Ahojte. Som Wiki. Asi najviac Vás zaujíma, ako vyzerám. Aktuálne mám 20, cca 170 cm vysoká, s dlhšími blond vlasmi a pevnými trojkami kozami. S postavou som spokojná. Nie som úplná modelka, ale aspoň mi nehrkajú kosti. Ale je ešte jedna dôležitá vec, čo o mne musíte vedieť. Milujem sex. Zistila som to už skôr a stále ma to baví. Preferujem síce mužov, ale nepohrdnem ani peknou holkou.
číst více
Tenhle den začal jako každý normální. Vstal jsem s postele, umyl se najedl se a čekal na kamaráda, který mě každé ráno vyzvedával. Do školy jsme dorazili ve třičtvrtě na osm. Tenhle den se mi tam moc nechtělo, měli jsme psát test z matematiky, kterou já moc nezvládám. Začala hodina. Seděl jsem v lavici a snažil se nemyslet na ten test.Se zazvoněním se otevřeli dveře a dovnitř vtrhla Zástupkyně ředitele s prosbou zda si může půjčit pár dětí na pomoc.
číst více
Dnes mi je už 20 let, ale chtěla bych se s Vámi podělit o mé nejkrásnější zážitky s kamarádkou Zorkou. Se Zorkou se známe již od školky, kdy jsme na pískovišti spolu stavěly bábovky, ale já by Vám tu chtěla vyprávět naše první vzájemné seznámení se sexem. Tenkrát nám bylo něco málo před 14 roky. Po klukách jsme koukaly a stále si představovaly, jaké je asi to milování.
číst více
Tento příběh se stal na letním táboře poblíž vesnice jménem Nýdek. Šlo o tábor organizovaný pro místní pubertální mládež, s cílem přiblížit jí k přírodě, poučit o místní historii, tradicích a odvést od lumpáren, videoher, kouření a alkoholu. Na táboře jsem měl pomáhat dobrovolné vedoucí Janě K. Janu jsem znal už z dřívějška a pálil za ní už dlouhou dobu, bohužel byla členkou křesťanské mládeže a věřila pevně v zásady mravní čistoty, pomáhala organizovat dobročinné akce ve svém okolí a byla uvědomělá až mi to přišlo hloupé.
číst více
Nacházíme se v budoucnosti, nepříliš vzdálené, ale přesto svět vypadá úplně jinak než ten, na jaký jsme byli zvyklí. Dosavadní společnost se před pár desítkami let totálně zhroutila, na mapě najdeme jenom pár států se stejným názvem a žádný se stejným územím. Vznikl nespočet menších států ovládaných mírnou formou autokracie, a tyhle malé diktatury mají nejrůznější pravidla. Někomu by se mohlo stát, že je to totálně postavené na hlavu.
číst více
ON
Jsou to už dva roky, co nám umřela má manželka a dceřina máma. Dceři Janě, které je teď 15, bylo tenkrát 13 let, nesla to velmi těžce a já také. Oba jsme se navzájem ale utěšovali, už jsme měli jen samy sebe. Po manželčině smrti jsme se přestěhovali, protože nám jí tam pořád všechno moc připomínalo a my se jen tím víc a víc trápili. Bylo to velké rozhodnutí a dcerka také souhlasila.
Našel jsem nám menší byteček, obývák, jedna ložnice, kuchyň a koupelna společně s WC. Dcerka souhlasila, že budeme spát spolu na jedné velké posteli. Ještě jsem jí ujistil, že beztak ložnici bude mít jen sama pro sebe a já že tam budu jen přespávat. Jinou ženu jsem si zatím nehledal, ještě jsem na to nebyl tak zcela připravený a věřil jsem, že Jana také ne aby jí nějaká cizí žena dělala náhradní mámu.
číst více
Psal se rok 1985 a v tehdejším Československu vládla sice už slabší, ale přesto totalita. O to radostnější bylo, že mě pozvala na prázdniny moje velmi bohatá teta z Francie. Žila na francouzské Riviéře sama v obrovské vile, protože strýc před několika lety zemřel. 30. Června skončila škola a já se mohla vydat vlakem směrem do Canes.
číst více
Všechno se to odehrálo jednoho krásného dne na konci týdne. Byli jsme s přítelkyní spolu asi 2 týdny, na ten večer kdy jsem poprvé u ní přespal, asi jen tak nezapomenu. Začalo to pohodově a nevině, po dlouhé škole sem se dostal domu až kolem 5 hodiny odpoledne, skočil jsem do sprchy a řádně se omyl a oholil. Hodil jsem do sebe ještě jídlo a utíkal za přítelkyní. Došel jsem až ke vchodu kde už na mě čekala s otevřenou náručí.
číst více
Je mi skoro 30 let a můj příběh se stal několik týdnů, co jsem se odstěhoval od bývalé přítelkyně. Našel jsem si na sídlišti menší byt 2+kk a užíval jsem pohody bez bab. Ovšem moje ruka mne často bolela od samého honění. Po nějaké době jsem konečně začal znát sousedy a zjistil jsem, že na stejném patře bydlí holčina, která ještě chodí na základku. Byla to taková holka kost a kůže.
číst více
,, A teď upřímně, kolik už jsi jich přefiknul?"
Seděl jsem s mým kamarádem z vysoké u skleničky piva. Čas od času, když nám to pracovní povinnosti umožňovali, jsme si skočili na pár lahváčů a taky jsme si vyměňovali své zkušenosti ze školního prostředí. Jmenoval se Marek a stejně jako já i on byl začínající kantor. Na jeho otázku jsem docela dlouhou dobu odpovídal, ,,že ani jednu„. A byl jsem na to hrdý. Vůbec jsem se za to nestyděl.
číst více
