Síla myšlenky, část 6.
XIV.
Plány
Za těch pár týdnů jsem se obstojně naučil používat většinu svých zatím objevených schopností, hlavně čtení myšlenek. Teď jsem „četl“ většinu myšlenek jen pokud jsem sám chtěl, zbytek času jsem se je naučil nevnímat. Bylo to mnohem příjemnější, než když na mě cizí myšlenky útočily ze všech stran.
Dobře jsem už ovládal i pozorování a vyhodnocování aury jednotlivých lidí a ještě lépe „modeláž“ lidského těla.
To také přivedlo mou drahou polovičku na myšlenku komerčního využití mých schopností. Pár dnů jsme probírali různé nápady až zvítězila myšlenka jakési „kliniky“ pro vybranou – náležitě movitou – klientelu. Problém byl jen s tím, jak podobnou praxi provozovat a zároveň utajit potřebné „know-how“. Vše nakonec opět vyřešila Kamila. Prostě veškerému personálu zařízení „zabuduju“ do hlavy blok, který jim zabrání cokoliv prozradit. Stačí, když při každém, ať úmyslném nebo náhodném, pokusu cokoliv důležitého prozradit, nedokáže nikdo z nich v danou chvíli vydat ani hlásku. Jakmile začnou mluvit o něčem jiném, blok povolí. Jak prosté…Probrali jsme i vše kolem toho, jak by měla „klinika“ vypadat. Dohodli jsme se na nějaké větší vile, případně malém zámečku někde stranou, na klidném místě. Najít něco takového jistě některá realitní agentura dokáže. Pokud půjde o financování, s mojí schopností ovlivňovat myšlenky by nemělo být poskytnutí libovolné hypotéky žádný problém.
Nakonec zbylo jen zajistit náležitě kvalitní personál a někoho s lékařským diplomem a příslušnými atestacemi, kdo by dostal povolení k provozování podobného zařízení.
Řešení nás napadlo oba téměř současně: Oddělení úrazové chirurgie. A mě hned následně napadlo… sestřička Jana. Vyběhl jsem pro notýsek, kterým mě obdarovaly sestřičky v nemocnici, a za chvilku jsem vytáčel Janino číslo. Byla evidentně potěšená, že jsem si na ni vzpomněl, ale přece jen byla trochu zmatená, když jsem ji poprosil o schůzku. Nejdřív myslela, že se mi stýská po jejím kouření a byla trochu zklamaná, když zjistila, že to tak úplně není. Musel jsem ji ujistit, že jestli bude mít chuť, i na to určitě dojde. Jelikož jsem stále odmítal pracovat a vypadalo to, že jestli vše půjde hladce, už to tak i zůstane, a Jana měla druhý den volno, domluvili jsme se, že k nám přijde hned v devět ráno. Nadiktoval jsem jí adresu a rozloučil se.
Kamila svoji dovolenou plynule změnila na neplacené volno a už také koketovala s rozvázáním pracovního poměru. Tím pádem byla se mnou také doma a byla na Janu velice zvědavá, v nemocnici se nesetkaly a znala ji jen z vyprávění.
***
Druhý den ráno odešly naše ratolesti do školy a po rychlé sprše spojené s šukačkou v koupelně jsme trošku nervózně čekali naši návštěvu.
Jana dorazila s několikaminutovým předstihem a bylo na ní vidět, že si na svém vzhledu dala hodně záležet a na svůj věk vypadala opravdu dobře. Trochu se zarazila a trošku i posmutněla, když uviděla mezi dveřmi Kamilu. Ta si toho samozřejmě všimla a hned po vzájemném představení špitla Janě do ouška: „Neboj, klidně ho můžeš vykouřit i přede mnou, a jestli budeš chtít, pomůžu ti…“
Jana se nevěřícně podívala na Kamilu, pak na mě, ale když viděla, jak přikyvuju, stále ještě nevěřícně se usmála a následovala nás do obýváku.
