Vždycky jsem byla pevně rozhodnutá, že po maturitě půjdu studovat sociologii nebo speciální pedagogiku. Vždycky jsem si tím byla tak jistá. Dostala jsem se na oba obory, ale během posledních prázdnin jsem si uvědomila, že to není můj sen. Že je to jen plán. Můj sen bylo pomáhat těm, kteří si sami nepomůžou. Další studium by mě k tomu sice taky dovedlo, ale až časem. Já chtěla začít hned.
I tohle uvědomění mě přimělo poslat životopisy hned do několika charitativních společností nebo domovů. Z většiny přišel omluvný dopis ohlašující příliš velké množství zaměstnanců a nedostatek financí, z některých se neozvali vůbec. Když jsem to začínala vzdávat a litovat, že jsem na vysokou přece jen nešla, přišel dopis z domova pro sluchově postižené. Okamžitě jsem nabídku přijala a hned následující týden jsem šla na přijímací pohovor.
Přišel den D, pohovor přede mnou, nerozhodné a nejisté období za mnou. Všechno šlo perfektně, stihla jsem tramvaj, metro a dokonce jsem bez komplikací našla i správnou budovu. Ohlásila jsem se na recepci a nastoupila do výtahu, než se dveře stihly zavřít, vstoupil dovnitř kluk, trochu vyšší než já, s výraznými čelistmi a naslouchátkem v uchu. Mile se na mě usmál a já úplně automaticky úsměv oplatila, po několika vteřinách velmi tiše pronesl krátký pozdrav, odpověděla jsem a znovu se usmála. Normálně mívám problém s očním kontaktem, ale jeho oči můj pohled až děsivě přitahovaly. Nenastala nějaká obrovský romantická chvíle, kdy bych si uvědomila, jak moc nádherné oči má nebo tak. Měl je úplně obyčejné, ale co mě opravdu udivilo, byly plné… tepla? Asi se to tak dá říct. Než jsem dojela do svého patra, trvalo to několik minut a celé ty dlouhé minuty jsem viděla v odrazu kovových stěn výtahu, jak mě nenápadně právě přes onen odraz sleduje. Když se dveře otevřely, rozloučila jsem se a zas se trochu pokřiveně usmála. On se taky usmál a k mému údivu se mi nedíval na obličej, ale na ruce. Byl jima doslova fascinován.
Během pohovoru s moc milou paní Folkovou, mojí budoucí šéfovou, jsem na podivného kluka z výtahu úplně zapomněla. Celý probíhal v její kanceláři, a jelikož se rozhodla pro mé přijetí, zavedla mě o patro výš přímo na oddělení. A tam byl zase. Zrovna něco horlivě zapisoval a znakovou řečí občas prohodil pár gest s jeho protisedícím. Jelikož jsem se znakovku začala učit už v prváku na střední, neměla jsem problém rozumět. Přišlo mi ale zvrhlé sledovat jejich rozhovor, a tak jsem se raději soustředila na všechen ten ruch kolem. Od společenské místnosti se dělily dvě chodby, které, jak mi vzápětí paní Folková vysvětlila, vedly do jednotlivých učeben, kanceláří nebo cvičeben, vše rozlišené na věkové kategorie. Všechno mělo svůj pořádek, prostor a místo. Mělo to kouzlo. Bylo to absolutně tiché místo, jediné, co ho narušovalo bylo občasné hlesnutí některých místních a klapání mých bot o čistou podlahu. Připadalo mi neslušné, že takto narušuji tu křehkou harmonii ticha, která tady vládla. Zároveň jsem ale měla pocit, že jsem konečně našla místo, kam mohu patřit…
Paní Folková mi s nadšením oznámila, že mě ihned představí některým, jak je sama nazvala, až mě zamrazilo, „pacientům“ a téměř okamžitě zamířila ke stolu, kde seděl kluk z výtahu. Když si všiml, že přicházíme, znovu se usmál tím zvláštním způsobem, co si ale neodpustil, byl obdivný pohled na mé ruce. Když mi připadalo, že se dívá moc dlouho, že až dokonce zírá, dala jsem ruce za záda. Okamžitě pohled odtrhl a podíval se mi, s provinilým výrazem ve tváři, do očí. Paní Folková mi ho představila jako Tomáše, mluvila na něj, takže hluchý nebyl, on ale odpověděl ve znakové řeči, že ho moc těší. Představila mě ještě několika lidem, nakonec jsem si nejvíce sedla s dívkou, jen o rok mladší, než jsem byla já sama. Její jméno bylo Viktorie, jedno z mých nejoblíbenějších jmen, mimochodem…
Následující měsíce jsem Domov navštěvovala skoro každý druhý den, po nějaké době už jsem, jak paní Folková poznamenala, patřila do týmu a žila jsem jen tím. Jen Domovem. I já tam byla skoro doma. S Viky jsme byly nerozlučné kamarádky a stihly jsme probrat tolik věcí. Já vyprávěla ze svého života, ona ze svého a za tu dobu nějaké zvukové bariéry úplně odpadly. Dohromady jsme měly jen dvě plně funkční uši, jedny hlasivky a čtyři hbité ruce. Znaková řeč se pro mě stala druhou mateřštinou.
