Už je tomu rok a pár dní, co jsem nastoupil do řad městské policie. Upřímně, práce je to dobře placená, zajímavá, a když se zaměříte na pomáhání lidem, kteří to potřebují, přinese vám i nádherný pocit. Nejspíš kvůli tomuhle pocitu uspokojení z dobře odvedené práce jsem se rozhodl nosit uniformu. Pořád to ale nebylo to správné uspokojení. Představte si, jak den co den nosíte černou uniformu, služební zbraň a… Pouta… Dva kroužky z chladné oceli. A když jsem si tohle uvědomil, ty tužby, choutky byly stále silnější.
Vezměme si pro příklad jednu situaci. Takové ranní hlídání přechodu, jak my říkáme, dozor. Pravda, z holčiček chodících na základku si nevyberete. Vlastně ani školka není to pravé. Ale kde jsou děti, jsou i mladé maminky. Postával jsem na jednom přechodu každou denní směnu přes třičtvrtě hodiny a vyhlížel ty nádherné prdelky vedoucí děti do školky. Procházela jedna za druhou, v pozoru jsem zastavoval vozidla, abych sklidil dokonale vzrušivý úsměv každé z nich. Nutno podotknout, že v pozoru byl soustavně i můj malý policista. Bože jak on se třásl na tu krásnou prdelku, jen špičkou se dotknout poštěváčku maminky, jíž jsem po dlouhém uvažování oficiálně zvolil za MISS MAMINKA 2015. Nádherné zvlněné rudé vlasy, pohled v očích jako hladová, nenasytná tygřice a ty pohyby… Když houpala svými ladnými boky, jako by se mi houpal… Celý můj svět.
To ráno, myslím, že bylo úterý, prošla znovu. Usmála se a jemným, takřka erotickým, hlasem pozdravila: “ Krásné ráno, strážníku.“ V tom úsměvu byla vášeň, chtíč a dravost divoké šelmy. V mých očích na oplátku pustý sex, chuť zničit tu ženu mým čurákem. Podmanit si ji jako otroka v poutech a vstřebat každou kapičku jejího potu svým tělem. Samozřejmě jsem odvětil: „Nádherné ráno, mladá paní.“ A odešla i s děťátkem. Jak tomu ovšem bývalo každé ráno, netrvalo dlouho a šla zpět, sama. Znovu jsem zaostřil a řekl: „Přeju krásnej den, mladá paní.“ K mému překvapení se ani nezastavila, jen otočila hlavu a smyslně odpověděla: „Slečna… Strážníku.“ A opět připojila svůj chtíč, skrytý v podtextu tónu jejího hlasu. Tentokrát můj kolík zajásal, tělem se mi prohnal mráz a v rozkroku vlna horka a rozkoše. „Kdybych jen mohl, přeříznul bych tu tvoji kundičku přímo tady, na kapotě toho citroenu co stojí za mnou…“ Pomyslel jsem si a možná i nahlas povzdychnul touhou.
Den však pokračoval v pracovním duchu. Nějaký ten přestupek, jízda pod majáky a následně odpolední dozor před školou. Tentokrát bez maminek, nicméně v tu dobu končí jedna z devátých tříd. Výběr těch nejhezčích kousků mladého masíčka, čerstvé patnáctky, které se oblékají, jakoby říkaly: „Chci ho tam mít, strážníku. Opíchej mě, jako zvíře. Chci ho tam cítit…“ A tak bych mohl pokračovat do nekonečna, stejně bych nevyjmenoval všechno, k čemu ta děvčátka vybízejí. Minisukýnky vyzývají k erekci, která se pochopitelně dostavila, a proto jsem raději dozor trávil zavřený v autě. V autě… „Vzít si jedno z těch koťátek a zařádit si v autě. Pomalu jí sundávat tričko a ochutnat doposud netknuté bradavky, jako dvě borůvky. Olizovat mladá prsíčka, letmo nadzvednout minisukýnku a tou svojí ocelovou trubkou přejíždět po stydkých pyscích. Pak, když už bude téct jako Niagáry, proniknout do uzoučké kundičky a užívat si ten stisk, ten těsný prostor, který by se pro mě v tu chvíli stal vesmírem.“ Ale přes všechny moje myšlenky, stále jsem chvílemi odbíhal svým toužením k té rudovlasé mamince. Jak já bych ji chtěl povozit na ocásku.
