Synátor si jednou odpoledne domů přivedl novou slečnu. Tak spolu proběhli barákem a šli po schodech nahoru, kde se zašili na dlouhou dobu, a pak ji zase jenom vyprovodil ven. Už tenkrát jsem si říkal, že po mně ten holomek zdědil výbornej vkus na baby, protože ta jeho byla fakt kráska. Škoda, že jsem si ji nestačil prohlídnout líp.
číst více
Marie byla novickou v Klášteře Sv. Bernarda. V žádném případě sama od sebe nezatoužila dát se do Božích služeb. V podstatě ji sem uvěznili zámožní rodiče, dokud jí sami nevyberou vhodného ženicha. Ona sama by v současné chvíli brala prakticky kohokoliv, komu by se postavil. Vše by bylo pro ni lepší, než ubíjející modlení se svrbící kundičkou pod černým pláštěm. Bloudila prázdnými chodbami kláštera a její krásné tělo chřadlo, což po pár týdnech neuniklo pohledu matky představené.
číst více
Helena s kolegou se vraceli domů z jednoho veletrhu, na kterém strávili několik dní. Měli toho oba plné zuby, protože prezentace výrobků jejich firmy byla časově a hlavně hlasově náročná. Řídil Petr, Helena seděla na sedadle spolujezdce. Celé zadní sedadlo i kufr byly plné různých maket, ukázek a brožurek. Jeli z Brna až do západních Čech, takže je čekalo spoustu dlouhých nudných hodin jízdy. Jak se ale ukázalo, zas tak nudné hodiny to nebyly.
číst více
Má kamarádka šla obětavě navštívit nemocného kolegu. Dílem byla zvědavá co mu vlastně může být, protože vždycky jen překypoval zdravím, dí1em doufala, že ho při této přátelské návštěvě "klofne"!
A taky že ano. Pozval ji do pokoje, uvařil kávu, nalil skleničku a řekl, že si jen potřeboval odpočinout od své šéfové; která po něm chtěla, aby jí vždycky v polední pauze lízal píču.
číst více
Jel jsem na krátkou služební cestu a požádal jsem Magdu, zda by byla ochotná mi během týdne zkontrolovat byt, vyzvednout obsah z poštovní schránky a zalít kytky, které mám a nerad bych o ně přišel. Služební cesta proběhla naprosto perfektně, vše proběhlo v pořádku, takže se mi služební cesta zkrátila o jeden den. Domů jsem se těšil, protože vlastní postel je vlastní postel, i když servis na hotelu je servis na hotelu. Když jsem vsunul klíč do dveří a chtěl odemknout, zjistil jsem, že není zamčeno. Otevřel jsem dveře dokořán a zaslechl s obývacího pokoje jen přidušené steny.
číst více
Vrátila jsem se domů s nákupem a koupeným obědem. Žiju sama s taťkou a mím o rok starším bráškou. Je mi 17. Položila jsem tašky na stůl a zavolala na bráchu, ať se jde najíst. Neodpovídal, tak jsem dostala strach a za chvíli jsem byla u jeho pokoje. Zaváhala jsem. "Pavle??" zeptala jsem se, ale nic se neozývalo. Sáhla jsem tedy na kliku a rychle otevřela dveře. Bráška stál u okna a honil si.
číst více
Bylo mi 30let a byl jsem ženatý 8let, s manželkou jsme měli hezký i když trochu jednotvárný sex. Jelikož jsem pracoval v IT, tak jsem byl v rodině uznávaný jako velký odborník na všechno elektronické. Jednou mi volala má teta, jestli bych se nezastavil, nastavit jí webovou kameru. Sice to prý nespěchá, ale když to bude o víkendu, tak to bude fajn.
číst více
Chat, nové slůvko, které značí komunikaci mezi lidmi – známými, neznámými, cizími i přáteli. Také já jsem chatu dlouho odolávala, až jsem na konec do něj vstoupila rovnýma nohama. Samozřejmě, že jsem nevyhledávala mužské protějšky, ale ženy.
První kontakt, první písmenka, věty. Pak jsem našla na chatu Dorku. Netrvalo dlouho a zakrátko jsem si připadala, že ji znám hodně dlouho a od té doby jsme obě strávily při písmenkování dosti času, a povídaly si o našich, i těch našich nejtajnějších růžových snech, ale pak jsme si daly rande na ICQ, které nám umožnilo soukromé hovory a možnost se vidět a slyšet.
číst více
Ona : U toho motorestu jsem nezastavila náhodou. Všechno jsem měla dopředu promyšlené. Byl páteční letní večer, a já jsem byla zase sama. Byla jsem sice formálně vdaná, ale můj muž, Karel, uznávaný obchodník a podnikatel na mě neměl zase čas. Překročil už sice šedesátku, ale doma býval málokdy. Ty jeho věčné schůzky, služební cesty a pracovní záležitosti, mi ho úplně odcizili. Já jsem si ve svých třiceti letech nechtěla připadat na odpis, ale co dělat, když už se mnou víc jak rok nespal?
číst více
Řídím si takhle jednou moje krásný meta-lízově azurový fáro na šestý avenue, a jsem docela znuděnej. No to víte, ještě abych nebyl. V práci byla akorát a jenom pruda, pruda a zas a jenom pruda. Ještě, že je přede mnou víkend! Hurrá. Sice mě ještě dneska večer čeká oslava narozek mýho dobrýho kámošem Fandy, ale to je poslední „povinnost“ tohohle tejdne.
číst více
