Déle už nemělo smysl čekat. Vydala jsem se směrem k odpočívadlu pro náklaďáky. Zrovna mě míjel jeden řidič, který mířil zpět ke svému vozu. Využila jsem příležitosti a zeptala se, jakým směrem jede. Jak se dalo čekat, neměla jsem štěstí hned na poprvé. Několik minut jsem obcházela, a sem tam se někoho zeptala na směr jeho cesty, když jeden odpověděl, že jede na Prahu.
číst více
S holkama jsme si zorganizovaly výlet na hory. Do Alp jsme dorazily ve veselé sestavě a těšily se na aktivní dovolenou. První dva dny byly hodně bujaré, ale to jsme nevěděly, že to nejlepší nás teprve čeká. Večer, když jsme šly z večeře, se do našeho penzinonu navalilo stádečko mladíků, kteří sem přijeli na soustředění. Potkali jsme se s tou rozvernou bandou před recepcí.
číst více
Magda uložila spící sestřičku do peřin a políbila ji na čelo. Violka se s úsměvem zavrtěla, ale neprobudila se. Magda jí úsměv oplatila. Zhasla a zavřela za sebou tichounce dveře. Byly jen ony dvě doma. Rodiče se měli vrátit za dva dny.
Vysoká brunetka vstoupila do svého pokoje. Rozsvítila. Svlékla se do naha a vůbec jí nevadilo, že z venku je ve světle pokoje vše vidět.
číst více
Cesta.
Z deníku dospívajícího, aneb reálná povídka o cestě mladého jinocha za krásami moravských žen. Z etických důvodů jsou vynechány jakékoliv jména.
Psal se rok 1988. Bylo mi jedenáct let a já jsem seděl na zadním sedadle našeho Wartburgu a už asi hodinu jsem se strašně nudil. Vedle mě už seděla babička, klasická šestasedmdesátiletá moravská selka, otec řídil auto, maminka seděla vedle na sedadle spolujezdce.
číst více
Celkem 7 hlasů