Je nevlídné a sychravé prosincové ráno. Z auta vidíme hezkou štíhlou hnědovlásku v krátkém kožíšku a manšestrových džínách, jak nervózně přešlapuje a dívá se na hodinky. Brzdíme, já skáču z auta, chytám dívku za ruku a strkám ji dovnitř. “Hni sebou, děvko, hned se dočkáš!“, křičím na ni místo pozdravu. Padá na zadním sedadle na Standu, lezu za ní a Petr hned prudce startuje.
číst více
V zastrčeném dívčím sirotčinci Tralee na pobřeží Irska to nebyl žádný med. Byla to veliká opuštěný budova sousedící s kostelem. Irské pobřeží bylo nehostinné, šedivé a chladné. Vychovatelkami byly přísné sestry, které dbaly na řád a náboženství a učily dívky skromnosti, morálce a pevnosti. Sestra Gabriela byla zároveň zdravotnice a měla na starosti oddíl dívek od 10 do 14 let, tedy ty nejstarší. Navzdory svému zdravotnickému vzdělání se však o zdraví dívek nijak obzvlášť nestarala.
číst více