První se ujala slova Kamila: „Tak tě u nás vítám. Můžu něco nabídnout? Kávu, čaj, nebo snad něco ke kouření?“ a se smíchem mě pohladila v rozkroku.
To už bylo na chudáka Janu moc. I přes svůj věk zčervenala jak růžička a nedokázala ze sebe vypravit ani slovo. Nezbylo mi, než situaci vyřešit. Přistoupil jsem k ní, shodil kalhoty a ztopořeným čůrákem jsem ji pohladil po tváři. Ještě se pro jistotu podívala po Kamile, ale vzápětí můj kokot zmizel v její pusince. Kouřila opravdu s chutí. Jednou rukou přidržovala můj nástroj u kořene a druhou se začala hladit nejdřív na prsou a pak v rozkroku.
Kamila nás chvilku pozorovala a pak přidala své ruce k té jedné Janině a zároveň začala sebe i Janu svlékat. Ta ani náhodou neprotestovala, a aniž by přerušila své snažení, sama přispěla k odložení přebytečného textilu. Když jsem odhodil své tričko, byli jsme všichni tři „jak nás Pánbůh stvořil“. Jana dál pusou zpracovávala mého čůráka, rukou si rejdila v kundě, Kamila střídavě hnětla a střídavě olizovala Janiny kozy a já třemi prsty zajížděl do píči mé ženy.Po chvilce mi zacukalo v rouře a Jana s chutí polykala proudy mrdiny. Přidal jsem i na intenzitě přírazů mé ruky a Kamila se sesunula na pohovku v orgastické křeči. Jen Jana stále nedosáhla svého. Kleknul jsem si tedy před křeslo a namířil utahovák do její kundy. Hned mi vyšla vstříc a to tak razantně, že jsem se taky nerozpakoval a začal do ní hodně tvrdě vrážet svůj nástroj. Bylo vidět, že tenhle způsob miluje a také že už dlouho neměla příležitost si takhle zašukat. Protahoval jsem svůj výstřik, dokud jsem si nebyl jistý, že dosáhla vrcholu a pak jsem do ní napumpoval tuplovanou dávku semene. Chvíli jsem v ní zůstal a pak jsem pomalu vyklouznul ven. Téměř okamžitě z její píči začalo vytékat semeno a kundí šťáva. Kamila, jak to viděla, snad aby nic nedopadlo na koberec, začalo tu směs z Janiných stehen slízávat a nevynechala ani hladce vyholenou štěrbinu naší návštěvnice. Ta jen ještě víc r
oztáhla
nohy a se slastným výrazem čekala na dokončení očisty.
Když se Kamila zdvihla ze země a usadila se vedle mě na pohovku, Jana sáhla po svém prádle ve snaze se obléct. Zarazil jsem ji: „Prosím, zůstaň tak.“
Podívala se na mě s otazníkem v očích, ale pak pokrčila rameny: „Proč ne, když už jste mě uvítali v takovém stylu, tak teď už na tom stejně nezáleží… Ale myslím, že jste mě pozvali ještě kvůli něčemu jinému, že?“
„To je pravda,“ přisvědčil jsem. „Pozvali jsme tě, protože máme do budoucna plány a ty v nich, tedy jestli budeš chtít, můžeš hrát poměrně významnou úlohu.“
„Já? Proboha jakou?“ skoro se vyděsila Jana.
„Neboj se, nebude to nic, co by ti bylo proti mysli. Ale asi bych měl začít víc zeširoka. Tak tedy…“ a během následující půlhodiny jsem Janě vysvětlil všechno o následcích mého úrazu, o mých nabytých dovednostech a také o plánovaném projektu „kliniky“ tak, jak jsme ho s Kamilou vymysleli.
