Je letní pátek večer, sedím v pokoji, sleduji televizi a přemýšlím, co s nastávajícím víkendem. Začala právě nějaká reklama, tak jsem se zvednul a šel si na balkon zakouřit. Za chvíli se otevřely na vedlejším balkoně dveře a vešla sousedka Klára, mladá, pěkná žena, na kterou jsem již dlouho myslel, že by to s ní stálo za hřích.
číst více
Myslel jsem, ze neni doma, mel jsem dojit zkontrolovat v jakem stavu nechali remeslnici po malovani jeji byt. Jsme s Annou jiz nejaky ten rok sousede, mame jeden od druheho klice a bezne si vypomahame s tim co je potreba. Po zdolani zamku jsem tedy nic netusis vplul dovnitr a zastihl jsem ji uprostred kuchyne na vsech ctyrech, vedle sebe kybl s vodou. Byla ke mne celem, zvedla ke me zaskoceny pohled, cela ruda.
číst více
Je krásné červnové dopoledne roku 2000 a já se toulám bez cíle městem a přemýšlím, co bude dál. Městský úřad v Ústí n.L.zrušil náš odbor a já jsem se ocitla bez práce. A jak se tak courám po Masaryčce,vidím u hotelu velký poutač:“ Pojď mezi nás“ s fotografií městského strážníka. Přečetla jsem si co,kdy a kde a šla jsem si pro informace. Službu mající strážník mi vysvětlil,že přibírají i děvčata jestliže splní fysické testy a předal mi dotazník. Po příchodu domů jsem šestistránkový dotazník vyplnila,přidala fotku a ráno ho odnesla na služebnu.
číst více
Ve čtvrtek večer mi Radek oznámil, že na chatu s námi pojede jeho kolega Viktor, aby mu pomohl konečně doopravit střechu. Moc nadšená jsem nebyla, Viktora jsem moc nemusela, připadal mi jako velký proutník a bála jsem se, aby Radka nezatáhl do nějakých sexuálních radovánek. Ne, že by nám to s Radkem neklapalo, ale naše manželství bylo po osmi letech stále bezdětné, dle sdělení lékařů z mé strany a to se pak ženské hlavou občas honí různé myšlenky. Radek s Viktorem celý den makali, já lítala kolem plotny, plela zahrádku a večer jsme si na zahrádce opékali vuřty a popíjeli pivko.
číst více
No konečně po dvou dnech přestalo to brutálně hustý sněžení! Hurá! Člověk neví, jestli se má z toho zasranýho počasí radovat nebo brečet. Už jsem myslel, že se toho snad nedočkám. Je to právě celkem 59 hodin a 26 minut, co jsem ji neviděl, jestli teda ty moje přiblbý namoklý hodinky spolu s dalekohledem nelžou. Už mě to sezení tady na posedu fakt přestávalo bavit.
číst více
S manželkou jsme se zase pohádali, proto jsem sebral z věšáčku klíče od chaty a rozhodl se, že víkend strávím tam, hezky v klidné vesnici. Doufal jsem navíc, že tam bude naše sousedka. Mnohokrát se mnou totiž vedla dvojsmyslné řeči, ze kterých jsem vydedukoval, že by mi klidně přidržela. Nikdy jsem jejích návrhů nevyužil, aspoň zatím... Nějaké výčitky svědomí bych rozhodně neměl, vím totiž, že ta moje mi nejmíň jednou nebo dvakrát zahnula, tak proč já bych se musel ovládat. Teď po divoké hádce jsem byl navíc napumpovaný adrenalinem, a tak jsem si představoval, co všechno bych s naší sličnou sousedkou dělal.
číst více
Helena s kolegou se vraceli domů z jednoho veletrhu, na kterém strávili několik dní. Měli toho oba plné zuby, protože prezentace výrobků jejich firmy byla časově a hlavně hlasově náročná. Řídil Petr, Helena seděla na sedadle spolujezdce. Celé zadní sedadlo i kufr byly plné různých maket, ukázek a brožurek. Jeli z Brna až do západních Čech, takže je čekalo spoustu dlouhých nudných hodin jízdy. Jak se ale ukázalo, zas tak nudné hodiny to nebyly.
číst více
Čtrnáct dnů uteklo jako voda a já seděla v rychlíku, který mne odvážel k nové kamarádce Květě, která mne pozvala na mrdací orgie ke své kámošce Táně. Zdá se Vám to komplikované ? Mě ne. Já od lázní nemyslím na nic než na sex a v práci jsem dokonce přidržela i starýmu Vomáčkovi, i když jsem se o něm kdysi vyjádřila, že než toho nechat rejdit ve své kundě, radši půjdu do kláštera.
číst více
Chat, nové slůvko, které značí komunikaci mezi lidmi – známými, neznámými, cizími i přáteli. Také já jsem chatu dlouho odolávala, až jsem na konec do něj vstoupila rovnýma nohama. Samozřejmě, že jsem nevyhledávala mužské protějšky, ale ženy.
První kontakt, první písmenka, věty. Pak jsem našla na chatu Dorku. Netrvalo dlouho a zakrátko jsem si připadala, že ji znám hodně dlouho a od té doby jsme obě strávily při písmenkování dosti času, a povídaly si o našich, i těch našich nejtajnějších růžových snech, ale pak jsme si daly rande na ICQ, které nám umožnilo soukromé hovory a možnost se vidět a slyšet.
číst více
Ona : U toho motorestu jsem nezastavila náhodou. Všechno jsem měla dopředu promyšlené. Byl páteční letní večer, a já jsem byla zase sama. Byla jsem sice formálně vdaná, ale můj muž, Karel, uznávaný obchodník a podnikatel na mě neměl zase čas. Překročil už sice šedesátku, ale doma býval málokdy. Ty jeho věčné schůzky, služební cesty a pracovní záležitosti, mi ho úplně odcizili. Já jsem si ve svých třiceti letech nechtěla připadat na odpis, ale co dělat, když už se mnou víc jak rok nespal?
číst více
