Bylo sedm hodin večer, když malá bílá ručka zaklepala na staré a ztrouchnivělé dřevěné dveře. Adéla pootevřela a podívala, kdo to je. Byla to Eliška, která ji přišla doučovat. Eliška byla velmi chytrá, a proto není divu, že si Adéla za pomoc přála zrovna jí. Pozvala jí dovnitř, když Eliška vešla, praštil jí cigaretový pach, kterým byl celý ten dům cítit „Ještě že jsem si přinesla tu voňavou kávu.“ pomyslela si Eliška a přičichla si.
číst více
Ležely jsme spolu na trampolíně, sluníčko na černou textilii pěkně vypalovalo. Oblečené jsme byly jen v tričku a šortkách. Jaká je to pohoda se takhle válet!
Ležela jsem na břiše s rukama složenýma pod hlavou a tiše oddychovala. Snad bych i usnula, kdyby…
Kdyby se její ruka nevsunula pod můj podbřišek… Trochu jsem nadzvedla pánev, abych jí udělala místo. Její prstíčky po chvíli zajely do nohavičky kraťásků a vyvolávaly slastné pocity na mou oholenou kočičku.
číst více
Tak tento příběh se stal, když mi bylo 15. Rodiče byli věčně v tahu a já zůstávala doma ze svou o rok starší sestrou Denčou. Denča byla krásná. Měla velké kozy a krasnou postavu. Jednou, když rodiče zase odjeli, navrhla ségra, ať jdeme do obýváku skouknout nějaké péčko. Souhlasila jsem. Sešly jsme do obýváku a já se uvelebila v měkkém křesílku.
číst více