Po celou dobu seděla téměř bez hlesu, jen se jí stále víc otevíraly oči a následně i pusa překvapením z toho, co slyšela. Když jsem skončil, chvíli bylo ticho a pak se přiškrceným hlasem zeptala: „A jak do toho všeho zapadám já?“
„Od tebe budeme chtít několik věcí. V první řadě potřebujeme někoho, kdo ten projekt zaštítí po odborné stránce, tedy nějakého, ale spíš nějaké lékaře s potřebnými atestacemi. A mysleli jsme, že při svých zkušenostech bys mohla vědět o někom, kdo by se na tohle hodil. Pak budeme potřebovat také sestřičky, jejich počet zatím ještě nevíme přesně, ale mysleli jsme zpočátku tak tři na každou ze čtyř směn, tedy dvanáct a s tebou počítáme na místo vrchní sestry…“
V tu chvíli Jana otevřela pusu v takovém překvapení, až jsme se oba s Kamilou začali nahlas smát.
„Co na nás tak zíráš, něco se ti nezdá?“
„N-n-naopak,“ zakoktala se Jana, „jen mi to všechno přijde jako sen, v mém věku a taková nabídka. Ani se mi tomu nechce věřit. A už vůbec se mi nechce věřit tomu, že dokážeš všechno, co jsi mi tu popisoval.“
„Není nic snazšího, než předložit důkaz,“ řekl jsem. „Myslím, že bys uvítala, kdybys vypadal trošku mladší, co ty na to?“
„Bože můj, a kdo v mém věku ne. Chceš snad říct, že bys s mým tělem taky něco provedl?“
„Samozřejmě, stačí říct, co by sis přála.“
„To není těžké, vždyť se na mě podívej, všechno povislé, spousta špeků na těch nejméně vhodných místech… Tak třeba s tím jestli by něco nešlo…?“
„Samozřejmě,“ odvětil jsem. Vzal jsem ji za ruku a odvedl k velkému zrcadlu v ložnici. „Tak a teď zavři oči. A nepodvádět.“
Jana poctivě semkla víčka a provedl podobnou proceduru jako před nedávnem Kamile. Jen u Jany jsem se držel víc při zemi vzhledem k jejímu věku. Udělat z ní dvacítku by nebyl problém, ale dost těžko by se to asi vysvětlovalo. Ubral jsem jí trochu povislé kůže, přizdvihnul a vyplnil kozy, odebral něco tuku a zbytek přesunul na přijatelnější místa a na závěr částečně vyhladil vrásky v obličeji a na krku. Výsledek byla fešná čtyřicátnice krev a mlíko.
„Tak, a teď pomalu otevři oči.“
Pár okamžiků bylo naprosté ticho, pak Jana vydechla celou dobu zadržovaný dech a se slzami v očích se mi vrhla kolem krku.
„Ty muj kluku zlatej, ty jsi poklad. Od teď pro tebe udělám cokoliv na světě… A s tou klinikou, nedělej si starosti, znám dvě bezva doktorky, které se přesně hodí do vašich plánů a vybrat pár schopných a hezkých sestřiček bude to úplně nejmenší… Tohle je můj nejkrásnější den v životě. Řekni, prosím, čím se ti můžu revanšovat?“
Se smíchem jsem se vyprostil z jejího, i když příjemného, objetí a odvedl ji zpátky do obýváku. Až když jsme se opět všichni usadili, odpověděl jsem: „Nejlíp se mi odvděčíš tím, že mi teď napíšeš kontakt na ty dvě doktorky a pokud už teď víš jména některých sester, tak i na ně. A Kamila nám zatím uvaří kafíčko, viď broučku.“
Ta přikývla, jen ještě Janě přistrčila papír a tužku a pak odplula do kuchyně. Nemohl jsem si nevšimnout, s jaký zalíbením se Jana ohlédla za jejím zadečkem.
„Koukám, že tě ženská krása nenechává úplně v klidu, co?“
„No, přiznám se, že to masírování mých cecků a lízání bradavek od tvé ženy se mi moc líbilo. Mám za sebou i pár zkušeností se ženami, ale to už je hodně dávno,“ zasnila se. „A teď se mi to všechno připomnělo. Docela bych měla chuť to po těch letech vyzkoušet znovu.“
„A co ti v tom brání,“ a očima jsem zalétl směrem ke dveřím do kuchyně.
