Nataša, malinkatá dvaadvacetiletá Ruska, dostala příležitost studovat jeden rok v Praze ekonomii. Samozřejmě toho využila. Matematice vždycky rozuměla, měla však trochu problém s výukou částečně v angličtině a částečně v češtině, její jazykové schopnosti nebyly na nijak oslnivé úrovni. Aby všechno zvládla, napsala si na fakultní nástěnku inzerát, že shání doučování.
číst více
Lásko moje,sedím tady u počítače,jsem sama doma a myslím na Tebe.
Už to budou 3 týdny,co jsme se viděli naposledy a co jsme se milovali.Ani si nedovedeš představit,jak moc po Tobě toužím!Už jen pomyšlení na Tebe ve mě vyvolává ukrutnou chuť se milovat.Jsem vzrušená už teď,začínám se třást,bradavky mi tvrdnou a moje jeskyňka postupně vlhne.Pomalu se hladím po celém těle,kroutím si bradavky a druhou rukou se blížím k mému klínu.
číst více
„Pojedeš se mnou do Lípy?“ ptám se Jany, která dřepí nejraději doma a paty vytáhne nejvýš, když jde nakupovat do blízkého obchodu. Ptám se proto víceméně formálně, aby mi někdy nevyčetla, že jsem jí nikdy nikam nevzal, jak už to tak ženské občas dělají. „Co je v Lípě?“ zeptala se lenivě a protáhla se jako kočka nad kouřícím se hrnkem kávy, do níž si přidala větší díl slazeného salka.
číst více
Byli jsme spolu s Hansem teprve asi dva měsíce, když jsme šli na rande na Vyšehrad. Na to, že byl listopad, bylo docela teplo. Procházeli jsme se po hradbách, sbírali popadané kaštany a povídali. Zvonkohra odbíjela 6 hodin, byla už tma. Když tu začalo drobně poprchávat. Rychle domů, dolů z Vyšehradu. Déšť nás však zastihl před Cihelnou bránou. Rozhodli jsme se schovat, než se to přežene.
číst více
Moja teta Milka bola taký poškrabok rodiny,lebo sa narodila 13 rokov po mojej mame.Aj jú tak volali"Poškrabok".Keď mala asi štrnásť,zomreli jej rodičia a naši jú vzali k sebe,lebo nechceli aby jú dali do decáku.Mali sme tri izby a naši si nechali jednu,druhá bola obyvačka a Milku dali do mojej izby.A tak sme spolu vyrastali.Bola malá,sotva 160 cm a bola trošku pojašená,ale nikam nechodila, viacmenej so mnou. Já som mal snaď štyri, keď starký zomrel a Milku nasťahovali k nám.
číst více
Nastoupil jsem jako nový ředitel jedné pobočky jednoho obchodního domu. Měl jsem pod sebou pro každé oddělení jednu nebo jednoho manažera. Celkem příjemní lidé. Většina z nich byla ve věku od 30 do 43 let. Mě samotnému bylo 44, ještě černé husté kudrnaté vlasy, postava tak akorát, vysoká, široká ramena, modrošedé oči, plné rty, hladce oholená tvář. Jasně chodil jsem do posilovny a proč by ne.
číst více
Jmenuji se Martin a bydlím v jednou menším městě. Naše město zase není tak malé, aby zde nebyly různé restaurace, bary, diskotéky a podobně. Právě v těchto zařízeních potkávám své budoucí přítelkyně. Jelikož rád sportuji, je mi 21, měřím 180cm, líbějí se mi spíše menší, drobnější a hlavně štíhlé dívky. Nemám se seznamováním žádný větší problém, ale už dlouho mě láká prožít s dívkou napřed noc a poté se rozhodnout, zda s ní chodit a nebo ne. Většinou se slečnou chodím několik měsíců a až poté se spolu milujeme. Zde začíná můj příběh.
číst více
Tento zážitok sa odohral cez moje letné prázdniny, keď som mal 16 rokov. Skončil som základnú školu a prázdniny som mal stráviť jeden mesiac s otcom. Často som sa nudil, veľa kamarátov som u otca nemal, lebo som tam trávil málo času, keďže som zverený do starostlivosti matky. A samozrejme zákon schválnosti, všetci ktorých som mal u otca boli na dovolenke.
Rozhodli sme sa, že navštívime babku. Nechcel som tam veľmi ísť, lebo tam som už vôbec nikoho nepoznal. U babky z maminej strany, tam som mal dosť kamarátov. No z otcovej strany nikoho. Mali sme tam ostať týždeň.
číst více
Nikdy jsem se za svý tělo nestyděla a podle chlapů, kterejch jsem měla dost (u stodvacátýho jsem je přestala počítat), jsem prej měla bejt na svý tělo hrdá... No jo, ale znáte chlapy (!), když vás chtěj dostat do postele, nakecaj vám pohádky tisíce a jedný noci, ale jakmile se vystříkaj dojde jim řeč.
číst více
Tak si tak hovím ve vaně po náročném pracovním dnu a čekám, až přijde manžel také z práce, protože se už nemůžu dočkat na krásné milování. Dnes mě to už drží od rána a v práci jsem si to musela odskočit třikrát během dne udělat, jinak bych asi některého klienta byla schopna ojet. Najednou slyším bouchnout dveře v chodbě a srdce mi zaplesalo, protože to bylo znamení, že Dušan je už z práce doma.
číst více
