Byl pátek, krásné letní odpoledne. Seděla jsem vedle ní v autě a koukala se z okna. Do Pavly jsem byla zamilovaná už strašně dlouho. Je to moje nejlepší přítelkyně. Jenže je taky o strašně moc starší, což bylo tou největší překážkou. Už několikrát jsme se spolu bavily na téma láska. Strašně moc jsem ji milovala, ale ona mě neustále přesvědčovala o tom, že pokud k ní začnu někdy cítit lásku, nebude moct mi ji opětovat. Strašně mě to štvalo.
číst více
Zazvonil telefón. „Prosím,“ zdvihol slúchadlo Jarek a o chvíľu sme už obe počuli ten známi smiech. Jarek zložil a vošiel do kuchyne a neidentifikovateľným výrazom na tvári.
„Děje se něco?“ opýtala si sa.
„Chalani chtějí, abych šel s nima na dvě noci na pánskou jízdu.“
„Mám vás nechať samých?“ opýtala som sa.
„Nie!“ odvetili ste obaja naraz. Radšej som zostala stáť na mieste a ani som sa nepohla.
číst více
Mám na venkově chalupu po rodičích s poměrně rozlehlou zahradou, trávu seká soused, který mi za to dává pozor na stavení, když tam nejsme, já stačím zjara ostříhat trochu stromy a pak sklidit ovoce, nejvíc si cením hrušek, trhám je ještě zelené a ony pak ve slámě na půdě dojdou a chutnají báječně.
číst více
S Nikolou jsme už sehraná dvojka. Dva odlišné typy – brunetka a blondýna se stejnými proporcemi – přiměřenými ňadry, vysportovaným tělem a atraktivním vzhledem. Tu noc přespala u mě. Povídaly jsme si u filmů, řešily vztahy, mého přitažlivého přítele. Jaký je v posteli? Chci vědět detaily, pobízela mě nedočkavě. Místo vyprávění donesu dárky, které jsem od něho dostala k narozeninám.
číst více
Vlak dorazil do cílové stanice s desetiminutovým zpožděním. Prošla jsem soupravu, překontrolovala zavření oken a dveří, pozhasínala, hodila si přes rameno řemen kabely a vystoupila na perón. Foukal studený vítr, proletovaly kapky, bylo otázkou času, kdy se rozprší naplno. Nejezdila jsem tuhle túru ráda, bylo po půlnoci a musela jsem přes půl města. Dřív mě brával do auta vlakvedoucí, ale pak si chtěl jednou sáhnout a já mu řekla, ať toho nechá, že nemám zájem a od té doby šlapu po svých.
číst více
Jmenuji se Barbora, je mi 22 let a ač jsem dívka, mám ráda fotbal a často se na něj chodím dívat se svojí kamarádkou Simonou, která je stejně stará, přímo na stadion. Máme k tomu dobré možnosti, protože jsme obě z Prahy. Jsme zatvrzelé fanynky jednoho pražského týmu a nechybíme na žádném jeho domácím utkání. Shodou okolností jsme se seznámily právě na jednom zápase.
číst více
Tenhle příběh je skutečný, opravdu se mi stal, když mi bylo 16 let. Objevila jsem opuštěné místo u velkého jezera, kam jsem se chodila opalovat nahá. Byla jsem spíše samotářská, moc kamarádek a kamarádů jsem neměla, a tak jsem tam chodila sama. Jednu sobotu ke mě přišla spolužačka Hana, jestli bych s ní nešla se opalovat. Řekla jsem jí, že bych šla a vyprávěla jsem jí o svém místě.
číst více
Bydlím sama v panelákovém bytě. Nepatřím mezi žádné ošklivky nebo staré panny, ani nejsem rozvedená. Je mi teprve sedmadvacet. Celý život mi každý říkal, jak krásná jsem, jak mi sluší moje kudrnaté vlasy (které nejsou vlnité, ale skutečně velice bujně kudrnaté. Vždycky jsem tak trochu podezírala mámu, že si mě upletla s nějakým černochem.
číst více
Sestřina svatba„Takže teď si budete věrní až do konce života?“ Tuhle otázku jsem nadhodil spíš z legrace. Moje starší sestra Karolína neměla o kluky nikdy nouzi a při jejím vzhledu se nebylo čemu divit. Opálená zelenooká překrásná brunetka s pevnou postavou. Docela mně překvapilo, že se vdala už ve 22 letech. Já měl 20 a na svatbu ani pomyšlení. V místnosti s námi byli ještě moje holka, Nikola.
číst více
O tom co se stalo v ordinaci nebo u bazénu jsme s mamkou nikdy nemluvily. Vlastně dělala, jako by se nikdy nic nestalo. Když jsem na to téma nenápadně směřovala, vždy mě nějak umlčela nebo prostě s tajuplným úsměvem odešla. Anebo zavedla řeč na školu a to byl konec; byla jsem v prváku na vejšce – jako by to něco znamenalo?!
Řekla jsem si, že ji prostě opiju.
číst více
Celkem 24 hlasů