Síla myšlenky, část 2.
V.
Návštěva
Druhý den ráno jsem se dozvěděl od sestřičky, která měla denní službu, že Jana onemocněla, nic vážného, nějaká chřipka či co. Jen se omlouvá, že svůj slib musí odložit. Při tom, jak to říkala, bylo zřejmé, že moc dobře ví, o jaký SLIB šlo.
Najednou znovu ten hlas v hlavě: „Kdyby chtěl, klidně bych Janu zastoupila, ale teď přes den to asi stejně nepůjde. Holky z noční vyprávěly úplné romány. Škoda…“
číst více
Mená používam aké používam, ale s pôvodným príbehom nemajú nič spoločné, ide len o urýchlenie popisu a vzhľadu, keď sa človek osloví Ginny, alebo Hermiona, väčšina ľudí vďaka filmom príde na um tá istá predstava a i keď viem, že v písaných príbehoch je lepšie, keď si každý spraví svoju predstavu. Ja nerada vymýšlam mená a ešte menej dlhé popisy o veľkosti pŕs a podobne. Zase vás prosím, aby ste mi názory písali na mail ginny@centrum.sk
číst více
Jednou zase rodiče odjeli a my zůstaly z Denčou opět sami doma, když jsme slyšely oddalující se zvuk našeho auta, tak si Denča přisedla ke mě na postel, mrkla na mě a řekla, že se ji to minule moc líbilo a že by si to chtěla zopakovat. Já na nic nečekala a začala jsem ji stahovat tričko i podprdu. Začaly jsme se líbat a hladit se, já hladila ségře její krásné kozičky a ona se mi zatím snažila svléct rifle i s kalhotkama.
číst více
Bylo sedm hodin večer, když malá bílá ručka zaklepala na staré a ztrouchnivělé dřevěné dveře. Adéla pootevřela a podívala, kdo to je. Byla to Eliška, která ji přišla doučovat. Eliška byla velmi chytrá, a proto není divu, že si Adéla za pomoc přála zrovna jí. Pozvala jí dovnitř, když Eliška vešla, praštil jí cigaretový pach, kterým byl celý ten dům cítit „Ještě že jsem si přinesla tu voňavou kávu.“ pomyslela si Eliška a přičichla si.
číst více
Ležely jsme spolu na trampolíně, sluníčko na černou textilii pěkně vypalovalo. Oblečené jsme byly jen v tričku a šortkách. Jaká je to pohoda se takhle válet!
Ležela jsem na břiše s rukama složenýma pod hlavou a tiše oddychovala. Snad bych i usnula, kdyby…
Kdyby se její ruka nevsunula pod můj podbřišek… Trochu jsem nadzvedla pánev, abych jí udělala místo. Její prstíčky po chvíli zajely do nohavičky kraťásků a vyvolávaly slastné pocity na mou oholenou kočičku.
číst více