Před nedávnem jsme měli sraz s bývalou třídou z gymplu. Moc se mi tam nechtělo, nijak zvlášť dobrou partu jsme neměli, ale nakonec jsem to vzal jako takovou společenskou povinnost. Hodil jsem na sebe svý nejlepší rifle, nejmíň odrbaný tričko a vyrazil. Přišel jsem o hodinu později, ale stejně jsem tam byl mezi prvními.
číst více
Dny, týdny, měsíce i roky utekly jako voda a přede mnou byla maturita a zkoušky na vysokou. Maturitu ze šukání, tu už jsem měla za sebou před lety a myslím, že i diplom z vysoké bych lehce v šukání obhájila. Za ta léta na gymplu jsem nasbírala mnoho zkušeností ve všech odvětví sexu. Stala se ze mne nymfomanka, která musela mít sex vždy a všude. Ve škole mě to bavilo, měla jsem výborný prospěch a po škole, po večerech plných sexu a erotiky, to bylo ještě daleko zábavnější.
číst více
Jako dítě jsem často šmíroval rodiče, když dováděli v ložnici. Poprvé to bylo proto, protože jsem mamku slyšel hrozně křičet a myslel jsem si, že jí taťka snad bije i když jsem je nikdy neslyšel ani hádat. To mi bylo asi 13. Když jsem pootevřel potichu dveře viděl jsem jak mamka sedí taťkovi na břiše a skáče na něm, taťka jí tahal za prsa a křičel: líbí se Ti to děvko co ? Jen se pěkně vymrdej a mamka odpovídala, jo jo jo je to krááásnýýý.
číst více
Proč zrovna já se musel zamilovat do milenky svého nevlastního bratra ?
Můj brácha Honza byl hajzlík už v době, kdy se s ním jeho táta nastěhoval k mojí mámě. Byl o 15 let starší, ale ke mně se choval jako opravdový brácha. Byl rád středem pozornosti, měl dost peněz ( dodnes nevím jakým způsobem si je obstarával) a holky po něm jely.
číst více
Jsem již delší dobu nezaměstnaný. Dříve jsem dělal manažera ve vysoké pozici a žil dobrodružný život. Nyní hledám práci. Není to vůbec snadné. Můj kamarád Pepa mi dohodil jeden pohovor na manažera veletrhu, prý že je to tutovka. Stačí jen, abych přišel oholen na uvedenou adresu a absolvoval netradiční pohovor. Tedy netradiční je to, že podle Pepy je pracovnice HR, která vybírá nového pracovníka pořádná nymfomanka.
číst více
Tak jsem se konečně zbavil Soni a hlavně našich rozmazlených dvojčat. I když jsem sám sebe před 2 roky, když se holky narodily přesvědčoval, že budu Soně věrný, nedodržoval jsem to. Ale mohla si za to sama. Neustále se točila kolem holek a večer bývala stále utahaná a když přeci jen k něčemu došlo, klidně mne v tom nejlepším ze sebe setřásla a šla se podívat do pokojíčku, protože se jí zdálo, že některá z nich zaplakala.
číst více
Na takový den, jaký mi připravily Simona a mamka, se nedá zapomenout a to jsem ještě vůbec netušil, co zažiju s mamkou ještě den příští. To už jsem musel po snídani do školy a snad abychom dohnali ty dva zameškané dny, tak jsem se ze školy dostal až kolem čtvrté hodiny odpoledne a domů až dokonce po čtvrté. Bohužel jsme vyfasovali i spoustu úkolů a tak jsem měl před sebou učení až do večeře. To všechno však vzalo za své, když jsem dorazil domů, otevřel dveře a vešel do chodby.
číst více
Jednou jsem byl v aquaparku. Měli tam i welness tak jsem si řekl že proč tam nezajít. Dostal jsem plátno vyslíkl jsem se a zabalil jsem se do toho plátna. Vlezl jsem do sauny, tam jsem šel na nejvyšší patro a z plátna jsem si udělal deku takže jsem na plátnu ležel nahý. Když jsem tam byl okolo 5ti minut přišla za mnou nějaká cizí ženská. Vůbec jsem jí neznal.
číst více
Svatba mého ovdovělého táty s Ivou proběhla jen za přítomnosti mojí ségry, jejího manžela, kteří oběma svatbu odsvědčili a mé maličkosti.
Po svatbě nás táta pozval na oběd, po kterém ségra se švárou odjížděli hned domů a já s tátou a s novou maminkou odjížděli do naší vilky. V té době mi ještě nebylo 18 a byl jsem ještě panic. Večer, když se táta s Ivou chystali prožívat „svatební noc“ zazvonil telefon a tátu odvolali do fabriky, neboť se tam stal nějaký malér.
číst více
Kvůli ledvinovejm kamenům jsem musel jednou zajít na vyšetření počítačovou tomografií. Ten přístroj je takovej divnej oblouk, trochu podobnej mostu, pod kterým člověk projíždí na pojízdným lehátku a tam do něj bušej RTG paprsky, který pak ten počítač skládá do řezů, 3D modelů a tak různě. Kdo to zažil ví, kdo to nezažil, nevadí, každopádně se všichni budete divit, co se mi jednou stalo. Ty vole, tak to byl nářez. Já, takovej slušnej chlap!!--more-->
„Pojďte dál, odložte si hodinky, kovové věci a svlékněte se do půl těla“, pověděla mi na uvítanou celkem pěkná mladá paní doktorka, co mi otevřela dveře ordinace. Přišlo mi sice zvláštní, že se se zájmem dívá, jak se svlíkám, ale radši jsem tomu nevěnoval moc pozornosti. Hlavou se mi honily úplně jiný starosti. Měl jsem ze samotnýho tomografickýho vyšetření trochu obavu, ten přístroj vypadal sice skvěle a moderně, ale přesto na měl z toho neviditelnýho RTG záření šel trochu strach. „Běžte dál, ničeho se bát nemusíte, to vyšetření není nepříjemné. Lehněte si na záda na to lehátko…“ řekla mi ta doktorka povzbudivě. Lehl jsem si teda.
