Táta pracoval v této africké zemi léta pro jednu nadnárodní společnost. Pak se ale společenská situace v zemi prudce zhoršila, jedni začali bojovat proti druhým. Armáda se snažila, seč mohla, chránila především zahraniční občany, ale nakonec nám bylo důrazně doporučeno zemi opustit. Táta sebral naši rodinu, nejdůležitější věci a vyrazili jsme. Něco jsme si mohli nechat schované ve skladu společnosti, ale táta moc nevěřil, že se s těmito věcmi ještě někdy shledáme.
A tak jsme jeli autem pryč, vlastně jsme prchali málem jako zločinci. I když jsme nic neudělali. Táta to tu trochu znal, nejeli jsme tedy po hlavní silnici, kde se obával setkání se vzbouřenci, ale po jakési menší cestě.
Už jsme byli jen kousek od hranic, když jsme narazili na nějakou ozbrojenou hlídku. Namířenými hlavněmi pušek a samopalů nás přinutili zastavit. Táta jim vysvětloval, že jim nechceme ublížit, ani je okrást nebo jim nějak škodit, že chceme jen utéct pryč. Už by to možná i klaplo, ale tu přišel nějaký černý hromotluk, asi velitel, a začal ty ozbrojence komandovat. My s mámou se krčily vzadu, ale on najednou sáhl svou černou prackou dovnitř a vytáhl mě hlavu okénkem ven. Zachechtal se a začal cosi hulákat tou jejich haťmatilkou. Táta se lekl, ale hlaveň zabodnutá do hrudi ho přinutila sedět a nehýbat se. Ten hromotluk najednou z kalhot vytáhl své ohromné černé péro a párkrát mi ho otřel o tvář a cosi u toho rozkazoval. Já se snažila uhnout, ale zatáhl mě prudce za vlasy až jsem zařvala bolestí a v ten okamžik mi vrazil své péro do pusy. Málem mi vypadly oči z důlků, dusila jsem se a dávila, ale on jen držel mou hlavu a šukal mě do pusy. Slyšela jsem mámu vykřiknout a kohosi zařvat na tátu. Pak jsem jen občas přes hlahol těch černých goril zaslechla za sebou podobné zvuky, jako jsem vydávala já sama. Mámu asi taky někdo znásilňoval. Dveře auta se zatím neotevřely, takže ji asi taky někdo šoustal do úst. Hromotluk, který mě zarážel svou černou kládu až do krku na mě začal cosi řvát. Pochopila jsem, že se mám víc snažit. Začala jsem mu proto ten jeho chobot sát a olizovat. Naživo jsem to ještě nedělala, ale strach o život a o rodiče mě přinutil dělat vše, co po mě chtěl. Tím svým koženým obuškem mi skoro trhal koutky, dusil mě až jsme se dávila, ale nepřestával se v mé puse ukájet. Asi se mu to začalo líbit, protože místo řvaní jen mručel a pomlaskával. Nedostávalo se mi vzduchu, skoro jsem omdlévala, ale dál jsem mu kouřila to jeho megapéro, olizovala žaluda a uzdičku a snažila se ho uspokojit, jak nejlépe jsem dovedla. A s hrůzou jsem si uvědomila, že se mi to daří a asi i podaří. Propadala jsem panice, když jsem si představila, jakou asi záplavu semene mi napumpuje do pusy. Ale neměla jsem šanci uniknout ani něco vymýšlet. Chytl mě za hlavu a zrychlil tempo přirážení. Strkal mi ptáka až do krku, funěl a hekal až ztuhl, pták se mi v puse zaškubal a vylétl z něj prudký proud horkého semene. V mžiku jsem měla plnou pusu, krk, měla jsem pocit, že se v té husté horké kaši utopím a zalknu. Dusila jsem se a dávila a polykala, co to šlo, protože mě držel jako v kleštích a narážel mě hlavu na svůj kůl chrlící další a další gejzíry semene. Konečně to skončilo. Kašlala jsem semeno, měla jsem ho všude, v puse, v nose, na tváři, ve vlasech, cítila jsem ho, jak mi stéká za tričko. Ale bylo mi to jedno. Mohla jsem dýchat. Lapala jsem po dechu, hekala