Jednou jsem při nastupování do tramvaje pomáhal jedné mladé paní nebo slečně, která měla zlomenou nohu a s berlemi jí nešlo vydrápat se nahoru po schůdcích. Popadl jsem ji za ramena a nechal ji, aby se o mě opřela. Vděčně se na mě usmívala a dali jsme se do řeči. Zjistili jsme, že oba jedeme na konečnou, což bylo ještě dobrých dvacet minut. Povídalo se s ní moc příjemně, při smíchu se jí dělaly ve tvářích dolíčky a měla oříškově hnědé oči, ve kterých to vášnivě jiskřilo.
číst více
Nataša, malinkatá dvaadvacetiletá Ruska, dostala příležitost studovat jeden rok v Praze ekonomii. Samozřejmě toho využila. Matematice vždycky rozuměla, měla však trochu problém s výukou částečně v angličtině a částečně v češtině, její jazykové schopnosti nebyly na nijak oslnivé úrovni. Aby všechno zvládla, napsala si na fakultní nástěnku inzerát, že shání doučování.
číst více
Byli jsme spolu s Hansem teprve asi dva měsíce, když jsme šli na rande na Vyšehrad. Na to, že byl listopad, bylo docela teplo. Procházeli jsme se po hradbách, sbírali popadané kaštany a povídali. Zvonkohra odbíjela 6 hodin, byla už tma. Když tu začalo drobně poprchávat. Rychle domů, dolů z Vyšehradu. Déšť nás však zastihl před Cihelnou bránou. Rozhodli jsme se schovat, než se to přežene.
číst více
Nastoupil jsem jako nový ředitel jedné pobočky jednoho obchodního domu. Měl jsem pod sebou pro každé oddělení jednu nebo jednoho manažera. Celkem příjemní lidé. Většina z nich byla ve věku od 30 do 43 let. Mě samotnému bylo 44, ještě černé husté kudrnaté vlasy, postava tak akorát, vysoká, široká ramena, modrošedé oči, plné rty, hladce oholená tvář. Jasně chodil jsem do posilovny a proč by ne.
číst více
Toho letního dne, kdy ráno vypadalo, že bude pršet. Přesto se krátce po poledni vyjasnilo. Táhlo mě to k vodě i přesto, že teplota byla nižší než v předchozích dnech. Slunce vydatně pálilo a bylo by chybou se důkladně nenamazat. Tak jsem sbalil deku, ručník, plavky a nějaké ty ochranné nápoje a vyjel k nedaleké pískovně. “Najdu si klidné a schované místečko,“ říkal jsem si, překvapilo mě, že tu není mnoho lidí až na pár rybářů.
číst více
Záda mě bolí, asi jako každého z nás. Poslední dobou už to ale přesahovalo všechny meze. Brufen sice na chvíli pomáhá, ale i praktická lékařka mi doporučuje masáž. Popadl jsem tedy Zlaté stránky a začal hledat. A hele- hned v naší ulici, sice na úplně opačném konci, ale je to blízko. Super, brnknu tam.
„Prosím“ ozvalo se na druhé straně.
„Dobrý den, mohl bych se k Vám objednat na masáž?“ zahuhlal jsem do telefonu.
číst více
Jsem to snad neměl půl roku nebo co, nadrbanej jsem až hanba a chvílema se mi už dělaj mrákoty před očima, např. když spatřím nějakou pořádnou babu. Hlavně přes den, v práci, když kolem projde Julie, zastaví se Markéta, tak to jsem kolikrát jak na trní. Bych ho snad ze zoufalství strkal i mezi matračky, cokoliv (!), co by mi aspoň na chvilku pomohlo zbavit se toho hroznýho přetlaku. A já vám vážení povím, proč tohle kurva vzniklo!
číst více
Dejchala jsem zhluboka a dost nahlas. Studenej vzduch se mi zařezával do plic. Bylo hodně brzy ráno, většina lidí ještě spala a ulice byly vesměs prázdný. Měla jsem na sobě jen jemný sportovní spodní prádlo, plátěný botky a top se sukýnkou těsně pod zadek. Vlasy jsem si za běhu rychle svazovala do drdolu. V ruce jsem svírala klíč od tělocvičny s takovou nedočkavostí, že se mi až potila ruka.
číst více
Jana studovala prvním rokem vysokou školu, do které každý den dojížděla autobusem. Byla to vysoká blondýna se štíhlou postavou a sladkým úsměvem. Když, přijela domů, její rodiče zrovna dávali tašky do auta. Odjížděli na víkend ke kamarádům na Moravu. Ještě se společně naobědvali a asi v jednu hodinu odjeli. Byl pátek a Jana se těšila na klidný večer u televize.
číst více
Po dlouhé době mne kamarádka vytáhla k dalším známým na chatu, že tam bude veselo u ohně a spousta dobrých lidí. Měla pravdu, bylo tam plno, hráli a zpívali, popíjelo se snad vše co teče. Já byla už unavena a tak mne uložili v jedný malý místnosti a prohlásili, že se neví s kým se probudím, protože si údajně každej lehne tam, kde je místo. V ten moment mi to vůbec nevadilo, jistě, dlouhá cesta, trocha pití, vidina spánku a zábrany jsou ty tam.
číst více
