Krásný podvečer na pláži. Nikdo jiný tam není, jen ona se svým přítelem. Ten před chvilkou odpad a chrápe, to asi to sluníčko a pět piv k tomu. Nudí se, kouká do časáku na hadříky a vystavuje své mlaďounké štíhlé tělo v plavkách. Najednou v zorném poli zaregistruje nějakou černou čmouhu a podívá se, kdo to přichází. Je to černošský dědeček. Je mu tak odhadem sedmdesát let, má sněhově bílé vousy a vlasy, je o holi. Ten je ale roztomilý, napadne jí a nadále ho pozoruje.
číst více
Ahojte, volám sa Lucia a chcem vám predstaviť prvú príhodu mňa a môjho manžela za cestou okorenenia nášho sexu, ktorý je po rokoch vzťahu (10 rokov sme pár, zobratí sme kratučko) síce stále skvelý, ale spoločne sme sa rozhodli, že nedovolíme, aby nám zovšednel, a tak začneme experimentovať skôr, aby sme mali stále chuť aj na seba navzájom.
číst více
Tento příběh není tak zcela klasickou povídkou. Nejenže se skutečně stal, ale v rámci autorské licence nebylo nic navíc přidáno, ani nic zamlčeno. Lidem, kteří mají tendence moralizovat, ho ani nedoporučuji číst. Mohli by totiž utrpět morální újmu. Příběh nás zavede do léta roku 2004, a kdyby to Jan Werich už kdysi nepoužil, mohl se klidně jmenovat „O lakomé Barce“. V tom zmiňovaném roce jsem oslavil pětatřicítku a jeho počátkem se rozvedl se svou ženou, a tak trochu z nouze bydlel u svého strýce v Podkrkonoší.
číst více