Jana zachytila můj pohled, trošku se zarazila, ale pak se usmála: „Děkuju za nabídku, pokud bude Kamila chtít, někdy ji určitě využiju, ale teď zas chvilku práce.“ Sklonila se nad papírem a s pomocí svého mobilu sepsala potřebný seznam.
Se zalíbením jsem pozoroval její pohupující kozy a představoval si jak asi bude vypadat naše budoucnost, která bude vlastně založená na tvarování poprsí a přilehlých partií a to všechno bezbolestně, zato za velké peníze.
Mezitím Kamila přinesla kávu a Jana dopsala seznam. Při pití kafíčka jsme probrali obě doktorky a zatím sedm sester, napsaných na seznamu. Zbytek jmen slíbila Jana dodat do konce týdne.
Doktorky byly ve věku 38 a 45 let, obě s letitou praxí na chirurgii a podle Janiných slov obě velmi příjemné a sexy. Vypadalo to, že by tenhle bod mohl být vyřešen. Při přečtení jmen sestřiček jsem se musel usmát. Pět jmen jsem znal, sestřičky z úrazovky Lenka, Iva, Klárka, Terezka a Jitka. Dvě zbývající znala Jana ze svého působení na ORL a podle jejích slov se těm pěti minimálně vyrovnají a šibalsky na mě zamrkala.
Káva byla dopitá a Jana se začala sbírat k odchodu. „Abych pravdu řekla, vůbec se mi nechce oblíkat, nejradši bych šla domů nahá a všem ukázala svoje nové tělo.“ Pak trošku posmutněla, „ale ten můj pařez si toho určitě ani nevšimne. Ach jo, jestli bych si teď neměla najít někoho, kdo by si mě víc hleděl,“ dodala zadumaně. Pak se rozhodla, že tedy půjde domů alespoň naostro. Přetáhla přes hlavu šaty, nechala rozepnuté dva knoflíčky navíc, kalhotky a podprsenku strčila do kabelky, vklouzla do lodiček, políbila mě i Kamilu (Kamile zajela jazykem do pusy a chvilku zarejdila) a pak pyšně odkráčela.
Stáli jsme oba, pořád ještě nazí, ve dveřích na chodbu a s úsměvem ji pozorovali. Ještě než Jana zmizela za rohem, vzpomněl jsem si a vyslal za ní myšlenku, která zablokovala nežádoucí prozrazení našeho plánu. Pak mě Kamila chytla za ptáka, zavřela dveře a dovedla si mě do ložnice…
XV.
Seznamování
Jana splnila, co slíbila a už za dva dny poslala SMS s pěti zbývajícími jmény včetně telefonních čísel.
Já a Kamila jsme také nezaháleli a obeslali jsme několik realitních kanceláří s požadavkem na naši budoucí „kliniku“. Vyjednali jsme i hypotéku na 50 000 000. Sice jsem si v bance trošku pomohl mírným ovlivněním myšlenek lidí, kteří o jejím schválení rozhodovali, ale na to nikdo nebude ohlížet, pokud bude hypotéka řádně splácena. A o tom jsme ani v nejmenším nepochybovali.
Pak už zbývalo jediné – promluvit si se všemi zúčastněnými. Od začátku jsme uvažovali o způsobu jak nejlépe všechny lékařky a sestry sezvat a jak je při tom i otestovat, jak budou vyhovovat našim účelům. Uvědomili jsme si totiž, po zkušenostech s přeměnou Kamily a Jany, že taková změna vyvolá u dotyčné osoby zvýšené sebevědomí a jelikož se jedná o tělesnou přeměnu, i zvýšené sexuální cítění. Proto nás napadlo, že bychom na klinice v prvních fázích po proměně nabízeli i nějaké to sexuální vybytí a pokud budou ostatní sestřičky jako Jana a těch zbylých pět, které jsem znal, nebylo by třeba k těmhle účelům žádný další personál. Jen vzhledem k tomu, že zřejmě naprostá většina našich klientů budou ženy, stálo by asi za to, časem najmout i několik „nemocničních zřízenců“ pro ty dámy, kterým by snad z nějakých důvodů nestačila moje přítomnost a schopnosti ženského perso
nálu. A
le to jsme zatím nechali stranou.
