Síla myšlenky, část 3.
VIII.
Zítra domů
Probudil jsem se krátce před obědem. Ještě v polospánku jsem si zajel rukou do rozkroku a v první chvíli jsem se zarazil nad novým rozměrem svého čůráka, ale hned jsem s uspokojením musel konstatovat, že se mi nové rozměry zamlouvají. A určitě se nebudou zamlouvat jen mě, zvlášť když je můžu, jak jsem hned pro jistotu vyzkoušel, můžu měnit podle libosti. A jelikož ruce už byly také v pořádku, během chvilky jsem se vystříkal na nemocniční prostěradlo…
číst více
Síla myšlenky, část 4.
XI.
Sousedská návštěva
Moje úvahy přerušil zvonek u dveří. Před nimi stála Adélka a musím uznat, že se udělala neskutečně krásná. Dráždivá vůně to jen podtrhla.
„Tak pojď dál, už tě čekáme,“ ustoupil jsem stranou, aby mohla projít. I když myslím, že předsíň je dost široká, přesto se o mě laškovně otřela a rukou jakoby omylem přejela přes můj rozkrok. Z výrazu její tváře bylo vidět, že test dopadl dobře.
číst více
Síla myšlenky, část 8.
XVII.
Den „D“
Čekání se nachýlilo ke konci. Zatím v omezeném personálním obsazení jsme uskutečnili naši první „léčbu“ a reakce obou zpěvaček i hercova předčily všechna naše očekávání. Pro větší věrohodnost všichni tři prošli naoko léčebným procesem včetně narkózy a několikadenního pobytu v obvazech, ale po sejmutí obvazů propuklo u nich téměř šílenství. Obě dámy vyběhly nahé na chodbu a výskaly a poskakovaly jako malé děti.
číst více
Síla myšlenky, část 5.
XIII.
Výlet na nudapláž
Když jsme dorazili domů, Adélka už vykukovala ze dveří svého bytu, evidentně natěšená na nové zážitky.
„Co si mám vzít s sebou?“
„Co bys tak mohla potřebovat,“ odpověděla Kamila, „deku nemusíš, tu bereme my, tak jen ručník, něco na opalování a samozřejmě svoje nahaté tělo.“
číst více
