se na mě ve sprchách dívali divně a říkaly že mám bobra..
Jak jsme dojeli na ubytovnu tak hned ,,mazáci“ týmu řekli že půjdu s nima na pokoj. Nemohl jsem nic dělat tak jsem šel. Mezi našima mazákama byli samozdřejmě nejlepší hráči klubu takže ve směs pěkní kluci.
číst více
V polovině srpna jsem navštívil párty mého kamaráda. Alkohol mě tu noc moc nelákal. Místo toho jsem měl hlavu plnou krásných slečen které se motaly na večírku. Zábava byla v plném proudu a můj kamarád už byl pěkně vožralej. Přistoupil ke mě a začal mě opileckým hlasem vybízet, abych si tu našel nějakou slečnu, že mám ložnici plně k dispozici. S úsměvem jsem ho poslal pro rum a dál si užíval. "Tak jo lidi.." ozval se hlas Martina asi po deseti minutách.
číst více
Příběh vypráví o osudu milenců Pavla a Lucie,kteří byli spolužáky jedné třídy na jedné střední škole ve středně velkém městě.V prváku střední školy se Pavel s Lucií vůbec nebavil.Lucie mu přišla s jejími velkými brýlemi docela nezajímavá.V druháku Lucie najednou brýle nenosila a to už každý přes prázdniny zapomněl,že v prváku vlastně nosila velké brýle,které ji zrovna nedělaly parádu.
číst více
Rozhodla jsem se s vámi podělit o z části pravdivou povídku, tak snad se bude líbit...
Jsem obyčejná 20ti letá holka, bruneta, s celkem slušnou postavou, ale ne nějak přehnaně vysportovaná. Každé léto jezdím na chatu jedné kamarádky. Vždycky se tam sejde super partička lidí, relaxujeme, paříme, prostě klasika. Letos to ale dopadlo trochu jinak... Na chatě už jsme byli pár dní a nám začínaly docházet zásoby (převážně alkoholu) a tak kamarádi vyrazili do nedaleké hospůdky.
číst více
Je to zhruba tři týdny, co jsem se rozešla s přítelem. Byli jsme spolu hezkých pár měsíců, ale najednou to prostě nešlo dál. Bylo mi to líto, ale musela jsem mu to sdělit. Skoro jsem brečela, když jsem se s ním rozcházela, a on na tom nebyl lépe. Ještě mě zkusil přemluvit k druhé šanci, ale já už prostě nechtěla. Podíval se na mě vyčítavým pohledem, zamumlal něco jako „Hodně štěstí, budeš ho potřebovat!“ a kvapně odešel. Brala jsem to jako následek jeho pochroumaného ega a nevěnovala jsem tomu pozornost.
číst více
Celkem 104 hlasů