Ten kopec se pěkně táhnul. Šlapal už dobrých deset minut na druhý nejlehčí převod. `Tak hluboko, abych musel přehodit na nejlehčí, přece neklesnu`, říkal si sám pro sebe. Místo vytouženého horizontu však před sebou zahlédl ještě další kus stoupající cesty. Podle doporučení však vynaložená námaha měla stát za to.
číst více
Byla nádherná.
Tiše jí z dálky pozoroval, aby si ho nikdo nevšiml.
Byla velice drobná a maličká, sotva mu dosahovala k ramenům. Na sobě měla krátké tmavomodré šaty, které jí obepínaly postavu. Tmavé vlasy jí dosahovaly do pasu a jemně se vlnily. Stála v rohu se svojí přítelkyní a něco jí důvěrně šeptala.
Říkali jí Ledová královna. Nikdo, nikdy neupoutal její pozornost. Byla chladná a rezervovaná. Muži z ní měli strach. Odmítala jednoho za druhým, svým posměšným pohledem je strašila i ve snech.
číst více
Déle už nemělo smysl čekat. Vydala jsem se směrem k odpočívadlu pro náklaďáky. Zrovna mě míjel jeden řidič, který mířil zpět ke svému vozu. Využila jsem příležitosti a zeptala se, jakým směrem jede. Jak se dalo čekat, neměla jsem štěstí hned na poprvé. Několik minut jsem obcházela, a sem tam se někoho zeptala na směr jeho cesty, když jeden odpověděl, že jede na Prahu.
číst více
S holkama jsme si zorganizovaly výlet na hory. Do Alp jsme dorazily ve veselé sestavě a těšily se na aktivní dovolenou. První dva dny byly hodně bujaré, ale to jsme nevěděly, že to nejlepší nás teprve čeká. Večer, když jsme šly z večeře, se do našeho penzinonu navalilo stádečko mladíků, kteří sem přijeli na soustředění. Potkali jsme se s tou rozvernou bandou před recepcí.
číst více
Magda uložila spící sestřičku do peřin a políbila ji na čelo. Violka se s úsměvem zavrtěla, ale neprobudila se. Magda jí úsměv oplatila. Zhasla a zavřela za sebou tichounce dveře. Byly jen ony dvě doma. Rodiče se měli vrátit za dva dny.
Vysoká brunetka vstoupila do svého pokoje. Rozsvítila. Svlékla se do naha a vůbec jí nevadilo, že z venku je ve světle pokoje vše vidět.
číst více