Když jsem v lednu šla na novoroční večírek, který se v Domově konal, Viky mi přiznala, že se dozvěděla, jak o mě Tomáš dokola a dokola gestikuluje. Udivilo mě to, protože ode dne, kdy jsme se oficiálně seznámili, jsme spolu nestrávili ani chvíli. Celý večer jsem pak přemýšlela, zda-li bych za ním neměla jít, nebo něco, ale říkala jsem si, že to budu řešit, až něco nastane.
V březnu Viky oslavila své 18. narozeniny, byla dospělá a postupem času už do Domova tak často nechodila. Trochu jsme zůstaly v kontaktu, ale hodně jsme se vzdálily, hlavně pak poté, co se přestěhovala do Plzně a skoro jsme se přestaly vídat.
Přišel květen a s ním týdenní zájezd, který Domov každý rok pořádal. Bez váhání jsem jela taky. Nebylo to nic velkého, každý den nějaký kratší výlet po okolí a večer volný program, který pořádali pomocníci, tedy samozřejmě i já. Každý měl svůj tým a v něm několik lidí. No a v mém týmu byl i Tomáš. Při jednom z volných programů, kdy jsme já a dalších pár pomocníků zakotvili v jednom z klubů, jsem se po dvou sklenkách vína rozhodla si s Tomášem povídat. Bylo to zvláštní, já mluvila, on občas prohodil rukama na odpověď, až jsem to nakonec nevydržela a přiznala se: „Víš, já jsem půl roku neměla ani lok alkoholu, takže když budeš takhle rychle máchat rukama, tak Ti nebudu rozumět ani gesto, ne, že bych byla opilá, ale chápeš mě…“ vzápětí jsem si uvědomila, jak rychle a hloupě jsem to na něj vychrlila a plácla jsem se rukou přes čelo. Tomáš se začal smát. Strašně se mi smál. Nakonec jsem se začala smát taky, a tak jsme dospěli do fáze, kdy jsme byli schopni vést normální znakový rozhovor. Ten večer jsme tam zůstali poslední, hodně jsme toho vypili, ale také vytancovali a vysmáli. Byl to moc příjemný večer. Další den probíhal v podobném duchu. A ten další taky a další taky. Skvěle jsme si rozuměli a jednou mi Tomáš přiznal, že se mu moc líbí moje ruce. vzal je pak do dlaní a pomalu, aniž by z nich spustil oči si je přibližoval ke své tváři. Hodně jemně se o ně svou tváří otřel a pak mi věnoval zvláštní pohled. Sotva jsem si všimla, jak se k sobě přibližujeme. Co se děje mi pořádně došlo až když se svým spodním rtem úplně nepatrně dotkl mé tváře, jen špičkou rtu sjížděl k těm mým a přitom pořád svíral mé ruce ve svých dlaních. Cítila jsem obrovské teplo, které z něj sálalo. Vůbec netuším, kde se to ve mně vzalo, ale natáhla jsem krk a začala ho co nejměkčeji, jakoby se mohl rozplynout, líbat. Chvíli jen ztuhle přijímal mé polibky, ale po nějaké uplynulé době mi je začal oplácet. Nebudu lhát, jak jsme se ocitli na jeho pokoji, si moc dobře nepamatuji, ale na co si perfektně vzpomínám je to, jak se na mě hned za dveřmi vrhnul. Líbal mě na tvářích, krku a pomalu sjížděl k dekoltu, oblečení ze mě padalo samo. Stáhla jsem mu triko a rukama hladila celé jeho tělo, i moje rty se mu věnovaly. Obsypávala jsem polibky celá jeho ramena a prsa, zvláštní pozornost jsem věnovala jeho bradavkám. Když mi sundal podprsenku, na chvíli odtáhl a prohlédl si mě, jak tam před ním stojím, teď už jen v sukni a kalhotkách. Pousmál se a svým tichým hlasem hlesl „krásná“. Svůj pohled zakončil na mých rukou. Vzal je znovu do svých dlaní a do každé mi vtiskl polibek. Pak se na chvíli zarazil a podíval se mi do očí. Ačkoliv jsem se plně soustředila na jeho hřejivé oči, nemohla jsem si nevšimnout, že mé ruce přitahuje ke svému rozkroku. Pomalu, hledě do mých očí položil mé ruce na svůj podbřišek a nechal je, aby sklouzly k jeho rozkroku. Přes látku tenkých trenek, které na sobě měl, jsem cítila, jak jeho výbava obrovsky hřeje. Cítila jsem, že začínám