Stopovanie – časť 4
Pavla sa odišla umyť a ja som bezmocne uviazaný trochu relaxoval a vibrátor v zadku som skoro ani nevnímal. Keď sa Pavla vrátila bola zasa oblečená ako domina s bičíkom v ruke. Obával som sa výprasku no mala iné plány. „Dúfam, že sa ti to páčilo. Nemyslela som si, že tak dlho vydržíš. Asi neuveríš, ale trvalo to skoro hodinu. Ty si už bol uspokojený a teraz som na rade ja!“ Po tých slovách mi vybrala zo zadku vibrátor a postupne ma odviazala od prične no ani na chvíľu ma nenechala úplne voľného, aby mi dala šancu na odpor. Potom ma pripútala ku klade ako prvý deň.
číst více
Právě se přiblížily prázdniny a já po nich měla nastoupit na ekonomku, když přišel táta s tím, že mají možnost s mámou jet na 3 roky do Belgie, kde měl táta mateřskou firmu. Dost jsem to obrečela, protože místo na ekonomku jsem musela nastoupit na zdravotní školu, která byla ve městě, kde bydlela babička a k té jsem se měla na ty roky přestěhovat. Ne, že by se mi u babičky nelíbilo.
číst více
Už několik dní je mně nějak divně, že nemám chuť ani náladu vůbec vycházet z bytu. Sedím doma, nudím se a ještě ke všemu jsem lehce nachlazená. To jsem asi chytila v tom bazénu u souseda. Ale nějak se z toho dostanu, aniž bych musela k doktorovi. Přece si nebudu kazit prázdniny. Janinka je někde pryč a tak jsem si řekla, že si udělám dobře velmi speciálním způsobem. Studenou, syrovou zeleninou.
číst více
„Prosím, ušetřete mne! Zaplatím vám, kolik budete chtít, jen mne nechte jít!!“ byla její poslední zoufalá slova, která mohla vyřknout. Peníze ale nebyly to, co její únosce v tu chvíli zajímalo. V příštím okamžiku jí jeden z chlapů stojících kolem ní vrazil svůj mohutný úd do pusy. Vytryskly jí slzy ponížení a měla strach, že se zadusí, protože muž byl naprosto bezohledný a okamžitě jí začal strkat péro hluboko do krku.
číst více
Bydlím ve vilový čtvrti. Krásnej baráček se zahradou součástí městský periferie, kolem příroda, klídek, pohodička. K tomu supr práce ve středu města, na dojezd tak maximálně 40 minut, no prostě paráda, co víc si přát, že jo! A život člověku pak v takovejchhle podmínkách utíká, jako když jede kára z mírnýho kopečka na volnoběh.
číst více
Nacházíme se v budoucnosti, nepříliš vzdálené, ale přesto svět vypadá úplně jinak než ten, na jaký jsme byli zvyklí. Dosavadní společnost se před pár desítkami let totálně zhroutila, na mapě najdeme jenom pár států se stejným názvem a žádný se stejným územím. Vznikl nespočet menších států ovládaných mírnou formou autokracie, a tyhle malé diktatury mají nejrůznější pravidla. Někomu by se mohlo stát, že je to totálně postavené na hlavu.
číst více
Vřítila se na nástupiště jako velká voda a hned ke mně: mladíku, prosím Tě neodjel už vlak do Skřivanovic ? Ne, taky na něj čekám, odpověděl jsem a konečně si tu krasavici začal prohlížet. Je to určitě ona. Chlapi jí popsali v hospodě celkem dobře. Postarší, trošku vyžilá, za to pěkně kozatá a mrdavá ženská. Byl jsem půl roku za prací v SRN a co jsem se minulý týden vrátil o ničem jiném se v hospodě nemluví než o ní.
číst více
Blížila se pátá hodina odpolední, a venku už se začínalo smrákat. Znáte to, březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem. Nejlepší čas něco upíct, obzvlášť když má na velikonoční pondělí přijít ta sousedovic banda koledníků, Standa s malým Pepíkem, Richard s velkým Jaromírem, šilhavej Jožin z vedlejší vesnice a starej vožrala Břetislav. A možná i další, jako třeba malá Adélka. Z tý jediný mě aspoň nebolí prdel, když koleduje. No nic.
číst více
Konečne som mal úľavu pre moje unavené svaly a kĺby. Poriadne som si povystieral ruky a nohy a ľahol si pohodlne na válendu. Podarilo sa mi dokonca sňať aj povrazové nohavičky a tak ma teraz už nič netlačilo ani nedráždilo. V rohu miestnosti som si všimol malý stolík, stoličku a skrinku. Našiel som tam dostatok jedla a pitia. Keďže som cítil hlad a smäd dôkladne som sa posilnil. Cítil som, že mám konečne možnosť sa oslobodiť.
číst více
Myslel jsem si, že jsem viděl v životě už všechno. Ale potom jsem se dostal na jakési představení, které bylo tak bohapustě perverzní, že jsem musel svoje názory přehodnotit. Dotáhli mě tam samozřejmě kamarádi, jak jinak. Vůbec bych to od nich nečekal, a navíc to, že se jim to bude tak líbit. Teda, aby nedošlo k omylu, mně se ta podívaná nakonec taky líbila, ale v průběhu jsem si říkal, kde jsem a co tam vlastně dělám… Ale dostaňme se už k samotnému tomu zážitku.
číst více
