Sedím v práci, šichta se blíží ke konci a i přes snahu něco dělat spíš jen koukám z okna a přemýšlím nad tím, jak moc mě to nebaví. Hodiny se vlečou, nuda, zkrátka normální všední den. Z ticha mě probere nový email s nadpisem „Amateri.cz – upozornění na vzkaz“. Kouknu se přes stůl na kolegu, který věnuje pozornost nějakým papírům a tak kliknu na odkaz v emailu.
číst více
I. Zrození
Za dveřmi je ticho, nejspíš ještě spí. Na etiketě těch prášků ostatně stálo 2-3 hodiny. To je dobře, říkám si, usnádní mi to práci. Zvednu petlici a s vrzáním starého železa otvírám kovové dveře. Nahmatám vypínač a rozsvítím. Vše je stejné, jako když jsem odcházel, určitě se neprobudila. Odložím tašku na podlahu a přistoupím k ní. Leží na vrstvě dek, rozestřených na betonové podlaze a mělce dýchá. To bude tím těžkým pozdemním vzduchem. Alespoň je tu teplo, přímotop už se rozjel. Tak se na ni podíváme...
číst více
Stojím před tabulí která má směřovat návštěvníky finančního úřadu do jednotlivých oddělení, a začínají se mi trochu třást kolena. V kapse mám dopis, v obálce s červeným pruhem. Je to předvolání ke kontrole účetnictví mojí firmy. Jak vznešeně napsané pozvání, ale ve skutečnosti přece oni musí vědět, že jsem jenom já, drobný český živnostník, a moje účetnictví za pět let dozadu, se vleze do pěti velkých šanonů, které vleču sebou. Mám se dnes dostavit do kontrolního oddělení, nebo …a následuje výčet sankcí, které mi hrozí.
číst více
Byl obyčejný mprázdninový den, slunce pálilo den co den a my s kamarádem Petrem a jeho přítelkyní na chatě. Petrova přítelkyně byla velice milá a pohledná holčina , podle toho co se ozývalo, po nocích, za zvuky z jejich vedlejší místnosti sem soudil, že Linda je i velice sexuálně náruživá.
číst více
I. Obřad
Monarcha pohlédl do zrcadla. Nebyl už nejmladší, ale přesto se cítil při síle. Vysoký, silný, lehce prošedivělý válečník. Vládnout celé zemi, chránit a bránit její lid, podporovat obchod, pobízet podnikatele, odrazovat útočníky, spěchat na pomoc spojencům – a doufat v jejich včasný příjezd, pokud strategicky selhával, byla jeho práce...
číst více
Ahoj. Jmenuji se Lucka a chtěla bych Vám povědět můj příběh. Když mi bylo dvanáct, moji rodiče se rozvedli a já zůstala sama s maminkou. Táta od nás tehdy odešel a už se nikdy neukázal. Samozřejmě, že nám nikdy neposlal ani korunu a tak jsme to s maminkou měly moc těžký. Teda ani před tím jsme se neměly moc dobře, ale pořád je lepší žít z dvou platů, než z jednoho.
číst více
Když o tom tak teď přemýšlím, asi to byl hloupý nápad a já jsem byla naivní husa. Tenkrát o prázdninách v Itálii jsem však měla pocit, že se mi plní můj dětský sen, když mě ten krásný princ pozval na projížďku na své jachtě. Vůbec jsem nechápala, proč se mnou Martina nechce jet. Ale abych začala od začátku. Na pláži u Říma jsem se seznámila se sympatickým a krásným mužem z Brazílie. Byl to biolog a my jsme naše první rande strávili povídáním o záhadných životních formách Amazonie. Vůbec o nic se nepokusil a tak jsem s nadšením uvítala jeho pozvání na projížďku na jeho jachtě.
číst více
Takže Chlapi, je mi potěšením vám tady teď něco vyprávět. Těšte se! Myslím, že až tohle dočtete do konce, budete mi moje orgie s jednou pořádnou babou fakt závidět. Ale věřte mi, že kvůli tomu si tady hubu netřepim. To bych neměl zapotřebí. Rozhodně se neukájím něčí závistí, ukájím se úplně jinejma věcma…haha. Takže ještě jednou pánové, jde hlavně vo to, aby se vám při tom čtení fakt sexuálně přeprogramoval mozek, nažhavilo přirození a vztyčila vaše bazuka! Fuckýři, čtěte opravdu pozorně, je to v zájmu zachování mužnosti, hrdosti, pýchavosti či jebavosti, erekce a taky v rámci zachování druhu!
číst více
Vytahuji vlastní nozdry do výše mraků, abych nasál vůni noci. Něco mává mojí hlavou a já jen pozoruji, jak je všechno rychlé a zároveň pomalé. Cítím, jako by mi něco rytmicky bušilo do těla a otřásalo vším ve mně najednou. Upíjím zlata z korbelu ze skla. Sedám k náhodnému stolu bez zájmu o přísedící, kteří se baví o tom škváru, co tak otřásá vnitřnostmi a vlastně že se to nedá poslouchat.
číst více
První díl,
Druhý díl,
Třetí díl,
Čtvrtý díl,
Pátý díl
Během vánoc jsem si vyměnil s mojí paní několik mailů v kterých jsme se nakonec dohodli že když budu pracovat ve městě tak nebudu bydlet na hotelu ale u ní.Vzhledem k tomu,že měla živnostenský list na ubytování tak i platby platila firma, tak že vše vypadalo skvěle. Tedy to jsem si aspoň myslel.Práce byla hned od půlky ledna tak jsem se měl nastěhovat někdy kolem patnáctého.Po telefonu jsem se domluvil kdy přijedu a už jsem se nemohl dočkat.
číst více
