Tento můj osobní zážitek začíná někdy v 80.letech, kdy se vchody paneláků nezamykaly. Děsně rád jsem po setmění vcházel do paneláků a okukoval botníky , očichával botky a nějaké jsem si vzal domů. Parkrát se stalo,že jsem se na podestě s botkama i udělal. Nádherná doba.
číst více
Začalo to někdy na gymplu. Mé spolužačky prožívaly první vztahy s kluky, postupně přicházely o panenství, zatímco já, nesmělá a zakřiknutá jsem neměla kamarády, ani kamarádky. V naší třídě byla taková ta klasická parta asi pěti kluků, kteří na školu kašlali a chtěli si jen bezohledně užívat života. Já, šprtka, jsem jim musela být asi trnem v oku a proto si mě pořád dobírali.
číst více
Otevřu skříň a hledám, co si dnes vezmu do práce. Nějaké rifle, nějaké tričko, trenky. Pohled mi sjel do Blančiných přihrádek. Je tam, jako vždy, i hromádka voňavých kalhotek. Jsou děsně sexy, i když je Blanka nemá na sobě. Takové rajcovní, droboučké a svůdně aromatické. Občas si je zálibně prohlížím. Někdy k nim i toužebně přivoním. Hlavou mi při tom běží film s Blančinou přenádhernou, vždy k šukání připravenou, kundičkou. I tentokrát jsem se při pohledu na její gaťky silně vzrušil.
číst více
Moje vyprávění bude začínat asi jako klišé, když řeknu, že jsem závislá na sexu. Hodně lidí to říká a jsou mezi nimi i ženy, které to mají fakt rády, ale asi jsem ještě nikdy nepotkala ženskou, co by na všech možných formách tělesného uspokojování byla skutečně závislá. Připadám si jako zvíře, které nemůže svoje tělo vůbec ovládat, ale naopak tělo ovládá jeho mysl. Pořád. Pokaždé se snažím bránit se tomu, jenže to vůbec nepomáhá. Pokaždé podlehnu. Jsem jenom zvíře.
číst více
Karel se už nemohl dočkat, až přijde Míša, jeho nádherná mladá přítelkyně. Byla to čerstvá osmnáctka a Karel vlastně pořád nemohl uvěřit tomu, že zrovna on měl takové štěstí a sbalil takovou nádhernou kost. Jemu totiž bylo něco přes třicet, pracoval ve firmě zabývající se počítačovými technologiemi, z pravidelného posezení v hospodě se mu rýsovalo trochu pivní bříško.
číst více
Nikola se probudila z bezvědomí s obrovskou bolestí hlavy. Zjistila, že je připoutaná pouty o plynovodní potrubí, na kterém visí. Rozhlédla se kolem sebe. Byla to tmavá a ponurá místnost připomínající sklep. No sobě měla pouze spodní prádlo. V rohu místnosti byla stolička, na které byl zbytek jejich věcí poskládaný úhledně do komínku jako na vojně.
číst více
Když o tom tak teď přemýšlím, asi to byl hloupý nápad a já jsem byla naivní husa. Tenkrát o prázdninách v Itálii jsem však měla pocit, že se mi plní můj dětský sen, když mě ten krásný princ pozval na projížďku na své jachtě. Vůbec jsem nechápala, proč se mnou Martina nechce jet. Ale abych začala od začátku. Na pláži u Říma jsem se seznámila se sympatickým a krásným mužem z Brazílie. Byl to biolog a my jsme naše první rande strávili povídáním o záhadných životních formách Amazonie. Vůbec o nic se nepokusil a tak jsem s nadšením uvítala jeho pozvání na projížďku na jeho jachtě.
číst více
Bydlím ve vilový čtvrti. Krásnej baráček se zahradou součástí městský periferie, kolem příroda, klídek, pohodička. K tomu supr práce ve středu města, na dojezd tak maximálně 40 minut, no prostě paráda, co víc si přát, že jo! A život člověku pak v takovejchhle podmínkách utíká, jako když jede kára z mírnýho kopečka na volnoběh.
číst více
Vřítila se na nástupiště jako velká voda a hned ke mně: mladíku, prosím Tě neodjel už vlak do Skřivanovic ? Ne, taky na něj čekám, odpověděl jsem a konečně si tu krasavici začal prohlížet. Je to určitě ona. Chlapi jí popsali v hospodě celkem dobře. Postarší, trošku vyžilá, za to pěkně kozatá a mrdavá ženská. Byl jsem půl roku za prací v SRN a co jsem se minulý týden vrátil o ničem jiném se v hospodě nemluví než o ní.
číst více
„Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným!”,řekl jsem si spolu s básníkem,když jsem pozoroval,jak za okny řádí rozběsněné živly.„No to snad néé!”,ozvalo se mi za zády,kde se Eva na posteli probírala staršími výtisky NEI Reportu.Po krásném milování jsme byli dosud bez oděvu a vůbec se nám nechtělo oblékat.
číst více
