Jaro bylo v plném proudu a já, zarytý starý mládenec, jsem se doma dost nudil. Neměl jsem do čeho píchnout, a tak jsem se rozhodl, že se zajdu trochu vyvenčit. Jak se říká, takové protažení těla nikdy neuškodí. Ale nejsem žádný velký turista, takže jsem obešel barák, vzal to skrz parčík a skončil v nedaleké hospodě. Jen jsem přišel, už mě všichni zdravili, tady se prostě všichni známe, a navíc jsem ten, kdo do hospody na jedno pětipívo zajde dost často.
číst více
Honza se vydal na procházku, aby si odpočinul od své celodenní tvrdé práce. Den se příjemně ochladil a slunce už se sklonilo nizoučko k obzoru. Prosvítalo mezi stromy v lese, čmeláci bzučeli a byl to přímo idylický letní podvečer. Honzu bolely svaly, od rána se oháněl vidlemi, lopatou a sekerou. Cítil pronikavý pach svého potu a viděl, jak se mu na vypracovaných svalech na pažích usadila vrstva špíny. Jeho kroky proto mířily k malému lesnímu jezírku, aby se tam opláchl, trochu si zaplaval a osvěžil se.
číst více
S Marcelou jsem se kamarádil od dětských let a na gymplu nás naši spolužáci považovali za něco víc něž jen za kamarády. Já však nikdy nedostal odvahu na to abych si jen sáhl na její pěkně narostlé kozičky i když při pohledu na Marcelu v pěkných bikinkách mi čurák vždy pěkně ztvrdnul. A tak to bylo až do mých 18ti let. Ten den mi rodiče vyklidili byt, abych svou plnoletost oslavil se svými přáteli. Přišli 2 spolužáci a jejich kamarádky a samozřejmě Marcela. Tancovalo se, pilo, jedlo a když kolem půlnoci všichni odešli, zůstala jen Marcela. Právě jsem uklízel zbytky jídla a pití do kuchyně, když za mnou přišla Marcela.
číst více
Olda a Monika spolu měli takový zvláštní vztah. Znali se už od základky, to znamená přes dvacet let, a rozhodně se považovali za výborné přátele. Nebylo to ale tak úplně běžné přátelství, ale jak se moderně říká, přátelství s výhodami. To znamená výborné vztahy, společné akce, a příležitostný sex. Někdy se stalo, že jeden nebo druhý měli partnera, a tak spolu na chvíli přestali spát, ale potom, zase když byli oba volní, na to zase vlítli.
číst více
Nataša, malinkatá dvaadvacetiletá Ruska, dostala příležitost studovat jeden rok v Praze ekonomii. Samozřejmě toho využila. Matematice vždycky rozuměla, měla však trochu problém s výukou částečně v angličtině a částečně v češtině, její jazykové schopnosti nebyly na nijak oslnivé úrovni. Aby všechno zvládla, napsala si na fakultní nástěnku inzerát, že shání doučování.
číst více
Toho letního dne, kdy ráno vypadalo, že bude pršet. Přesto se krátce po poledni vyjasnilo. Táhlo mě to k vodě i přesto, že teplota byla nižší než v předchozích dnech. Slunce vydatně pálilo a bylo by chybou se důkladně nenamazat. Tak jsem sbalil deku, ručník, plavky a nějaké ty ochranné nápoje a vyjel k nedaleké pískovně. “Najdu si klidné a schované místečko,“ říkal jsem si, překvapilo mě, že tu není mnoho lidí až na pár rybářů.
číst více
Dejchala jsem zhluboka a dost nahlas. Studenej vzduch se mi zařezával do plic. Bylo hodně brzy ráno, většina lidí ještě spala a ulice byly vesměs prázdný. Měla jsem na sobě jen jemný sportovní spodní prádlo, plátěný botky a top se sukýnkou těsně pod zadek. Vlasy jsem si za běhu rychle svazovala do drdolu. V ruce jsem svírala klíč od tělocvičny s takovou nedočkavostí, že se mi až potila ruka.
číst více
Byl to takovej normální běžnej den. Právě jsem se vracela z práce. Dneska to ale bylo mnohem dřív než jindy, protože jsem potřebovala rychle domů hodit pracovní věci, převlíknout se z nepohodlnýho formálního kostýmku do civilu a zařídit ještě pár věcí ve městě, než všude kolem šestý zavřou. Docela jsem pospíchala, proto se mi ani nechtělo vycházet do toho blbýho sedmýho patra pešky.
číst více
Po dlouhé době mne kamarádka vytáhla k dalším známým na chatu, že tam bude veselo u ohně a spousta dobrých lidí. Měla pravdu, bylo tam plno, hráli a zpívali, popíjelo se snad vše co teče. Já byla už unavena a tak mne uložili v jedný malý místnosti a prohlásili, že se neví s kým se probudím, protože si údajně každej lehne tam, kde je místo. V ten moment mi to vůbec nevadilo, jistě, dlouhá cesta, trocha pití, vidina spánku a zábrany jsou ty tam.
číst více
Mami, neviděla jsi takovou tu konvičku, se kterou chodíme na borůvky? Zeptala se Tereza matky. Máma se otočila a zapřemýšlela: Jo, asi bude v předsíni ve špajzu. Proč se ptáš? Že by tě snad samotnou napadlo jít na borůvky? Tereza přikývla, bylo to tak. Dostala na ně hroznou chuť a v lesích okolo jejich vesnice jich byly mraky. Nešla sama, domluvila se se svým dlouholetým kamarádem Pavlem. Takže ve stejnou dobu, co ona hledala doma barevnou plastovou konvičku, Pavel se zrovna také doma sháněl po nějakém košíčku nebo misce.
číst více