a protírala si oči, abych něco viděla. Za mnou se škubala a kopala máma, asi se jí dělo to samé, co mě. Táty jsem si nestačila všimnout, protože mě najednou zase draply nějaké černé pracky a do pusy mi zajelo další černé torpédo. Než jsem se vzpamatovala, měla jsem ho až v krku, kam mi vklouzl hrdlem promazaným semenem. Chtěla jsem ho kousnout, ale byl tak tlustý, že mi málem rozvalil panty. Nemohla jsem zavřít pusu, nemohla jsem křičet, nemohla jsem nic. Jen občas nosem nabrat doušek vzduchu. Zase mi držel hlavu a šukal mě do pusy. Možná jsem mu ho lépe kouřila, možná byl nadrženější, ale stříkat začal za chvíli a málem mě tím přívalem zalkl. Než jsem se vydýchala a vzpamatovala, cvakla klika dveří auta a ohromná síla mě vytahovala ven. Máma ječela na druhé straně, ale plesknutí facky ji umlčelo. Když jsem letěla vzduchem držená surovými pažemi zahlédla jsem zakrvaveného tátu, jak ho nějaký černoch mlátí a přivazuje ke stromu. Strach mě sevřel jako ledová smyčka. Skoro jsem umřela hrůzou, ale pak mě blesklo hlavou, že aspoň žije. Táta i já. Mámu drželi čtyři ti gauneři za ruce a nohy. Šaty měla roztrhané, klín odhalený a jeden z těch surovců se ji právě chystal znásilnit. Mě drželi a dohadovali se mezi sebou, asi, kdo půjde první. Mámin naříkavý výkřik přerušil moje myšlenky a zahnal všechny pocity. Ten černý vazoun jí právě narval svého čuráka do pochvy. Vytáhl ho, několikrát na něj plivl a znovu ho zarazil do mámy. Silou se začal probojovávat do hlubin jejího těla, až ti čtyři pomocníci měli co dělat, aby mámu udrželi. Máma hrůzou skoro šílená vytřeštěně hleděla mezi své nohy, kde v ní mizela ohromná tlustá černá kláda. Pak se k nim přidal další, drapl mámu za vlasy a zvrátil jí hlavu. Do pusy jí vrazil své péro a začal přirážet.
Víc jsem neviděla, protože mě čísi ruce zdvihly ze země a začaly ze mě trhat oblečení. Chtěla jsem křičet hrůzou, ale hrdlo jsem měla sevřené tak, že ze mě nevyšel ani hlásek. Zahlédla jsem ještě tátu, jak je přivázaný u stromu a někdo na něj řve a drží mu hlavu, asi aby se musel koukat. Pak mi výhled zavřela hradba černých těl a já visela ve vzduchu nahá jako prst a roztažená div se mi nevykloubily všechny údy. Strachem jsem skoro ani nedýchala a zírala na menšího pořízka s ohromnou jizvou přes obličej, který se ke mě blížil. Svaly se na něm hýbaly a budily hrůzu. Penis mu stál šikmo vzhůru a ukazoval přímo na mě. Neměl ho asi tak velký, jako ty, které jsem kouřila, ale jen pomyšlení na to, že se za chvíli zavrtá do mého klína, mi vhánělo slzy do očí a budilo děs a hrůzu. Přišel, několikrát mi plivl do klína a já cítila jeho sliny, jak mi tečou po kundičce. Mokrými prsty mi roztáhl pohlaví a jeden strčil dovnitř mé strachem sevřené a suché dírky. Bolelo to, ale přes hrůzu jsem bolest ani moc nevnímala. Zavrčel cosi, plivl si na ruku, přejel jí po svém klacku a navlhčil ho tak trochu. Pak ho nasadil na ústí mé pičky a já ucítila jeho tvrdost a horkost. Přitlačil a vrazil mi ho dovnitř. Vykřikla jsem bolestí a mlhavě zaslechla tátův bolestný výkřik v odpověď. Černí svalovci kolem mě se řehtali a malý pořízek mě mrdal a znásilňoval ze všech sil. Cítila jsem jeho horké kopí, které mě probodávalo a půlilo svou velikostí a tvrdostí. Jako by mě narážel na kůl, jako by do mě vrážel snad celý kmen. Cítila jsem hrozný tlak v dírce a v břichu, bolest se stupňovala s každým jeho