Asi bych mě hned na začátku vysvětlit to slovo Večerka v nadpise. Nejedná se o prodejnu s non stop provozem, ani o romantické večerní kasárenské vytrubování. Mluvím o lidovém označení Večerní školy pro pracující. Na zmiňované VPŠ si doplňovali chybějící vzdělání studenti poněkud postarší. Byli ve věku od 20 do 40 let a ojediněle se vyskytli i starší. Po mnoha letech vyučování na strojírenském učilišti jsem byl přeložen na tuto školu a mohu říci, že k mé velké spokojenosti.
číst více
Měl jsem za sebou sedmnácté narozeniny, když náhle zemřela máma. Myslel jsem si, že se s tátou měli rádi, ale asi ne, když si táta asi po měsíci přivedl domů jednou v noci pěknou štětku. Dělali pěkný kravál, takže jsem už do rána neusnul a jen slyšel výkřiky, steny, funění, chrčení a já nevím co všechno vycházelo z ložnice. Pak jsem asi musel na chvíli usnout a probudila mne potřeba vyprázdnit močák. Vykonal jsem potřebu a chtěl si jít opláchnout ruce do koupelny.
číst více
Měla jsem namířeno za svým pánem domů. Já, šestadvacetiletá Monika, jeho poslušná otrokyně. Byla mi trochu zima, a to jsem se mohla obléknout úplně normálně. Můj pán totiž uznal, že v listopadu už je na můj běžný oblek zima, a tak jeho jediným požadavkem bylo, abych si vlasy vyčesala vysoko do hladkého lesklého culíku. Bylo mi jasné, proč chce, abych se tak učesala – aby mě za vlasy mohl pohodlně držet, až bude přirážet zezadu.
číst více
Diskotéka byla v plném proudu a já usrkávala kolu s rumem a byla jsem pěkně naštvaná. Gábina, která mne sem vytáhla se před chvílí vytratila s klukem, kterého sbalila a teď už se asi někde v parku líbali, ne-li něco víc.
Ahoj, můžu si přisednout zakřičel nade mnou kluk, aby překřičel ten vřískot, který zde byl. Nebyl to pro mne neznámý kluk, jmenoval se Marek a právě když já končila základku on maturoval na gymplu, který sídlil vedle v budově.
číst více
Byl pátek odpoledne a já jsem právě nastoupila službu na pohotovosti. Čekalo mě čtyřiadvacet perných hodin, a to po celém týdnu práce. Zkrátka ne zrovna pěkná vyhlídka. A taky to začalo hned. Zvečera volali z blízkého utečeneckého tábora, že tam mají nemocného.
číst více
Iveta fňukala a nevěděla, co má dělat. Před půl hodinou nezvládla řízení svého malého autíčka a v dramatickém smyku to napálila do nějakého billboardu na kraji silnice. Promáčkla si kapotu vpředu a připadalo jí, že už auto nebude v životě jezdit. Jí se naštěstí vůbec nic nestalo, neměla na sobě ani škrábnutí. Ale netušila, co se v takových situacích má dělat, a tak zavolala policisty, kteří před chvilkou dorazili a obhlíželi místo nehody.
číst více
„No konečně, už jsem myslela, že nepřijdeš!“ vychrlila na mě spolužačka Klára na nádraží těsně před odjezdem vlaku. Já jsem se jen usmál a rychle si běžel koupit lístek. Ale pěkně po pořádku…
Měl jsem právě po druhém ročníku fakulty, když mi moje spolužačka a má tajná láska zároveň nabídla, jestli nechci jet jako instruktor na čtrnáctidenní tábor. Neměl jsem na prázdniny žádný plán a proto jsem uvítal možnost si trochu přivydělat i někam se podívat, bez tak bych se jen flákal u koupaliště nebo v místní hospůdce.
číst více
Už kolikrát jsem si říkala, po té, co mi umřela maminka, že snad taťkovi podržím sama, aby to jeho skvostný péro neplýtvalo semenem jen při honění. Že si ho taťka pravidelně každý večer honí, vím moc dobře, nejsem slepá a hlavně hluchá. Zvuky puštěného porna v paneláku prostě nepřeslechnete. No, ale je mi přece jen teprve čtrnáct a dělat to s taťkou je přece jen hloupost, ale stejně si to občas představuji, když si prstím svoji uzoučkou frndičku.
číst více
Staří přátelé by si měli pomáhat celý život, to mi odmalička opakoval děda a po něm i táta. Teď jsem věděl, že je to pravda v různých ohledech. Můj nejlepší přítel se jmenuje Bedřich a už dlouho kamarádíme s Petrou. Je to taková správná holka pro všechno, byla vdaná a má báječného synka, ale ten její blbec ji nechal, takže v rámci přátelské výpomoci jí občas já nebo Bedřich odpomůžeme od sexuální frustrace.
číst více
Po ukončení školy jsem nastoupila na měsíční brigádu do jedné místní firmy,kde jsem pracovala jako expedientka ve skladě. Výrobky firmy jsme vyváželi do celé Evropy i na jiné kontinenty. Jednoho krásného červencového dne jsem měla nakládat kamion do Španělska. Zboží už bylo připraveno na rampě. Asi v 15 hod.přijel kamion a z něho vystoupili dva fešáci. Mohlo jim být asi tak 26 až 28 let, opálení a sportovních postav.
číst více