vlhnout, vzrušení ve mně narůstalo… Nebyla jsem nijak nezkušená, ale najednou jako bych byla úplně v rauši. Nechala jsem se líbat a hladit, když mi z nohou spadla sukně, vůbec jsem neprotestovala, ruce jsem měla položené pořád na bouli pod jeho trenkami a nebyla jsem schopná probrat se z tranzu. Po chvíli si všiml, že moc nereaguji, a tak se odtáhl, ve tváři tázavý výraz. Neměla jsem v úmyslu vyhnout se očnímu kontaktu, přesto jsem se po něm vrhla zrovna ve chvíli, kdy mi chtěl pohlédnout do očí. Líbala jsem ho přesně tak vášnivě, jak jsem to cítila, nebyla jsem schopná přestat, nechtěla jsem. Zajel mi prsty do vlasů a svou velkou dlaní si mou hlavu přitiskl ke své. Špičkami prstů na druhé ruce mi jemně přejel přes krajku kalhotek na zadku. Chvíli tou rukou kroužil kolem kalhotek nebo jemně mačkal kůži na zadečku, já jsem své ruce přesunula zpět k jeho rozkroku, chvíli jsem ho laskala, mačkala nebo hladila přes látku, ale pak jsem vklouzla dlaněmi pod trenky. Vzala jsem jeho chloubu do ruky a snažila se ho laskat co nejlépe. Jednou rukou jsem mu ho pomalu honila a užívala si jeho velikost, tou druhou jsem mu trenky pomalu stáhla dolů. Tomáš nečekal a k trenkám na zemi přidal i moje kalhotky. Odtáhl se, jemně mi zatlačil na ramena a já pochopila, že mám jít k posteli. Začala jsem couvat a odhodlaně jsem mu věnovala nejdelší oční kontakt v mém životě. Dokonce ani když jsem si lehala na postel, nespustila jsem oči z těch jeho. Pomalu, opravdu velmi pomalu přesunul své tělo nad mé. Pokračoval v líbání na krku a dekoltu, ale tentokrát postoupil i níž přes břicho. Během celého jeho přesouvání se jeho penis neustále dotýkal mých stehen a později lýtek, až mě to dohánělo k šílenství. Chtěla jsem ho tak moc, ale nechtěla jsem něco pokazit přílišnou náruživostí, a tak jsem se soustředila na každý jeho dotek a polibek. Zdržel se na podbřišku a já tiše zasténala, cítila jsem, jak jsem vlhká a roztažená. Bylo to něco neuvěřitelného. Rty i jazykem už se blížil k mému klínu a rukama mi jemně tiskl prsa. Špičkami prstů mi chvilkami ledabyle zavadil o bradavky a někdy jednu něžně promnul mezi prsty. A pak konečně! Vnořil celá svoje ústa do mého klína a jazykem si hrál s mým klitorisem, občas jím zajel přímo do ní a tam ho tiskl na vrchní stranu hráze. Šílela jsem. Začal mě konečně lízat a když cítil, že už mi to dlouho trvat nebude, přidal i prsty, které do mě skoro samy vklouzly úplně celé. Byla jsem jako v nebi. Cítila jsem, jak se mi klín prokrvuje a jak se začínám blížit k vyvrcholení. Přestala jsem se mírnit a hlasitě jsem vzdychala. On pochopil mojí reakci a pokračoval ještě naléhavěji než předtím. Vnímala jsem pohyby jeho jazyka na svém poštěváčku a pohyby prstů uvnitř. Prsty jsem sevřela přikrývku pod sebou a začala se mírně prohýbat v pase. Pánví jsem šla naproti jeho prstům a pak jsem jednou rukou zajela do jeho vlasů a přitiskla si jeho ústa ještě více ke svému klínu. Nedlouho poté jsem se neobvykle hlasitě udělala, přímo pod jeho obličejem a rukou. Byl mým hlasitým projevem asi docela překvapený, protože se trochu náhle odtáhl. Toho jsem využila, posadila jsem se a přitáhla si jeho obličej ke svému. Zatlačila jsem mu trochu na ramena a on okamžitě pochopil můj záměr. Lehl si na záda a vjel mi prsty do vlasů. Trochu si s nima hrál, nebo je prostě jen tak pročesával, já mu mezitím začala líbat ušní lalůčky a prostor pod uchem. Tiše zavzdychal a já jsem se rukou začala blížit k jeho pokladu. Jen zlehka a letmo jsem se dotýkala kůže na jeho nahém těle a pořádně se ho začala dotýkat až těsně nad kořenem. Pokračovala jsem v líbání na krku a klíčních