Po desetiletém spokojeném, i když bezdětném manželství nám přišla zpráva, že nám v rámci restituce budou navráceny nemovitosti a polnosti, v hodnotě několika desítek miliónů korun. A protože nám oběma chybí do čtyřicítky ještě několik let a jsme oba sexuálně založení a dominantní, tak jsme se rozhodli, že si nyní budeme užívat života, sexu a cestování po světě.
číst více
Pan jde se svou psi smeckou na podzimni lov. Mezi smeckou pobiha take zrzava lidska fena Servantia. Je privazana ke stejnemu voditku jako ostatni psi. Musi chodit po ctyrech, jen pokud nestaci, muze po dvou. Je jenom lehce oblecena. Je od ostatnich psu cela porafana a oslintana, dela se ji z psiho smradu spatne, kdyby ale zacala zvracet, udusila by se, ma pevny roubik. Pan jede na koni a bicem popohani svou smecku.
číst více
Cesta lesem byla upravena, zřejmě se tu jezdilo často. Chvíli jsme jeli lesem a mně se otevíral pohled na ten krásný areál uprostřed ničeho. Vypadalo to jak nějaká zbohatlická škola v Americe. Kolem areálu byla vysoká zeď a později jsem si všiml, že i s ostnatým drátem. „Tohle je fakt škola, nebo vězení?“ Pomyslel jsem si. Přijeli jsme až k velké těžké kovové bráně. Radek sáhnul po ovladači a otevřel bránu.
číst více
JOHANKA Z UČŇÁKU
Jmenuji se Michaela a tenkrát jsem chodila posledním rokem na odborné učiliště. Jednou o svačině někdo přinesl Annonci a my se bavili čtením inzerátů – samozřejmě Hezké chvíle. Bylo tam i několik z oblasti SM, hltali jsme neznámá anglická slovíčka – bondage, spanking, piss… Naši kluci se v tom trochu vyznali a vysvětlili nám, zvědavým holkám, o co se jedná. Ostatní učnice pak svorně tyto praktiky odmítly, jenom mne to docela zajímalo.
číst více
Dívčí výchovná škola
Přesně takový byl nadpis inzerátu, který mne zaujal v novinách. Seděl jsem ve svém oblíbeném křesle, v útulném pronajatém bytečku na okraji Ostravy. Učil jsem v Ostravě na střední škole třetím rokem občanku a tělocvik. Je mi 34 let, jmenuju se Marek Pejn. Jsem jedináček a po střední policejní škole, když jsem se rozhodl jít k vojákům, se vídáme jen zřídka. Rodiče bydlí na Vysočině, jezdit za mnou nemohou a já nemám moc času.
číst více
Už bylo skoro k půlnoci, a já jsem se díval na nějaký erotický film... "Dneska se budu muset zase udělat sám... "Ze zamyšlení mě najednou vytrhl telefon. "Sakra, kdo to zase otavuje!" řekl jsem si pro sebe a šoural se ho zvednout. "Hej ty mizero, kde se tak dluho flákáš?!" ozve se ze sluchátka. Když jsem ulyšel ten znáný hlas, cosi se ve mně zlomilo a pokorně jsem odpověděl: "Co si dnes budete přát má paní?" "Ať jseš u mě do 10 minut, nebo uvidíš!" a zavěsila.
číst více
Jednou, bylo to někdy za mých mladších let, jsem měl možnost dozvědět se neuvěřitelnou příhodu. Bylo to někdy na podzim, kolem roku 1935, kdy vše vzkvétalo a v naší republice se také dost rozmáhalo obchodování s prostitucí, ale to zase moc odbočuju. Takže, jednou jsem takhle po nočním flámu, seděl už nad ránem v jedné malé, ale útulné hospůdce, kde nás moc nebylo.
číst více
Zabořil jsem se pohodlně do měkkého sedadla a zkoumavým okem jsem si prohlédl řidičku. Byla to vysoká, štíhlá žena, asi čtyřicetiletá, její rovné dlouhé černé vlasy už prokvétaly šedivými prameny. Pod tmavomodrým bavlněným tričkem neměla zřejmě nic, ani nebyl důvod, uchechtl jsem se v duchu pobaveně. Jestli měla nějaká prsa, tak to byly maximálně jedničky. Tričko volně splývalo přes černé elasťáky, ovšem kvalitu těchto partií jsem nemohl náležitě vychutnat...
číst více
Konečně jsem se vrátila ze své třídenní služební cesty. Byla jsem příšerně nadržená, už jsem se jenom těšila, až uvidím svého malého subíka. Přijela jsem okolo osmé hodiny večer. Všechno bylo připravené přesně tak, jak jsem čekala a jak jsem si přála. Všechno bylo uklizené, večeře byla na stole a bílé vínko bylo správně vychlazené, bylo v kbelíku s ledem, a když jsem na víno sáhla, mělo teplotu asi okolo 4OC. Tady si chtěl někdo udělat velké plus.
číst více
Sedím v práci, šichta se blíží ke konci a i přes snahu něco dělat spíš jen koukám z okna a přemýšlím nad tím, jak moc mě to nebaví. Hodiny se vlečou, nuda, zkrátka normální všední den. Z ticha mě probere nový email s nadpisem „Amateri.cz – upozornění na vzkaz“. Kouknu se přes stůl na kolegu, který věnuje pozornost nějakým papírům a tak kliknu na odkaz v emailu.
číst více
