Miluju penisy, vocasy, péra nebo jak se jim všelijak říká, těm brkům semenonosnejm, no prostě tyhle nástroje doslova zbožňuju! Tu jejich pevnost, tvrdost a výkonnost… ten pocit, když pořádnýmu chlapovi svlíkám kalhoty a vytahuju mu ho na světlo boží… no to se nedá ničím na světě nahradit! No ano, je to přímo boží! Absolutní rozkoš! A k tomu všemu mě dost fascinuje ta různost penisoidních tvarů a velikostí…
V příštím životě chci bejt chlap, v tom mám jasno. Rozhodla jsem se tak už dávno, když jsem měla to štěstí okusit prvního samce.
číst více
Jsem ženatý, je mi přes třicet, ale v poslední době v sobě nacházím choutky, které mě dříve ani nenapadly. Proto občas zabrousím na nějaký chat, kde se scházejí bisexuální muži a ženy. Vždy se najde něko, kdo pokecá a zafantazíruje, ale tehdy se mi povedlo dotáhnout věc do vítězného konce... Ale od začátku.
číst více
Magdina sestra četla inserát nahlas: "Hledáme dobrovolníky pro medikální eksperimenty ve výzkumu virových onemocnění. Zdarma ubytování a strava, plus 250 tisíc korun po šesti měsících. Pro informace volejte na tel. číslo 0609 569972."
Byli akorát napomínáni za neplacení nájemného za posledních půl roku a myšlenka příštích několika měsíců bez topení a teplé vody nezněla dvakrát vábně. A těch 250 tis. taky nezní moc špatně. "Tak se na to podívejme ...", řekla Lenka, její jednovaječné dvojče. "To je 250 tis. děleno 6 ... Hergot, já už ani neumím dělit bez kalkulačky!"
číst více
Dálkový autobus se řítil širokou asfaltkou k Brnu. D Když jsem nastoupil v Újezdu, zaujal jsem sedadlo za nějakou blondýnkou, neměla víc než dvacet, bylo na ní vidět, že jede už dlouho.
Napolo ležela na sedadle, měla ho poklopené, zatímco to k oknu bylo v normální poloze, vzniklou mezerou jsem : viděl její ňadra, která napínala halenku s rozepnutým knoflíčkem u výstřihu, nohy v riflích měla šikmo na rantlu plechové stěny, dost rozevřené, pravou ruku měla položenou na ňadrech a levá visela do klína, pospávala.
číst více
„Už to přichází! Dělej, kurňa, dělej, Aneto tak kruci dělej!“, řval na mě Vlado. Ze středu ke kraji jezdil těžkými dlouhými závěsy, které normálně každý večer zakrývaly delší prosklenou stěnu obýváku, a přitom skučel jak divokej pes. Venku se strhávalo na obrovskou bouřku, všude se setmělo a v kuchyni u linky mi blikavě skomíralo světlo. Ve vzduchu bylo cítit vlhko a nepříjemné napětí, z kterého mi běhal mráz po zádech. A z Vlada mi běhal taky.
číst více
Šel jsem za ní pěšinou k vysokému, převážně smrkovému lesu. Hluboký úvoz nás zavedl k úbočí kopce s červenou čepicí rozhledny na vrcholu. Po chvíli se nám otevřel výhled do údolí s domkem, obklopeným rozsáhlým ovocným sadem."Může to být i váš domov, pokud se s mamkou dohodnete," pronesla dívka, pohodila hlavou a její dlouhé, slámově žluté vlasy se leskle zavlnily. "Dluhy nemáme, co vyděláme, stačí na slušné živobytí. Nehledáme tedy živitele." "Neurážejte mě, Kláro," řekl sem na to.
číst více
Žádná bouračka není příjemná. Tentokrát to malinko zavánělo, ale měl jsem štěstí v neštěstí. Odnesla to jen noha a tak teď ležím v nemocnici a kosti mi srůstají v sádrovém krunýři. Modřiny a odřeniny rychle mizí a pomalu se zase začínám cítit jako chlap a ne jako zmuchlaná čtvrtka papíru.
Po dalších pár dnech se i ocas začal probouzet k životu, z čehož mám radost, protože okukování sličných sestřiček je prakticky jediná příjemná činnost, která se dá provozovat, když ležíte ve špitále.
číst více
Patrik a Karolína pocházeli z velice bohaté rodiny a jejich dětství se neslo ve znamení splnění každého přání. Vyrůstali v luxusu, co chtěli, toho se jim dostalo, stačilo jen říct: To chci! Odmala se stýkali se členy té nejvybranější společnosti, uměly se chovat i poroučet sluhům. Pak se ale stalo, že když jim bylo sedmnáct let, jejich matce diagnostikovali rakovinu v pokročilém stádiu. Její umírání bylo rychle, během několika měsíců odešla ze světa. Její poslední vůle, kterou Patrikovi a Karolíně zanechala, byla ale velice zajímavá.
číst více
Už aby byl pátek pomyslel jsem si když jsem vycházel ze školy. Druhá moje myšlenka směřovala k tomu co budu dneska odpoledne na intru dělat. Ten rok jsem maturoval, ale učit se mi rozhodně nechtělo, vždiť byl teprve říjen. Toto vyřešil můj kamarád a spolubydlící Tom, když mi navrhl abychom šli do posilovny. Souhlasil jsem a šli jsme. Když jsme přišli do posilovny všiml jsem si holky, která cvičila na žíněnce..byla mi povědomá, ale s mojí pamětí je to horší a tak jsem si nemohl vzpomenout.
číst více
Učitelka Valášková byla pořádně ostrá baba. Učila tělocvik a všichni ji podezírali, že je přeoperovaný chlap, protože byla pořádně namakaná a hlavně přísná. Když řvala, klukům se stahovaly půlky k sobě a okna se třásla, holky radši ani nedutaly nebo si na tělocvik nechávaly psát omluvenky. Ota byl vždycky dost dobrý sportovec a dokonce reprezentoval svou střední v basketbalu, ale před touhle učitelkou si připadal doslova jako neschopný pařez.
číst více