kostech a začala si hrát s jeho, teď už úplně, tvrdým a pevným penisem. I mně unikl tichý povzdech, když jsem ho teď celého svírala v ruce a cítila, jak je žilnatý a pevný, připravený si se mnou hrát a cítila jsem, že znovu začínám vlhnout. Představovala jsem si, co všechno dnes večer ještě zažiju a já ani můj klín jsme nezadržovaly vzrušení. Polibky jsem sjížděla níž a níž, nepřestávaje mu ho přitom honit. Čím více jsem se k němu blížila rty a jazykem, tím hlasitěji vzdychal nebo přerývavě dýchal. Snažila jsem se o podobné napětí, které mi způsobil polibky na podbřišku, ale nevydržela jsem to. Už jsem se nemohla dočkat, až ho ochutnám a budu moci poznat celou jeho délku. Když jsem obličejem sjela až k němu, nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Tyčilo se přede mnou necelých 20 centimetrů. Ačkoliv bych se na něj vydržela dívat ještě pěknou chvíli, potopila jsem se ještě níž a něžně vcucla jedno jeho varle. Jen malinko, opravdu malinko jsem ho tiskla rty a laskala jazykem. Totéž jsem zopakovala i na tom druhém a vzhledem k jeho výrazu ve tváři jsem absolutně nepochybovala, že by mu to nebylo příjemné. U toho jsem mu ho neustále honila a pak, když jsem jeho varlata naposledy polaskala jazykem, přejela jsem od nich, přes kořen až nahoru k uzdičce, které jsem věnovala zvláštní pozornost. Trochu hlasitěji zalapal po dechu a věnoval mi zvláštní pohled. Skoro až prosebný. Nebyla jsem si jistá, chápu-li správně, ale přesto jsem to udělala. Jen krátce jsem líbala a a lízala jeho špičku, pak jsem si ji do pusy strčila celou a trochu ji jazykem stiskla o patro a pak jsem si celých jeho 20 centimetrů vzala do pusy a začala pohybovat hlavou. Ani on teď nezůstal potichu. Vzdychal, vzrušeně dýchal a občas mi pánví vystřelil naproti, což způsobilo, že jsem jeho chloubu cítila až v krku. To mi ale nevadilo, líbilo se mi to mnohem víc než kdy dřív. Po nějaké době mě prudce odstrčil, přehoupl se nade mě a vášnivě a vzrušeně mě líbal na rty. Jemně kousl do mého spodního rtu a zavedl svůj penis přímo k mé úplně mokré štěrbince. Zavzdychala jsem a tiskla se k němu rty v náznaku, že už sakra chci, aby ho do mě strčil. On téměř okamžitě pochopil a začal do mě vnikat. Nejprve jen jemně, pomalu a jen špičkou, později se ale rozjel a nebál se vniknout do mě celou svou délkou. Nemohla jsem se ho nabažit a to ani potom, co jsem cítila drobnou bolest v podbřišku, nejspíš od toho, jak se mi trochu stáhla, když nebyla zvyklá na takovou délku. Špičkou narážel na mou stěnu a já cítila, že přijde další orgasmus. Náhle ho ze mě trochu vysunul a dal si moje nohy na svá ramena. Naklonil se co nejtěsněji nade mě a opět do mě celou délkou vnikl. Trochu jsem vykřikla, ale spíše zvýšeným vzrušením než čímkoliv jiným. Tahle poloha mu umožnila ještě hlubší průnik a mnohem lepší výhled. Nebylo to nepohodlné, právě naopak. Bylo to lepší než jakákoliv jiná poloha, a tak jsme v ní zůstali až do konce. Tomáš střídal prudkost a rychlost s hlasitými povzdechy a něhu a jemnost s drážděním a lehkým šílenstvím z touhy. Byl to dost dlouhý a krásný sex. Nakonec se mi s tlumenými povzdechy vystříkal na bříško a pak ještě pomohl mně, docílit posledního a největšího vyvrcholení tohoto večera. Dál už si toho moc nepamatuju. Vím jen, že když jsem se ráno probudila, ležel vedle mě, sluchátko položené na nočním stolku a s lehkým poloúsměvem na rtech pokojně oddychoval. Ještě dlouho jsem to ráno ležela a jen ho sledovala. Nevím, jestli to nebylo jen slabou chvilkou nebo tím teplem, které vyzařoval, ale srdce mě hřálo tak, že mi hlavou začala problikávat zamilovanost…
AleroP