Je nevlídné a sychravé prosincové ráno. Z auta vidíme hezkou štíhlou hnědovlásku v krátkém kožíšku a manšestrových džínách, jak nervózně přešlapuje a dívá se na hodinky. Brzdíme, já skáču z auta, chytám dívku za ruku a strkám ji dovnitř. “Hni sebou, děvko, hned se dočkáš!“, křičím na ni místo pozdravu. Padá na zadním sedadle na Standu, lezu za ní a Petr hned prudce startuje.
číst více
,,Och prosím vás omluvte mou nešikovnost“ omluvil se a sehnul se pro papíry, které té ženě vypadly, když do ní vrazil. A když jí ty papíry podával, nemohl si nevšimnout jak je nádherná a sexy. Měla na sobě světle modrý kostýmek a rajcovní boty na vysokém podpatku. Vzala si od něj papíry a řekla mu,, Když už jste do mě tak elegantně vrazil mohl byste se alespoň představit“ ,, Ale jistě, jsem Leonard Salvadori, ale říkejte mi Leo“ usmál se.
číst více
Bylo nad ránem a Anna se vracela z domů z noční služby. Autobus zastavil a ona vystoupila. Domů to neměla zrovna blízko. Jediné štěstí bylo, že šla dost osvětlenou ulicí a tak se nebála. Přesto se nemohla zbavit dojmu, že ji někdo sleduje. Problém ovšem byl, že tento dojem už u ní přetrvával několik dní, ale nikde nic a nikde nikdo.
číst více
