Myslel jsem si, že to půjde krásně a hladce, ale nakonec to tak vůbec nebylo. Jo, je zajímavé, jak holky i ženy všech věkových kategorií dokážou klamat tělem a nakonec se v nich skrývá něco úplně jiného. Stejně tak to bylo v případě Veroniky. Seznámil jsem se s ní na nějaké párty, už si přesně nepamatuju, co se slavilo. Na první pohled se mi zalíbila tím, jak byla neuvěřitelně temperamentní a živá. Neustále se smála, v očích jí to jen hrálo, a když se pustila do tance, tak to vypadalo, že si to užívá jako nic jiného na světě.
číst více
Zrovna jsem likvidoval následky po honění, když jsem se definitivně rozhodl. Vzrušovala mě představa, že onanuju před nějakou holkou. Ta představa ale vždy odezněla spolu s orgasmem. Nakonec jsem byl rád, že je po všem, a že mě u toho nikdo neviděl. Tentokrát to ale bylo jiné. Vystříkal jsem se, a pořád jsem si říkal, že bych to měl zkusit.
číst více
Takže zase se ženu jak šílenec na víkend domů. Posvištím si to pěkně vlakem směrem na východ, sotva to ale bude do „teplejch“ krajin, že. Ten nechutnej maglajz na nádraží mě vždycky odrovná v první minutě. A je to tady znova. Každej tejden to samý. Do hajzlu. Zástup upocenejch lidí, přičemž jeden po druhým se postupně nasírá na zpomalenou pokladní nebo spíš lépe řečeno na kyselou fousatou babiznu, která si snad plete kasu v pátek odpoledne s informacema v neděli dopoledne, nebo co! No sakra!
číst více
Přebírám se starými fotografiemi a v mysli mi poletují útržky situací, při nichž byly všechny tyto fotografie pořízeny. Rodinná setkání, svatby, pohřby, výlety, portréty. Svědectví prchavých okamžiků. Každá chvíle, každý okamžik připadá člověku v dané chvíli jako prostor v čase, který trvá věčně. Plynutí času, nestálost okamžiku si člověk uvědomuje až zpětně, kdy se k nějaké časové epizodě vrací v myšlenkách.
číst více
Paráda, tak jsem se tenhle tejden stihla po odpolednech jen tak poflakovat po obchodech a zavítala jsem taky do mýho oblíbenýho ‘Spodního prádla’, a co by člověk netušil… čekal tam na mě krásnej (pro mě dosud naprosto neznámej) úlovek! Když jsem vešla, tak kromě stálýho doprodeje miniaturních bikin zas nic tak novýho, ale co mě zaujalo, byl nějakej novej věšák v rohu. Pokud jsem si dobře pamatovala, tak tam minule ještě nestál.
číst více
Jednou jsem při nastupování do tramvaje pomáhal jedné mladé paní nebo slečně, která měla zlomenou nohu a s berlemi jí nešlo vydrápat se nahoru po schůdcích. Popadl jsem ji za ramena a nechal ji, aby se o mě opřela. Vděčně se na mě usmívala a dali jsme se do řeči. Zjistili jsme, že oba jedeme na konečnou, což bylo ještě dobrých dvacet minut. Povídalo se s ní moc příjemně, při smíchu se jí dělaly ve tvářích dolíčky a měla oříškově hnědé oči, ve kterých to vášnivě jiskřilo.
číst více
Verunka uslyšela bouchnutí dveří. Máminy podpadky na verandě. Vstala a stáhla si kalhotky. Jenom v tričku proběhla dům do obýváku. Chladný vzduch jí na pipce vzrušoval, bezděky se pohladila.
Vykoukla z okna. Auto vycouvalo a rozjelo se po silnici. Konečně je sama.
Otevřela skříňku pod televizí a šmátrala až vzadu za stohy časopisů.
Přidřepla si k tomu. Jak roztáhla nohy, další chladný závan vzduchu na pipinu. Cítila jak vlhne.
číst více