přírazem do mé nepřipravené pičky. Připadala jsem si jakoby mě tím svým pérem porcoval na kusy. Nevěřícně jsem zírala na svůj klín roztažený až k prasknutý, proklátý tím černým toporem. Koule se mu houpaly a pleskaly mě do zadečku v rytmu jeho přirážení. Připadaly mi jako tamtamy, které rozhlašují mé ponížení a pokoření. Vykřikla jsem, když jsem ho ucítila až na děloze. Zarazil do mě svůj obušek až na doraz a stále mu to nestačilo, bušil s ním zas a znova, tlačil ho dál a dál, i když už nebylo kam. Bolest mě ochromovala, ponížení, potupa, strach a to vše dohromady mě srazilo až na dno, už jsem ani neplakala, slzy mi došly. Jen jsem tak visela surově držena těmi gaunery a znásilňování vnímala ze stále větší dálky.“Auu!“ probrala mě facka jako hrom a řev toho pořízka, který mě znásilňoval. Asi se mu nelíbilo, že jsem omdlela. Leknutím jsem se celá sevřela a on spokojeně zamručel a zrychlil tempo.
„Parchant jeden!“ zaklokotala ve mě zuřivost z posledních sil. „Ještě abych mu pomáhala, dobytkovi jednomu!“
Ale ten už mířil do finále, zrychloval, mrdal ze všech sil, hekal a potil se, jeho pot mi smrděl až do nosu.
„Ale ne!!!“ zaškubala jsem sebou. „On se do mě chce udělat! To néééé!“
Ale bylo pozdě, stejně jsem proti nim neměla šanci. Cítila jsem, jak se jeho čurák ve mě zaškubal a pak se ve mě začalo rozlévat horko, jak do mě stříkal své semeno. Měl ho jako kůň, celou mě naplnil, cítila jsem tlak jeho ohromné dávky v břiše, teklo z mé znásilňované pičky a padalo na zem. Konečně dostříkal, vytáhl ze mě své černé péro upatlané bílým semenem, utřel si ho do cáru visícího mi u pasu, zazubil a ustoupil.
Než jsem se vzpamatovala, přistoupil další, stoupl si mi mezi nohy a bez okolků mi vrazil svůj ohromný ohon do pičky. Díky dávce semene ve mě klouzal a nedřel mě jako ten první. Roztahovaná kundička mě bolela, surově mi ho zarážel až na dno, bolestivě mě roztahoval svou tloušťkou, bolely mě ruce i nohy, jak mě ti násilníci mačkali svými tlapami. Ale psychická bolest a strach a ponížení byly horší než bolest fyzická. Banda špinavých černochů mě tu znásilňuje jako poslední děvku, stříkají do mě, ukájí se na mě jako na kusu masa. Hnusila jsem se sama sobě a chtělo se mi umřít. Ale nešlo to.
A najednou mě šílená bolest přinutila zaklonit hlavu. Zaječela jsem a v ten moment mi do pusy vjela další černá kláda. Koule mě bouchaly do čela, ten tvrdý klacek mě dusil a zajížděl hluboko do krku a já se nemohla bránit. Znásilňovali mě hned dvě ty černé gorily. Připadala jsem si jako kus masa napíchnutý na rožni a narážený zespodu a zeshora. Všechny pocity se mi míchaly v hlavě se strachem o život. Dusila jsem se tím koženým válcem zaraženým snad až do žaludku. Nos mi ucpával jeho pytel a já lapala po kapičkách vzduchu, když povyjel pérem ven.
Cítila jsem hanbu a ponížení a strach, a nebyla schopna uvažovat zahlušena tou smrští pocitů a vjemů. A mé mé tělo ponechané bez dozoru vůle mě začalo zrazovat. Bolest z rozmrdávané pičky promazané semenem mizela pomalu nahrazována nějakým jiným pocitem. Skoro bez kyslíku se mi nedařilo přijít na to, co se to se mnou děje. Až po chvíli mě zděsilo poznání, že začínám pociťovat rozkoš. Prokleté pravěké pudy přebíraly vládu nad mým poníženým zneužívaným tělem. Pička mi zvlhla a svírala se kolem vetřelce plenícího její útroby. Ke všem prožívaným děsům se přidalo i ponížení a zhnusení sama ze sebe.
