Měla jsem namířeno za svým pánem domů. Já, šestadvacetiletá Monika, jeho poslušná otrokyně. Byla mi trochu zima, a to jsem se mohla obléknout úplně normálně. Můj pán totiž uznal, že v listopadu už je na můj běžný oblek zima, a tak jeho jediným požadavkem bylo, abych si vlasy vyčesala vysoko do hladkého lesklého culíku. Bylo mi jasné, proč chce, abych se tak učesala – aby mě za vlasy mohl pohodlně držet, až bude přirážet zezadu.
číst více
Diskotéka byla v plném proudu a já usrkávala kolu s rumem a byla jsem pěkně naštvaná. Gábina, která mne sem vytáhla se před chvílí vytratila s klukem, kterého sbalila a teď už se asi někde v parku líbali, ne-li něco víc.
Ahoj, můžu si přisednout zakřičel nade mnou kluk, aby překřičel ten vřískot, který zde byl. Nebyl to pro mne neznámý kluk, jmenoval se Marek a právě když já končila základku on maturoval na gymplu, který sídlil vedle v budově.
číst více
Byl pátek odpoledne a já jsem právě nastoupila službu na pohotovosti. Čekalo mě čtyřiadvacet perných hodin, a to po celém týdnu práce. Zkrátka ne zrovna pěkná vyhlídka. A taky to začalo hned. Zvečera volali z blízkého utečeneckého tábora, že tam mají nemocného.
číst více
Iveta fňukala a nevěděla, co má dělat. Před půl hodinou nezvládla řízení svého malého autíčka a v dramatickém smyku to napálila do nějakého billboardu na kraji silnice. Promáčkla si kapotu vpředu a připadalo jí, že už auto nebude v životě jezdit. Jí se naštěstí vůbec nic nestalo, neměla na sobě ani škrábnutí. Ale netušila, co se v takových situacích má dělat, a tak zavolala policisty, kteří před chvilkou dorazili a obhlíželi místo nehody.
číst více
„No konečně, už jsem myslela, že nepřijdeš!“ vychrlila na mě spolužačka Klára na nádraží těsně před odjezdem vlaku. Já jsem se jen usmál a rychle si běžel koupit lístek. Ale pěkně po pořádku…
Měl jsem právě po druhém ročníku fakulty, když mi moje spolužačka a má tajná láska zároveň nabídla, jestli nechci jet jako instruktor na čtrnáctidenní tábor. Neměl jsem na prázdniny žádný plán a proto jsem uvítal možnost si trochu přivydělat i někam se podívat, bez tak bych se jen flákal u koupaliště nebo v místní hospůdce.
číst více
Už kolikrát jsem si říkala, po té, co mi umřela maminka, že snad taťkovi podržím sama, aby to jeho skvostný péro neplýtvalo semenem jen při honění. Že si ho taťka pravidelně každý večer honí, vím moc dobře, nejsem slepá a hlavně hluchá. Zvuky puštěného porna v paneláku prostě nepřeslechnete. No, ale je mi přece jen teprve čtrnáct a dělat to s taťkou je přece jen hloupost, ale stejně si to občas představuji, když si prstím svoji uzoučkou frndičku.
číst více
Staří přátelé by si měli pomáhat celý život, to mi odmalička opakoval děda a po něm i táta. Teď jsem věděl, že je to pravda v různých ohledech. Můj nejlepší přítel se jmenuje Bedřich a už dlouho kamarádíme s Petrou. Je to taková správná holka pro všechno, byla vdaná a má báječného synka, ale ten její blbec ji nechal, takže v rámci přátelské výpomoci jí občas já nebo Bedřich odpomůžeme od sexuální frustrace.
číst více
Po ukončení školy jsem nastoupila na měsíční brigádu do jedné místní firmy,kde jsem pracovala jako expedientka ve skladě. Výrobky firmy jsme vyváželi do celé Evropy i na jiné kontinenty. Jednoho krásného červencového dne jsem měla nakládat kamion do Španělska. Zboží už bylo připraveno na rampě. Asi v 15 hod.přijel kamion a z něho vystoupili dva fešáci. Mohlo jim být asi tak 26 až 28 let, opálení a sportovních postav.
číst více
Měl jsem kdysi přítelkyni, se kterou jsme vyzkoušeli tzv. kde co. Soulož v lese, v bazénu, v autě, dokonce kuřbu za jízdy (na D1 kolem 180.km) a taky třeba vzájemnou masturbaci v restauraci. Nechala si třeba „navléct“ motýlka a já jsem ho mezi předkrmem a hlavním jídlem uváděl do činnosti. S ní teda nebyla nuda.
číst více
Viděl jsi už tu novou Viktore? Zeptal se mě kolega Zdeněk. Bylo mi jasné, že myslí tu prsatici co nastoupila do skladu. Ještě tu ani nenastoupila a už tu kolovaly legendy. Prý jí v bývalém podniku prcal sám pan ředitel, ale nachytala je paní ředitelová a prsatice musela vyklidit pole. Néé neviděl, ty snad jo ?
číst více
