Bydlím ve vilový čtvrti. Krásnej baráček se zahradou součástí městský periferie, kolem příroda, klídek, pohodička. K tomu supr práce ve středu města, na dojezd tak maximálně 40 minut, no prostě paráda, co víc si přát, že jo! A život člověku pak v takovejchhle podmínkách utíká, jako když jede kára z mírnýho kopečka na volnoběh.
číst více
Stopovanie – časť 4
Pavla sa odišla umyť a ja som bezmocne uviazaný trochu relaxoval a vibrátor v zadku som skoro ani nevnímal. Keď sa Pavla vrátila bola zasa oblečená ako domina s bičíkom v ruke. Obával som sa výprasku no mala iné plány. „Dúfam, že sa ti to páčilo. Nemyslela som si, že tak dlho vydržíš. Asi neuveríš, ale trvalo to skoro hodinu. Ty si už bol uspokojený a teraz som na rade ja!“ Po tých slovách mi vybrala zo zadku vibrátor a postupne ma odviazala od prične no ani na chvíľu ma nenechala úplne voľného, aby mi dala šancu na odpor. Potom ma pripútala ku klade ako prvý deň.
číst více
Vřítila se na nástupiště jako velká voda a hned ke mně: mladíku, prosím Tě neodjel už vlak do Skřivanovic ? Ne, taky na něj čekám, odpověděl jsem a konečně si tu krasavici začal prohlížet. Je to určitě ona. Chlapi jí popsali v hospodě celkem dobře. Postarší, trošku vyžilá, za to pěkně kozatá a mrdavá ženská. Byl jsem půl roku za prací v SRN a co jsem se minulý týden vrátil o ničem jiném se v hospodě nemluví než o ní.
číst více
„Prosím, ušetřete mne! Zaplatím vám, kolik budete chtít, jen mne nechte jít!!“ byla její poslední zoufalá slova, která mohla vyřknout. Peníze ale nebyly to, co její únosce v tu chvíli zajímalo. V příštím okamžiku jí jeden z chlapů stojících kolem ní vrazil svůj mohutný úd do pusy. Vytryskly jí slzy ponížení a měla strach, že se zadusí, protože muž byl naprosto bezohledný a okamžitě jí začal strkat péro hluboko do krku.
číst více
To byl zase den. Vracel jsem se z práce po tuplovce, protože zase jako obvykle „ něco hořelo „ a byl jsem rád, že je pátek a že se zítra dosytnosti vyspím. Žil jsem momentálně sám v podnikové garsonce, a protože moje lednice zela prázdnotou, rozhodl jsem se navštívit místní hospůdku, abych se trochu posilnil. Vůbec mi nedošlo, že se blíží zavírací hodina. Paní hostinská, mimochodem moc pěkná starší dáma právě ždímala hadr na podlahu a já koukal do jejího výstřihu na pěkné balony.
číst více
Blížila se pátá hodina odpolední, a venku už se začínalo smrákat. Znáte to, březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem. Nejlepší čas něco upíct, obzvlášť když má na velikonoční pondělí přijít ta sousedovic banda koledníků, Standa s malým Pepíkem, Richard s velkým Jaromírem, šilhavej Jožin z vedlejší vesnice a starej vožrala Břetislav. A možná i další, jako třeba malá Adélka. Z tý jediný mě aspoň nebolí prdel, když koleduje. No nic.
číst více
Bylo takové období, kdy nás s přáteli uchvátilo pořádání karetních večerů. Tyto pánské dýchánky se odehrávaly v jedné malé klubovně stranou všeho ruchu, abychom mohli cele propadnout karetní vášni.
Jednou však došlo k menšímu nedorozumění. Chyběl nám čtvrtý do hry a tak jsme oslovili jednoho známého, o kterém jsme věděli, že si také rád zahraje.
číst více
Myslel jsem si, že jsem viděl v životě už všechno. Ale potom jsem se dostal na jakési představení, které bylo tak bohapustě perverzní, že jsem musel svoje názory přehodnotit. Dotáhli mě tam samozřejmě kamarádi, jak jinak. Vůbec bych to od nich nečekal, a navíc to, že se jim to bude tak líbit. Teda, aby nedošlo k omylu, mně se ta podívaná nakonec taky líbila, ale v průběhu jsem si říkal, kde jsem a co tam vlastně dělám… Ale dostaňme se už k samotnému tomu zážitku.
číst více
Měla jsem to napsat už dávno.
Máš na sobě bílý plášť a stetoskop kolem krku, jsi v ordinaci a já jsem Tvou dnešní první pacientkou. Moje vůně je pro Tebe sedativem. Když vejdu otočíš se, a přikážeš mi abych se svlékla a lehla si na lehátko. Tyhle slova na mne působí jako afodiziakum. Odložím si tedy do spodního prádla. Při kontaktu se studeným koženým povrchem lehátka se cítím vzrušená.
číst více
Jako každý rok i toto léto jsem vyrazila na dovolenou na Novou Živohošť. Tentokrát jsem si ale s sebou vzala svého přítele Martina. Celý týden proběhl zcela normálně, dokonce jsme si tam našli i nové přátele Martinu a Pavla. Bezvadně jsme si rozuměli, chodili jsme spolu k vodě, na houby a také tančit. Až poslední večer. Já s Martinou jsme šly na diskotéku a Pavel s Martinem do restaurace. Asi v půl dvanácté Martina odešla se slovy, že se jde podívat, jestli kluci už dorazili domů.
číst více