„Znásilňují mě tu černé ozbrojené gorily a mě se to líbí?!“ Nechápala jsem se, ale nemohla jsem si pomoct, nebyla jsem schopná se tomu bránit. Moje kundička mi začala do těla vysílat čím dál tím silnější signály slasti. Rozkoš, kterou mi působilo černé péro mrdající mou dírku, se stále stupňovala. Bolest zmizela z klína i údů, hlava se mi vyprázdnila a vládu nad mým trýzněným tělem převzaly nízké pudy. Mé i mých násilníků. Podbřišek se mi svíral, prsy mi naběhly a bradavky ztvrdly jako oříšky, poštěváček se nalil a bezostyšně se třel o kožené těleso podnikající výpady do mého klína a násobil již tak ohromnou slast, která mi zalézala až do morku kostí. Zcela jsem se poddala těm libým pocitům a prožívala neskutečnou rozkoš. Ptáka v puse jsem sála již ne jen z donucení, ale dychtivě jako omámena tou mužnou silou a vůní. Hltavě jsem polykala záplavy semene, jehož chuť mě omamovala. Ale současně jsem se styděla za orgasmy, které jsem prožívala mrdána černými čuráky a doufala jsem, že si jich nikdo nevšimne. Přestala jsem vnímat, kdo mě mrdá do pičky nebo pusy, vrcholy se přese mě valily jako vlny příboje a já se zmítala mezi hanbou a rozkoší, orgasmy a potupami.
Náhle se ozvala střelba, hvízdání kulek a pár bolestivých výkřiků. Mí trýznitelé mě pustili na zem, chopili se zbraní a opětovali palbu. V nastalé vřavě jsem jen ležela a dělala, že tam nejsem. Střelba se začala vzdalovat až utichla. Po nějaké době ticha jsem se odvážila zvednout hlavu a otevřít oči. Zhrozila jsem se svého vlastního těla, které jsem téměř nemohla poznat. Roztažené nohy a kaluž zasychajícího semene vpíjejícího se do země, v puse výraznou chuť semene, zasychající cákance ve vlasech, na tváři a všude po těle. Špína a modřiny na rukou i nohou. Pomalu se probouzející bolest každého údu a svalu. Rozhlédla jsem se. Zhroucený táta visel přivázaný ke stromu, máma ležela o kus dál na zemi. Viselo na ní pár cárů bývalého oblečení, byla celá pokrytá semenem a prachem, zubožená a zneužitá, s modřinami všude na těle. Ale prsa se jí nepatrně zdvihaly. Žila! Připlazila jsem se k ní, viděla její zarudlý klín pokrytý bílými cákanci semene, prsa poštípaná a pokousaná těmi surovci, rozcuchané vlasy a tvář pokrytou vrstvami semene a prachu. „Mami“ zkusila jsem zašeptat. Na podruhé se mi to už podařilo. Dotkla jsem se jí a ona se pohnula. Její rty cosi zašeptaly, ale nevyšel z nich ani hlásek. Rozbrečela se, když mě uviděla a poznala. Objaly jsme se, dvě zubožené trosky. Společnými silami jsme pak odvázaly tátu, který byl zmlácený do bezvědomí, ale na první pohled bez vážnějšího zranění. Jen se probral, strašně se lekl, ale pak nás obě objal a líbal na špinavé tváře. Zase ale zesinal strachem a šeptal, že musíme rychle odsud. Až na dva průstřely bylo auto v pořádku. Naše věci byly rozházené, část chyběla, ale pasy a peníze ukryté pod nářadím zůstaly. Rychle jsme sesbírali, co se dalo a vyrazili ke kýžené hranici. Doteď si pamatuji tu úlevu v tátových očích, když jsme ji překročili a odjeli ze země.
Napiště mi, prosím, vědět, zda povídku zveřejníte nebo proč ne. Dík.