Síla myšlenky, část 6.
XIV.
Plány
Za těch pár týdnů jsem se obstojně naučil používat většinu svých zatím objevených schopností, hlavně čtení myšlenek. Teď jsem „četl“ většinu myšlenek jen pokud jsem sám chtěl, zbytek času jsem se je naučil nevnímat. Bylo to mnohem příjemnější, než když na mě cizí myšlenky útočily ze všech stran.
Dobře jsem už ovládal i pozorování a vyhodnocování aury jednotlivých lidí a ještě lépe „modeláž“ lidského těla.
číst více
Praotec Čech, tehdy ještě ovšem bez hodnosti praotce, se vydal se svou družinou na pochod, aby uniknul častým válkám, pustošení, vypalování a znásilňování, které války přináší. Samotné znásilňování by, hlavně pro ženy, bylo docela milým zpestřením jinak fádních dnů, ale kdo měl poslouchat ženské reptání, když měly permanentně nasáklé kouřem čerstvě vyprané prádlo? Musel jim naslibovat hory, doly, zlaté kamení, aby alespoň občas byly po vůli.
číst více
Sousedka má docela pěkný zvyk - pracovat v létě na zahrádce jen v opalovačkách. Moc dobře se na ni kouká. Je radost sledovat snědé tělo s krásnými oblinami, jak čile poskakuje mezi záhonky. A není to pro mě jen radostné, ale i vzrušující. Když se předkloní a vyšpulí mým směrem svůj skvostný zadeček, hned mám v kraťasech řádnou bouli.
číst více
Krásný letní podvečer na hrázi rybníka ruší jen auto jedoucí po nedaleké cestě. Dlouhé stíny stromů z protějšího břehu už dosáhly i k nám. Do vůně sena a hlíny se mísí vůně tvého těla. Sedíme v objetí na hrázi a já s tvou hlavou na prsou hladím tvé dlouhé ohnivé vlasy. Pozorujeme červánky a ty mě hladíš po stehnech. Najednou mě štípneš, a se smíchem začneš utíkat. Vyrazím za tebou.
číst více
Jsem to snad neměl půl roku nebo co, nadrbanej jsem až hanba a chvílema se mi už dělaj mrákoty před očima, např. když spatřím nějakou pořádnou babu. Hlavně přes den, v práci, když kolem projde Julie, zastaví se Markéta, tak to jsem kolikrát jak na trní. Bych ho snad ze zoufalství strkal i mezi matračky, cokoliv (!), co by mi aspoň na chvilku pomohlo zbavit se toho hroznýho přetlaku. A já vám vážení povím, proč tohle kurva vzniklo!
číst více
Celá utahaná z celodenního lyžování čekala před horskou chatou na svou spolubydlící, jak se domluvily a oklepávala si sníh ze snowboardu. Najednou jí zazvonil telefon. Byla to její spolubydlící, která jela ráno nakoupit a mezitím silnice namrzly tak, že není možné, aby do večera přijela, ale už zavolala bratrovi, který je zrovna ubytovaný v chatě vzdálené asi deset kilometrů a ten by ji měl každou chvíli vyzvednout.
číst více
Usadila jsem se ke stolku v rohu, objednala kávu, zapálila cigaretu a pozorovala osazenstvo. Venku stálo mnoho kamionů, takže většina hostů byli právě kamioňáci. Všimla jsem si, že nedaleko mne sedí dva, kteří na mne zírali jako na zjevení. Zkontrolovala jsem si, zda mi nedopatřením nevykukuje ve výstřihu větší kus mých předností než jsem měla v úmyslu a když jsem se ujistila, že ukazuji jen to co chci jsem labužnicky potáhla ze své právě zapálené další cigarety.
číst více
Dejchala jsem zhluboka a dost nahlas. Studenej vzduch se mi zařezával do plic. Bylo hodně brzy ráno, většina lidí ještě spala a ulice byly vesměs prázdný. Měla jsem na sobě jen jemný sportovní spodní prádlo, plátěný botky a top se sukýnkou těsně pod zadek. Vlasy jsem si za běhu rychle svazovala do drdolu. V ruce jsem svírala klíč od tělocvičny s takovou nedočkavostí, že se mi až potila ruka.
číst více
Při jedné mé vyjížďce na harleyi mne zastavila policejní hlídka, zatím co policista kontroluje moje doklady, krásná policistka se zajímá o můj stroj, je vidět že se ji líbí, ptám se jestli by se chtěla svézt, říká že je ve službě, domlouváme se že na ní počkám odpoledne po službě, její kolega mi vrací doklady přeje krásný den , a já odjíždím. Hlavou se mi honí krásná policistka, ne že bych měl nouzi o ženy, ale tahle je něčím zvláštní.
číst více
Toho letního dne, kdy ráno vypadalo, že bude pršet. Přesto se krátce po poledni vyjasnilo. Táhlo mě to k vodě i přesto, že teplota byla nižší než v předchozích dnech. Slunce vydatně pálilo a bylo by chybou se důkladně nenamazat. Tak jsem sbalil deku, ručník, plavky a nějaké ty ochranné nápoje a vyjel k nedaleké pískovně. “Najdu si klidné a schované místečko,“ říkal jsem si, překvapilo mě, že tu není mnoho lidí až na pár rybářů.
číst více
Celkem 13 hlasů