Po takových a podobných úvahách jsme pomalu ale jistě dospěli k nápadu, jak se setkat se všemi naráz, vysvětlit jim o co jde a ještě rovnou posoudit jejich sexualitu – swingerspárty.
Kamila byla tím nápadem nadšená a hned volala Janě, co ona na to. Tu v první chvíli ten nápad zarazil, ale po chvilce souhlasila, že všechny obvolá a dá nám vědět. Domluvili jsme se, že tu část se závěrečnou párty prozatím zamlčí. Budeme tvářit, že jde o seznamovací večírek a vybalíme to na dámy až na závěr. Doufali jsme ale, že situace nakonec dozraje sama jen s naším mírným postrčením. Pak teprve bude potřebné hodnocení objektivní.
Volala ani ne za dvě hodiny a s nadšením nám oznámila, že nikdo není proti, jen obě lékařky by s námi chtěli mluvit ještě před tím, aby si ujasnily, o co vlastně jde. A hned nám také oznámila, že nám s nimi domluvila schůzku na dnešní večer ve vinárně „U raka“, pokud nám to tedy bude vyhovovat. Vyhovovalo, takže jsme se dohodli na sedmou.
Ve zbylém čase jsme ještě prohledali internet a vytipovali tři nebo čtyři podniky, kde nabízeli organizování swingersakcí. Domluvili jsme se, že lépe než telefonicky bude prohlédnout si je ‚in natura‘, takže jsme měli zároveň námět na několik výletů.
Po šesté hodině dorazil domů i Jirka, takže jsme byli rádi, že večer nebude muset Barunka být sama doma a v půl sedmé jsme se vypravili na schůzku do vinárny.
Vinárna byla asi čtvrt hodinky pěšky, takže ačkoliv jsme dorazili s předstihem, hned od dveří jsme zahlédli Janu u stolku se dvěma ženami, ze kterých se podle předpokladu vyklubaly naše dvě lékařky. Pokud se mě týče, obě, ač celkem odlišné typy, na mě udělaly velice dobrý dojem. Starší, a kupodivu i atraktivnější z nich se představila jako Petra, mladší jako Dita.
Po formálním představení a přípitku jsme se dostali k jádru věci. Oběma ženám jsme vysvětlili princip fungování naší budoucí kliniky a samozřejmě nešlo zamlčet způsob, jakým chceme samotnou „léčbu“ praktikovat. Pochopitelně se ihned obě zatvářily notně skepticky a v domnění, že jde o nějaký vtípek typu skryté kamery, chtěly hned odejít. Nezbývalo tedy než předložit pádný důkaz.
V okamžiku, když Petra sahala pro svoji kabelku, prodloužil jsem prsty na její ruce na dvojnásobek. Okamžitě zkameněla a s vytřeštěným výrazem v obličeji záhy ztěžka docela zpátky na židli.
„C-c-c-co t-t-to je?“ zakoktala se.
Dita, která byla už skoro na odchodu, se ohlédla a jentaktak že neupadla.
Vrátil jsem Petřiným prstům původní délku. „Tak co, už mi věříte?“
„To ale přece není možné,“ vysoukala ze sebe těžce Dita. Petra byla stále v šoku.
Nechal jsem je chvíli vzpamatovat a pokračoval jsem: „Pokud budu chtít, dokážu libovolně změnit jakékoliv tělo bez jakýchkoliv bolestivých příznaků nebo následků. Ale to není všechno…“ a prozradil jsem jim i své další schopnosti, včetně nekonečného sexuálního apetitu.
Bylo vidět, že toho na ně bylo asi moc najednou, ale při zmínce o sexuální výdrži obě zpozorněly.
„A to byste mohl taky nějak dokázat,“ řekla Dita a v jejích očích jsem zahlédl neklamný lesk žádostivosti.
