Myslel jsem si, že jsem viděl v životě už všechno. Ale potom jsem se dostal na jakési představení, které bylo tak bohapustě perverzní, že jsem musel svoje názory přehodnotit. Dotáhli mě tam samozřejmě kamarádi, jak jinak. Vůbec bych to od nich nečekal, a navíc to, že se jim to bude tak líbit. Teda, aby nedošlo k omylu, mně se ta podívaná nakonec taky líbila, ale v průběhu jsem si říkal, kde jsem a co tam vlastně dělám… Ale dostaňme se už k samotnému tomu zážitku.
číst více
Konečně volno! S velkou radostí jsem si konečně našel ve svém nabitém programu čas pro plavání. Nejsem žádný sportovec, spíše jsem takové silnější postavy, ale plavání mě baví, není těžké a úmorné. Je to bezvadný relax a ten já jako programátor potřebuju jako sůl. Tak jsem zbalil šampón, mýdlo, ručník, plavky a vyrazil.
číst více
Byl obyčejný mprázdninový den, slunce pálilo den co den a my s kamarádem Petrem a jeho přítelkyní na chatě. Petrova přítelkyně byla velice milá a pohledná holčina , podle toho co se ozývalo, po nocích, za zvuky z jejich vedlejší místnosti sem soudil, že Linda je i velice sexuálně náruživá.
číst více
„Už to přichází! Dělej, kurňa, dělej, Aneto tak kruci dělej!“, řval na mě Vlado. Ze středu ke kraji jezdil těžkými dlouhými závěsy, které normálně každý večer zakrývaly delší prosklenou stěnu obýváku, a přitom skučel jak divokej pes. Venku se strhávalo na obrovskou bouřku, všude se setmělo a v kuchyni u linky mi blikavě skomíralo světlo. Ve vzduchu bylo cítit vlhko a nepříjemné napětí, z kterého mi běhal mráz po zádech. A z Vlada mi běhal taky.
číst více
Potřásla jsem mu rukou, abych mu popřála k jeho narozeninám, naklonila se k němu a dala mu lehkou pusu na tvář. Najednou jsem cítila, jak se ve zlomku sekundy jeho ruka přesunula na moje záda a přitáhla mě. Byla jsem teď tváří přímo proti němu a vpíjela se do jeho očí. Na nic nečekal a začal mě líbat. Snažila jsem se bránit, ale držel mě tak pevně, že jsem se nemohla ani hnout a jeho jazyk byl tak hluboko v mých ústech, že mi bránil vydat jedinou hlásku.
číst více
Jsem ženatý, submisivní, perverzní, bisexuální a z pohledu většiny nejspíš vymaštěný úchyl. Ano, přiznávám, už jsem zkoušel kde co, ale jak má člověk věčně odolávat nejsilnějšímu pokušení?
Před lety jsem četl krátkou povídku o dvou puberťačkách, které se setkaly s možností, mít na jeden večer zcela k dispozici mentálně zaostalého (ale jinak zcela zdravého a dobře stavěného) muže pro své pobavení. Mohly si s ním dělat beztrestně naprosto vše s jistotou, že se to nikdo nikdy nedozví.
číst více
Je tomu přesně 14 let, co se to stalo. Jsem Kristýna, dnes je mi 29 let, jsem úspěšná podnikatelka, mám přítele, a když se vše podaří, tak s mým přítelem budeme mít v budoucnu děti.
Abych se snad vrátila k tomu, co se mi stalo v 15 letech. Nikdy jsem o tom, opakuji nikdy, před nikým nemluvila, vždy jsem se toho bála a snad, abych nelhala, bojím se toho občas dnes. Když jsme před osmi lety končili, tím myslím celou třídu na základní škole, už jsme věděli, kam se rozutečeme, tehdy jsem ještě přesně nevěděla, čím chci za pár let být, šla jsem tedy z donucení rodičů na obchodní akademii.
číst více
Stopovanie – časť 2
Telo mám ako v jenom ohni a nemyslím na inšie ako na oddych. Konečne budem v posteli, pomyslel som si. A dúfam, že ma nenechá spať s týmito železnými putami. I keď sa mi išlo zle, lebo štupeľ v zadku mi moc prekážal, veľmi rád som sa vzďaľoval z tejto strašnej izby. Spálni dominovala veľká posteľ a vstavané skrine so zrkadlami na dverách, ktoré dobre zobrazovali celú posteľ.
číst více
Ten rok jsem se na dovolenou vůbec netěšila a to měla trvat dokonce celých 14 dnů ! Od svatby uběhlo 7 let a my prožívali manželskou krizi. Snad to bylo i tím, že se stále nedařilo počít tak toužebně očekávané miminko. Před pár měsíci jsem sama navrhla Adamovi, že se necháme vyšetřit, ale odmítl to s tím, že si nikde v kabince nebude honit ocas a stříkat semeno do skleničky a tak jsem ani já neměla snahu, abych zjistila kde nastal problém.
číst více
No konečně po dvou dnech přestalo to brutálně hustý sněžení! Hurá! Člověk neví, jestli se má z toho zasranýho počasí radovat nebo brečet. Už jsem myslel, že se toho snad nedočkám. Je to právě celkem 59 hodin a 26 minut, co jsem ji neviděl, jestli teda ty moje přiblbý namoklý hodinky spolu s dalekohledem nelžou. Už mě to sezení tady na posedu fakt přestávalo bavit.
číst více
