Honza se vydal na procházku, aby si odpočinul od své celodenní tvrdé práce. Den se příjemně ochladil a slunce už se sklonilo nizoučko k obzoru. Prosvítalo mezi stromy v lese, čmeláci bzučeli a byl to přímo idylický letní podvečer. Honzu bolely svaly, od rána se oháněl vidlemi, lopatou a sekerou. Cítil pronikavý pach svého potu a viděl, jak se mu na vypracovaných svalech na pažích usadila vrstva špíny. Jeho kroky proto mířily k malému lesnímu jezírku, aby se tam opláchl, trochu si zaplaval a osvěžil se.
číst více
S Marcelou jsem se kamarádil od dětských let a na gymplu nás naši spolužáci považovali za něco víc něž jen za kamarády. Já však nikdy nedostal odvahu na to abych si jen sáhl na její pěkně narostlé kozičky i když při pohledu na Marcelu v pěkných bikinkách mi čurák vždy pěkně ztvrdnul. A tak to bylo až do mých 18ti let. Ten den mi rodiče vyklidili byt, abych svou plnoletost oslavil se svými přáteli. Přišli 2 spolužáci a jejich kamarádky a samozřejmě Marcela. Tancovalo se, pilo, jedlo a když kolem půlnoci všichni odešli, zůstala jen Marcela. Právě jsem uklízel zbytky jídla a pití do kuchyně, když za mnou přišla Marcela.
číst více
Slunko pražilo až nechutně. Z práce jsem přijel celý upocený a ulepený. Hned jsem vlezl pod vlažnou sprchu, smýval ze sebe špínu dne a užíval si příjemně osvěžujících účinků padající vody. Z koupelny jsem vycházel jen s ručníkem omotaným kolem pasu. Ani jsem se neotřel do sucha. Kapky mě chladily, když jsem kráčel chodbou a z okna vyhlížel na dvůr, kde se opalovala moje milá.
číst více
Jednou jsem při nastupování do tramvaje pomáhal jedné mladé paní nebo slečně, která měla zlomenou nohu a s berlemi jí nešlo vydrápat se nahoru po schůdcích. Popadl jsem ji za ramena a nechal ji, aby se o mě opřela. Vděčně se na mě usmívala a dali jsme se do řeči. Zjistili jsme, že oba jedeme na konečnou, což bylo ještě dobrých dvacet minut. Povídalo se s ní moc příjemně, při smíchu se jí dělaly ve tvářích dolíčky a měla oříškově hnědé oči, ve kterých to vášnivě jiskřilo.
číst více
Nataša, malinkatá dvaadvacetiletá Ruska, dostala příležitost studovat jeden rok v Praze ekonomii. Samozřejmě toho využila. Matematice vždycky rozuměla, měla však trochu problém s výukou částečně v angličtině a částečně v češtině, její jazykové schopnosti nebyly na nijak oslnivé úrovni. Aby všechno zvládla, napsala si na fakultní nástěnku inzerát, že shání doučování.
číst více
Sousedka má docela pěkný zvyk - pracovat v létě na zahrádce jen v opalovačkách. Moc dobře se na ni kouká. Je radost sledovat snědé tělo s krásnými oblinami, jak čile poskakuje mezi záhonky. A není to pro mě jen radostné, ale i vzrušující. Když se předkloní a vyšpulí mým směrem svůj skvostný zadeček, hned mám v kraťasech řádnou bouli.
číst více
Toho letního dne, kdy ráno vypadalo, že bude pršet. Přesto se krátce po poledni vyjasnilo. Táhlo mě to k vodě i přesto, že teplota byla nižší než v předchozích dnech. Slunce vydatně pálilo a bylo by chybou se důkladně nenamazat. Tak jsem sbalil deku, ručník, plavky a nějaké ty ochranné nápoje a vyjel k nedaleké pískovně. “Najdu si klidné a schované místečko,“ říkal jsem si, překvapilo mě, že tu není mnoho lidí až na pár rybářů.
číst více
Záda mě bolí, asi jako každého z nás. Poslední dobou už to ale přesahovalo všechny meze. Brufen sice na chvíli pomáhá, ale i praktická lékařka mi doporučuje masáž. Popadl jsem tedy Zlaté stránky a začal hledat. A hele- hned v naší ulici, sice na úplně opačném konci, ale je to blízko. Super, brnknu tam.
„Prosím“ ozvalo se na druhé straně.
„Dobrý den, mohl bych se k Vám objednat na masáž?“ zahuhlal jsem do telefonu.
číst více
Jana studovala prvním rokem vysokou školu, do které každý den dojížděla autobusem. Byla to vysoká blondýna se štíhlou postavou a sladkým úsměvem. Když, přijela domů, její rodiče zrovna dávali tašky do auta. Odjížděli na víkend ke kamarádům na Moravu. Ještě se společně naobědvali a asi v jednu hodinu odjeli. Byl pátek a Jana se těšila na klidný večer u televize.
číst více
Po dlouhé době mne kamarádka vytáhla k dalším známým na chatu, že tam bude veselo u ohně a spousta dobrých lidí. Měla pravdu, bylo tam plno, hráli a zpívali, popíjelo se snad vše co teče. Já byla už unavena a tak mne uložili v jedný malý místnosti a prohlásili, že se neví s kým se probudím, protože si údajně každej lehne tam, kde je místo. V ten moment mi to vůbec nevadilo, jistě, dlouhá cesta, trocha pití, vidina spánku a zábrany jsou ty tam.
číst více