Tak vida, řekl jsem si v duchu, Dituška se na první pohled nezdá, ale asi to bude pěkná dračice. To bych podle vzhledu spíš očekával u Petry. Ale v okamžiku, kdy jsem se podíval na Petru, viděl jsem jejích očích podobnou směs nevěřícnosti a nadrženosti.
Vtom do rozhovoru vkročila Kamila: „Věřte mu, já to mohu jen dosvědčit. Ale pokud chcete přímý důkaz,“ pokračovala s úsměvem, „dostáváme se k další věci, a to je náš seznamovací večírek, o kterém vám řekla už Jana. A myslím si, že tam se může stát ledacos…“ O tom, že večírek bude probíhat ve swigers-klubu, pochopitelně neřekla ani slovo, jen si s Janou vyměnily pobavené pohledy. „Jen bysme ale chtěli vědět, jestli s námi půjdete do toho projektu. O finance si nemusíte dělat starosti, myslím, že plat bude několikanásobně převyšovat vaši současnou situaci. Vaše účast bude vlastně sloužit hlavně pro takzvaně odborné zastřešení celého projektu a mimo to bysme chtěli, abyste budili v klientech domnění, že jde v podstatě jen o hodně kvalitní plastickou chirurgii a jak to uděláte je jen vaše věc.“
Petra, která se už přece jen trochu vzpamatovala z prvotního šoku, opět začala racionálně přemýšlet: „A jak chcete takovouhle věc utajit? Přece nemůžete spoléhat na to, že si nikdo ze zasvěcených nepustí pusu na špacír.“
Nato se ozvala Jana: „To už je také vyřešené, Pavel nám ‚zabuduje‘ do hlavy takový blok, který zabrání jakémukoliv prozrazení. Na mě to už vyzkoušel a věřte mi, funguje to dokonale. Při jakékoliv zmínce o…“ a hlas jí selhal. Chvilku se ještě snažila a pak to vzdala. „Tak vidíte, a přesně takhle to funguje.“
Plynule jsem navázal: „A takový blok teď už máte v hlavě i vy dvě, můžete si to vyzkoušet,“ dodal jsem s úsměvem.
Samozřejmě to obě hned vyzkoušely – s naprosto stejným výsledkem jako Jana. V duchu jsem si zamnul ruce.
Pak se ozvala Dita: „Tedy co se mě týká, jestli můžu, počkala bych na ten seznamovací večírek a pak bych se definitivně rozhodla.“
V podstatě stejně se vyjádřila Petra a já začal tušit, že všechno dopadne tak, jak jsme si naplánovali.
Zbytek posezení ve vinárně se nesl v duchu povídání o všem možném, ale s množstvím vypitých lahví se hovor nezadržitelně stáčel na lechtivá témata, vážná i humorná. S překvapením vyšlo například najevo, že Petra kdysi, jako čerstvě vystudovaná lékařka, prožila několik milostných dobrodružství právě s Janou, se kterou pracovala nějaký čas na stejném oddělení. Při tom odhalení se nám přiznala Dita, že její dva nezdary při pokusu o manželství byly vlastně způsobeny její nadměrnou potřebou sexu a zatím nenašla chlapa, který by ji dokázal delší dobu v tomhle směru stačit.
Kamila se při tom doznání podívala na mě a mě hned došlo, kam bude její poznámka mířit. A to jsem jí ani nemusel číst myšlenky.
„Samozřejmě, že Ditě dokážu, že jsem nelhal,“ předběhl jsem jí, „určitě se na někdy domluvíme. Tedy jestli má Dita zájem.“
Kamila naprázdno zavřela pusu a rozesmála se. Ale Dita se toho hned chytla. Bylo vidět, že alkohol udělal své a naprosto zboural zeď přetvářky. Teď z ní sálala skoro živočišná žádostivost a asi jen zbytky rozumu jí zabránily, aby se na mě nevrhla už v kavárně.
„A co takhle zaplatit a zajít ke mně domů. Po druhém manželovi mi zůstal pěkný byt a jsem v něm většinu času úplně sama,“ dodala posmutněle.Ani nečekala na odpověď a už sahala po mobilu, aby objednala taxi.
