Mená používam aké používam, ale s pôvodným príbehom nemajú nič spoločné, ide len o urýchlenie popisu a vzhľadu, keď sa človek osloví Ginny, alebo Hermiona, väčšina ľudí vďaka filmom príde na um tá istá predstava a i keď viem, že v písaných príbehoch je lepšie, keď si každý spraví svoju predstavu. Ja nerada vymýšlam mená a ešte menej dlhé popisy o veľkosti pŕs a podobne. Zase vás prosím, aby ste mi názory písali na mail ginny@centrum.sk
číst více
Počasí bylo zase nádherné a já jsem doufal, že mohu čekat zase jenom další příjemnosti. Na naší lavičce už Róza seděla, ale k mému velkému překvapení nebyla sama, vedle ní seděla na lavičce druhá dívčina, starší a již pěkně vyspělá. Jak jsem se přibližoval, obě se ke mně otočily a já jsem viděl, že druhé děvče má určitě takových patnáct, vlasy dlouhé a ňadra pěkně zakulacená.
číst více
Z ničeho nic jsem se ocitla na vršku nějaké skály. Měla zvláštní tvar. Byla věrným ztvárněním palce, bylo na něm dobře znát i lůžko s nehtem.
Hezká skála, pomyslela jsem si. Jenže jak se dostanu dolů?
Rozhlížela jsem se po skále a hledala. Cokoli. Potom moji pozornost upoutalo hnízdo s ptáčaty. Když jsem ho nadzvedla, objevila jsem pod ním poklop. Že by tajná cesta?
číst více
