Když mi Magda popřála dobrou noc a zhasla světlo, leželi jsme každý ve své posteli. Znali jsme se už několik let, ale byli jsme jen kamarádi a nikdy mezi námi k ničemu nedošlo. Ležel jsem v tmavé místnosti a po očku pozoroval Magdinu postel na opačné straně pokoje. Vždycky mě vzrušovala, ale nikdy se nestalo, že bychom se ocitli v jedné místnosti sami a ještě navíc v noci. Při pomyšlení na to, co by se mohlo stát, mi začal stoupat penis.
číst více
Usadila jsem se ke stolku v rohu, objednala kávu, zapálila cigaretu a pozorovala osazenstvo. Venku stálo mnoho kamionů, takže většina hostů byli právě kamioňáci. Všimla jsem si, že nedaleko mne sedí dva, kteří na mne zírali jako na zjevení. Zkontrolovala jsem si, zda mi nedopatřením nevykukuje ve výstřihu větší kus mých předností než jsem měla v úmyslu a když jsem se ujistila, že ukazuji jen to co chci jsem labužnicky potáhla ze své právě zapálené další cigarety.
číst více
Tenkrát mi bylo 16 a byl jsem hodně umělecky nadaný. Maloval jsem fakt skvěle, takže jsem byl skoro na všech soutěžích v okolí. Na některý se mnou jezdila i učitelka VV, měl jsem jí i na matiku a byla to kočka. Většina mých snů, byla právě o ní. Jednou jsem měl jet někam do Prahy a ona měla jet se mnou. Bylo to i s přespáním. Tak jsme tam dorazili a uložily jsme se každý v jiném pokoji.
číst více
Síla myšlenky, část 6.
XIV.
Plány
Za těch pár týdnů jsem se obstojně naučil používat většinu svých zatím objevených schopností, hlavně čtení myšlenek. Teď jsem „četl“ většinu myšlenek jen pokud jsem sám chtěl, zbytek času jsem se je naučil nevnímat. Bylo to mnohem příjemnější, než když na mě cizí myšlenky útočily ze všech stran.
Dobře jsem už ovládal i pozorování a vyhodnocování aury jednotlivých lidí a ještě lépe „modeláž“ lidského těla.
číst více
Karolína byla pořádný kus, o tom se nedalo pochybovat. Byla vysoká, měla výrazné boky a vosí pas, překrásnou pevnou prdelku a pěkně tvarované nohy. Do půlky zad jí splývaly vlnité kaštanové vlasy a na svět mrkala velkýma tmavýma očima lemovanýma dlouhými černými řasami. Už by ani nedokázala spočítat, kolikrát ji někdo zval na rande, na drink nebo na film, někdy jí připadalo, že má v sobě nějaký magnet.
číst více
Na chaloupce bylo nádherné počasí, nebe bez mráčku a sluníčko na nebi svítilo od rána plnou silou. Jitka s Romanem vstali z postýlky a odebrali se do kuchyně, aby si připravili snídani. Roman postavil konvici plnou vody na kamna a začal krájet chleba, Jitka se přesunula do koupelny, aby provedla ranní očistu. Vyčistila si zuby a potom vlezla do sprchy, aby ze sebe smyla zaschlé semeno, které v noci nestačila spolykat.
číst více
Celej tejden jsi byla neposlušná. Neodpovídala jsi na moje emaily, dopisy, nezavolala jsi. Zasloužila jsi proto přísně potrestat.
Když jsi za mnou konečně přišla, tušila jsi, že na Tebe nejspíš něco chystám. Vymyslel jsem pro Tebe trest, při kterým jsem se měl sám dobře pobavit, víš? Žádnej výprask nebo nadávání. Nejdřív jsi mi musela předvést striptýz. Vím, že se přede mnou nerada svlíkáš sama, ale teď jsi to udělat prostě musela.
číst více
Skončila škola a začaly tolik toužené prázdniny. Ve středu přišla mamka z práce a povídala, že volala teta Mirka, jestli bych tam na měsíc nemohl přijet, protože strýc bude šest neděl v zahraničí a aby nebyl dům opuštěn, když bude chodit do práce. Docela jsem to uvítal, protože jsem tam měl i několik kamarádů a bylo tam výborné koupání v nedalekém písníku, kam chodilo moře pěkných holek.
číst více
"Tak co brácho, jak dopadlo rande?" uhodila na mě ségra, jen jsem přišel domů. S odpovědí jsem se ani nenamáhal, zabručel jsem "dobrýýý" a zmizel ve svém pokoji. Co bych asi tak ségře říkal? Že jsem dostal tak akorát pusu na rozloučenou a jinak si zase nevrznul? Je mi osmnáct a jsem nadržený, kudy chodím. Kdybych si nevyhonil péro několikrát za den, tak mi snad prasknou koule. Ségře je o rok víc a chlapa má každý měsíc jiného, už to ani nestíhám sledovat.
číst více
Chodil jsem s Martou asi dva měsíce, ale pořád mi nechtěla dát. Doteď jsem na ni netlačil, ale dnes už jsem byl rozhodnutý, že ji dostanu. Už když jsem šel pro ni domů, ocas mi stál neskutečným způsobem - každý krok jsem cítil na svém krví nalitém žaludu. Cestou jsem si v hlavě sumíroval, jak to na Martu skoulím, abych se jí konečně dostal nejen ke kalhotkám, ale i pod ně. Nevím, proč to tak oddaluje. Panna už není a v osmnácti už by tolik zábran mít nemusela.
číst více