Za dalších dvacet minut jsme stoupali po schodech k Ditinu bytu. Vzápětí jsme se přesvědčili, že byt je opravdu krásný, velký a luxusně zařízený. Jen za námi zaklapli dveře, Dita se chopila iniciativy a bez váhání mě začala svlékat a zároveň mě jemně postrkovala do obývacího pokoje, kde mě povalila na rozměrnou pohovku a za pár okamžiků už na mě rajtovala, nabodnutá na mém čůráku.
Koutkem oka jsem pozoroval moje tři zbývající společnice, které se rozesadily kolem a pozorovaly Ditinu akci, přičemž se začaly pomalu hladit na kundě a kozách.
Dita byla ve chvilce rozdováděná tak, že začala hlasitě vykřikovat a výrazy jako „šukej mě“ byly z těch slušnějších. To asi nejvíc zapůsobilo na moji drahou polovičku, takže už bez váhání shodila přebytečný oděv a rovnou svým rozkrokem nasedla na můj obličej. Popadl jsem jí za prdelku, trošku nadzdvihnul a začal jazykem zajíždět hluboko do její zmáčené píči.
Netrvalo dlouho a Dita vydala přerývaný vzdech doprovázený mohutnými stahy poševního svalstva, které zapříčinily můj výstřik. V zápalu boje jsem pusou nasál Kamilin poštěváček a ta dosáhla orgasmu prakticky vzápětí, přičemž mi notnou dávkou šťávy zmáčela obličej.
Obě dámy se skulily vedle mě a užívaly si doznívající extázi. Já si zatím tričkem otřel obličej a rozhlédl se po Janě s Petrou. Jak jsem předpokládal, obě si zřejmě vzpomněly na časy dávno minulé. Jana seděla v křesle, samozřejmě už úplně nahá, nohy přehozené přes opěradla a v klíně zabořený Petřin obličej. Ta snaživě vylízával kundu své kamarádky a přitom náruživě masírovala rukou tu svoji.
Při tom pohledu mi stačilo pár vteřin a můj kokot byl opět v pohotovosti. Přiklekl jsem k Petře a bez váhání do ní svůj kolík zarazil. V první chvíli vyjekla překvapením, ale hned nato začala sama přirážet a zároveň se ještě intenzivněji věnovala lízání. Netrvalo dlouho a všichni tři jsme dosáhli svého.
Kamila s Ditou si mezitím vystačily samy a za vášnivého líbání si navzájem hnětly kozy a prstily pičky. Abych nevynechal ani svoji manželku, vstoupil jsem do jejich hry a jelikož zrovna bylo v kundě obsazeno Ditinými prstíky, potopil jsem svůj nástroj do Kamiliny prdelky. Nejenže nijak neprotestovala, ale naopak si tuhle nezvyklou situaci rozkošnicky užívala.
Jelikož se Dita opravdu projevila jako nymfomanka, většinu času jsem se věnoval jí a její nenasytné kundě, přičemž jsem neopomněl ani zbývající vhodné otvory. Po zhruba hodině téměř nepřetržitého sexu a nesčetných orgasmech konečně Dita prohlásila, že už nemůže a že už mi opravdu věří mé sexuální schopnosti. Snad jen abych ji přesvědčil úplně, na závěr jsem nabídnul ještě svého macka Janě ke kouření, která nadšeně dokončila vydařený večer spolykáním dávky mého semene.
Ještě jsme strávili několik minut vzájemným hlazením a líbáním a pak už jsme se začali chystat k odchodu. Dita nám zavolala taxi a rozloučili jsme se vzájemnými mokrými polibky.
Když jsme dojeli domů, Barunka už chrupala a Jirka se zrovna chystal ještě někam ven s partou. Zapadli jsme tedy do koupelny a při sprchování si ještě naposledy ten večer udělali dobře a za chvilku jsem pomalu usínali, s myšlenkou na to, jak se situace dobře vyvíjí.
Irma napsal
Tohle je prostě bomba! :-*