Ahoj, jmenuji se Filip a je mi třináct. Měřím asi 175 centimetrů, jsem trochu při těle, ale ne tlustý. Mám delší vlasy a hnědé oči. Se svými rodiči bydlím v bytovém domě společně s dalšími třemi rodinami. V jednom z bytů se svou matkou žije můj velice dobrý kamarád, dvanáctiletý Adam. Protože se naši rodiče znali více jak 20 let jeli spolu na hory. Budeme dva týdny mít dva byty jen pro sebe.
číst více
Jmenuju se Tomáš, chodím na gymnazium a je mi 16 let. To jen tak na začátek. Ještě nikdy jsem s žádnou holkou nespal, ne že bych nemohl, spíš sem nechtěl. Zhruba před rokem jsem si uvědomil, že jsem na kluky.
Když jsme dělali další z jeho cviků, koukl jsem se za sebe a viděl sem spousta vyšpulených zadečků. Neudržel sem to a postavil se mi můj úd. Koukl jsem jestli si toho nikdo nevšiml, ale bohužel ano, náš pan profesor...
číst více
Jeden z tých ďalších uponáhľaných dní v práci. Ranné vstávanie, káva, stres, nefungujúci počítač. Potom večer prísť domov, najesť sa a odpadnúť únavou do postele. A takto to ide stále dokola. Stereotyp dnešnej doby, ktorý tvorí celosvetový ideál úspešného, múdreho a pracujúceho človeka. Bohužiaľ z ľudí sa tak stávajú stroje, neustále žijúce v strese a smútku. Aj keď mám len 24 rokov a začala som pracovať pre jednu istú nemenovanú firmu len nedávno, tak už mi to začína pekne liezť na nervy.
číst více
Celkem 20 hlasů