Potkala jsem ho v metru. Hledala jsem tu dobu někoho k sobě a on byl zrovna můj typ. O dost starší a zřejmě zkušený.
Začal po mně pokukovat a já mu ty jeho pohledy vracela. Bylo jasné, že se mu opravdu líbím a pohled na moje. ňadra, deroucí se z jemné látky ven, ho asi vzrušoval, protože se mu v kalhotách začala dělat boule. Oba jsme vystoupili na Kačerově a zůstali stát na stanici autobusů. Už se na mne díval zcela nezakrytě a já jen čekala, kdy mne osloví.
číst více
Patrik a Karolína pocházeli z velice bohaté rodiny a jejich dětství se neslo ve znamení splnění každého přání. Vyrůstali v luxusu, co chtěli, toho se jim dostalo, stačilo jen říct: To chci! Odmala se stýkali se členy té nejvybranější společnosti, uměly se chovat i poroučet sluhům. Pak se ale stalo, že když jim bylo sedmnáct let, jejich matce diagnostikovali rakovinu v pokročilém stádiu. Její umírání bylo rychle, během několika měsíců odešla ze světa. Její poslední vůle, kterou Patrikovi a Karolíně zanechala, byla ale velice zajímavá.
číst více
Blížila se pátá hodina odpolední, a venku už se začínalo smrákat. Znáte to, březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem. Nejlepší čas něco upíct, obzvlášť když má na velikonoční pondělí přijít ta sousedovic banda koledníků, Standa s malým Pepíkem, Richard s velkým Jaromírem, šilhavej Jožin z vedlejší vesnice a starej vožrala Břetislav. A možná i další, jako třeba malá Adélka. Z tý jediný mě aspoň nebolí prdel, když koleduje. No nic.
číst více
Byl jsem nedávno svědkem situace, která mi naprosto vzala dech. Bydlím na panelákovém sídlišti a o tom, že v protějším domě bydlí dvě lesbičky, jsem věděl. Věděl to každý, protože ty ženské se tím nijak netajily. Klidně si vykračovaly po sídlišti ruku v ruce, sedly si na lavičku a tam si dávaly něžné polibky. Některým lidem jejich chování vadilo a odsuzovali je, mně tedy nijak nevadilo.
číst více
Byl to takovej normální běžnej den. Právě jsem se vracela z práce. Dneska to ale bylo mnohem dřív než jindy, protože jsem potřebovala rychle domů hodit pracovní věci, převlíknout se z nepohodlnýho formálního kostýmku do civilu a zařídit ještě pár věcí ve městě, než všude kolem šestý zavřou. Docela jsem pospíchala, proto se mi ani nechtělo vycházet do toho blbýho sedmýho patra pešky.
číst více
Je horké sobotní odpoledne a já, tři dny po sedumnáctinách, sedím v křesle u telky, koukám na nějaké porno, kde holka kouří najednou dva ocasy a já, abych se hrabala prsty v mušli a přemýšlela, kde seženu nějakého schopného kluka na vykouření. Všichni známí jsou mimo domov a já budu ještě týden sama v domě, než se naši vrátí z Kanady. Porno mě už přestalo bavit, vzala jsem si na sebe takové tit+ěrné kalhotky od plavek a šla na zahradu se svlažit do bazénu.
číst více
Člověk by měl na všem hledat to pozitivní. Ta například cesta do práce. Na první pohled tu nic kladného není, ale když trošku rozlepíte oči, uvidíte kolem sebe spoustu krásných ženských zadečků různých tvarů a velikostí, které by určitě neměly uniknout vaší pozornosti. V autobusu se to jimi obvykle jen hemží. Tam ovšem nejsou v pohybu, což je u prdelek vždycky škoda.
číst více
Dálkový autobus se řítil širokou asfaltkou k Brnu. D Když jsem nastoupil v Újezdu, zaujal jsem sedadlo za nějakou blondýnkou, neměla víc než dvacet, bylo na ní vidět, že jede už dlouho.
Napolo ležela na sedadle, měla ho poklopené, zatímco to k oknu bylo v normální poloze, vzniklou mezerou jsem : viděl její ňadra, která napínala halenku s rozepnutým knoflíčkem u výstřihu, nohy v riflích měla šikmo na rantlu plechové stěny, dost rozevřené, pravou ruku měla položenou na ňadrech a levá visela do klína, pospávala.
číst více
Magdina sestra četla inserát nahlas: "Hledáme dobrovolníky pro medikální eksperimenty ve výzkumu virových onemocnění. Zdarma ubytování a strava, plus 250 tisíc korun po šesti měsících. Pro informace volejte na tel. číslo 0609 569972."
Byli akorát napomínáni za neplacení nájemného za posledních půl roku a myšlenka příštích několika měsíců bez topení a teplé vody nezněla dvakrát vábně. A těch 250 tis. taky nezní moc špatně. "Tak se na to podívejme ...", řekla Lenka, její jednovaječné dvojče. "To je 250 tis. děleno 6 ... Hergot, já už ani neumím dělit bez kalkulačky!"
číst více
Konečně volno! S velkou radostí jsem si konečně našel ve svém nabitém programu čas pro plavání. Nejsem žádný sportovec, spíše jsem takové silnější postavy, ale plavání mě baví, není těžké a úmorné. Je to bezvadný relax a ten já jako programátor potřebuju jako sůl. Tak jsem zbalil šampón, mýdlo, ručník, plavky a vyrazil.
číst více