Začínaly prázdniny a já se vracela od rodičů, kam jsem „uložila“ naše dvě děti. Doma jsme už opět měli tichou domácnost a přestože nikdy stopaře neberu, tentokráte jsem zastavila mávající mužské postavě. Byl to kluk kolem dvaceti (podle mého odhadu) a představil se jako Přemek a shodou okolností jel do stejného města jako já. Byl hovorný a za chvíli už sypal z rukávu vtip za vtipem a já se jeho vtipům smála jako nějaká puberťačka .
číst více
Před dvaceti lety :
Byl jsem ve 3. ročníku průmyslovky a ne že bych se chtěl chlubit, ale byl jsem nejen dobrý student, ale i manuálně zručný, takže si mne dost často profesoři zvali domů, abych jim opravil různé domácí spotřebiče, vyměnil kapající kohoutek nebo položil nový koberec. A tak jsem se jednoho krásného červnového dne ocitl ve vilce profesora matematiky.
číst více
Vraceli jsme se se sestrou z oslavy mého spolužáka. Už jsme měli být dávno doma, ale nějak se to protáhlo, a tak se už schylovalo k půlnoci. Potichu jsme otevřeli, aby nás matka s přítelem a jeho sedmnáctiletou dcerou neslyšeli a chodbou jsme šli k našim pokojům, když jsme najednou uslyšeli z ložnice mamky podivné sténání a zvuky.
číst více
Po absolvování gymnázia a nepřijetí na vysokou školu jsem přijala nabídku jedné soukromé firmy v Praze. Bohužel pro začátek jsem neměla dost financí na pronájem bytu a tak jsem přijala nabídku své vzdálené sestřenice, se kterou jsem trávila skoro každé prázdniny u babičky a která vlastnila vlastní byt, kde mi nabídla k užívání jeden pokoj. Darja byla o 5 let starší, a už od mých 13 let mne brala jako alibi na své schůzky, které jak je asi všem jasné nebyly nevinné.
číst více
Začnu trochu netradičně nebudu zde psat zadne podrobnosti k do sem ale tohle se my stalo v 15 v 8 třídě ke konci školni horoku. Chemie mi nikdy mpc nešla same 4 a 5 a tak mi jednoho dne nabidla paní učitelka z chemie a tělocviku nabídla soukrome doučovaní. oó ta paní učitelka ta měla krasnou sportovni postavu černé vlasy a zadeček ten byl nádherny relativně velky prsa tak 3. Když sem po viučování přišel na smluvené doučování stalo se něco co jsem nečekal. Sdilela kabinet s učitelkou Aj ta mněla stašně hezky zadek taky tak trochu větší prsa tak 2.
číst více
Viki, na víkend si nic neplánuj, slíbila jsem paní Novotné, že s ní pojedeš na chatu a opravíš jí co potřebuje. Byl jsem parádně nasraný. Za prvé, že mi říká Viki, jmenuji se Viktor a když jsem před rokem přišel na učňák a kluci poprvé uviděli ve sprše moje péro, hned použili větu z filmu Sněženky a machři: Viki, ty vole ty máš ale velký péro. Samozřejmě, že to hned roznesli po učňáku a jedna holka – učnice na prodavačku mne pozvala na rande.
číst více
Během včerejška a předchozího dne jsem si tedy opravdu užil, a dalo se předpokládat, podle toho, jak se při tom šoustání se mnou matka chovala, že to nebylo asi ani naposledy. Stejně tak se dalo předpokládat, že i Simona se bude snažit opět poznat, jak se dále vzdělávám. Tomu jsem napomohl i tím, když jsem jí asi po dvou týdnech potkal na chodbě a měli jsme na sebe nějakou minutu času, neopomenul jsem prohodit: „Představ si, Simono, že jsem si už zašoustal i s matkou!“
číst více
„Teda pánové, já ženskou nepotřebuju“ prohlásil hajný Bohouš a přerušil svůj projev dlouhým douškem zlatavého chmelového moku. Utřel si vousy potřísněné pěnou a pokračoval:
„Když to tak vezmu, tak za pár minut ježdění v mokré díře, poslouchat po zbytek dne ženské vřeštění, to není pro mě, na to seru.“
číst více
Tenhle příběh se neočekávaně a neplánovaně odvinul během společné návštěvy vinného našimi přáteli. V sobotu jsme byli domluveni že se s nimi zajedeme podívat do Pavlova na zříceninu hradu Děvičky. Chtěli jsme jet původně na motorce, ale jelikož jsme měli cestou navštívit vinný sklep využili jsme nabídky přátel a svezli se s nimi autem. Měli naplánováno že Milena pojede tam a Zdeněk nazpět to aby si mohl dát skleničku.
číst více
Bořek, prolezlý ranním chladem, postával na rohu ulice a snažil se vypadat nenápadně. Naštěstí se v ranním šeru moc lidí nevyskytovalo. Bylo krátce po šesté. Lidé, co šli na ranní, již byli v práci a příval lidí, co se vraceli z noční z blízké fabriky, se dal čekat až za pár minut. Zatím byla ulice téměř liduprázdná. Rychle se rozednívalo. To bylo k dobrému i k špatnému. K dobrému proto, že čím dál lépe viděl, kdo jde po ulici. Špatné bylo to, že jej každou chvíli mohl někdo oslovit a divit se, co tady touhle dobou pohledává.
číst více