Má touha se zdála být planá až do doby, kdy končila moje směna a v podvečerních hodinách, ona maminka, postávala kousek před naší stanicí. Přistoupil jsem k ní: „Dobrý večer slečno. Na někoho čekáte?“ „Možná…“ Odvětila svůdně a zavlnila svým tělem. Přál bych vám ji vidět. Vlastně sám jsem si to stvoření neustále prohlížel. Nádherné nožky, zcela odkryté, pevný vyzývavý zadeček pod sukýnkou, co odhalovala víc, než jsem doufal. Bříško hlaďoučké jako samet a ty kozičky… Překrásné pevné dvojky, vztyčené bradavkami přímo směrem ke mě. Až se mi zachvěly rty, při pohledu na tu nádheru. Má tréma byla znát, avšak neváhal jsem. „Nechcete zajít na večeři? Hodím na sebe civilní hadry a rád si s vámi vyrazím.“ Zeptal jsem se a odpověď mi přivodila erekci neskutečných rozměrů. „Počkám tu na vás, strážníku.“ Řekla a roztomile se kousla do rtíku.
Převlékání jsem urychlil, jak to jen šlo. Čekala na mě ta nejkrásnější maminka na světě a co víc, neměla s sebou dítě. Světýlko naděje se rozzářilo v mých očích. Vyběhl jsem ven a pobídl slečnu do svého auta. Šla, svým vzrušujícím způsobem, jako každé ráno na přechodu. Pochopitelně dobrovolně. Když jsme oba seděli, zeptal jsem se: „Kam to bude?“ Samozřejmě jsem si plně uvědomoval vyřčený dvojsmysl a šibalsky jsem se pousmál. Po chvíli přemýšlení řekla, že zná jedno místo. Cesta byla divná, chvílemi mi připadalo, že ani nejsem na silnici. Náhle oznámila, že už jsme na místě. S udivením jsem se rozhlížel tmou, uprostřed místa hustě zarostlého keři a stromy. Odpoutal jsem se a než jsem stačil cokoliv říct, vrhla se na mě jako tygr. Líbala mě, držela za ptáka silou hodnou divoké šelmy a to bylo nádherný. Olizovala mé rty a pomalu mi sundávala kalhoty. Lepší pocit jsem nezažil. Splnil se mi sen a právě se chystám ošoustat tu rudovlasou sexy maminku, po které toužím už takovou dobu. Když mi sundala kalhoty, přestala líbat rty a pomalu se začala shýbat níž a níž. Ach, ten nádherný pocit vzrušení a nezměrné touhy, ve chvíli kdy se pomalu blíží pusinkou dolů k mému kolíku. Nejprve ho olízla od kuliček nahoru a zpět. Pak si ho vsunula mezi rtíky a začala mi sát žalud. Rukou držela celou kůžičku, staženou co nejvíce dolů, aby měla špičku jen pro sebe a druhou rukou hladila kuličky. A pořád sála, jakoby nepotřebovala dýchat.
Pár minut uběhlo, než se bez varování zvedla, opustila vůz a prstíkem mne vyzvala, abych šel za ní. Pochopitelně jsem šel, hned jak jsem odhodil kalhoty. Ona už držela v rukách pouta a přibližovala se. I když jsem čekal, že spoután budu já, přicvakla si je na jednu ruku, prozatím. Chytila mě, zády opřela o kapotu a začala kouřit pevně postavený kolík. Mezitím si sundala kalhotky a pomaloučku si pod minisukní hrála s čičinkou. Krásně to znělo, to svůdné mlaskání jejího nektaru tekoucího mezi pysky. Netrvalo dlouho a postavila se, stále pevně držela čuráka v rukou a řekla mi: „Asi jsem špatně zaparkovala, pane strážníku.“ A přitom se roztomile zavrtěla, hleděla na zem a podávala mi ruku, na níž měla pouta. Pochopil jsem rychle a přesně jsem věděl, co udělám.
Popadl jsem ji za ruku, otočil směrem na kapotu a přitlačil ji k ní hrudníkem. „Takže ty neumíš parkovat?!“ Vyštěknul jsem, popadl obě její ruce a pevně ji spoutal za zády. Ohnutá přes kapotu křičela: „Strážníku, já už budu hodná!“ Bez váhání jsem odhrnul minisukýnku a započal mrdání přestupkyně. Pouta tomu dodávala zvláštní nádech vzrušení a rajcovalo mě to tak, jako nikdy nic. Tvrdým přirážením jsem dával najevo vyšší postavení zákona a v tomhle případě byl zákonem můj pulsující čurák v její kundičce. Užíval jsem si každou vteřinu aktu, najednou se zase ozvala ona: „Prosím omrdej mi tu moji kundu! Pořádně! Vykrop mi ji tou svojí policejní hadicí!“ A sténala jako vlk vyjící na měsíc. Pustil jsem se do ní, tvrdě a prudce. Chtěl jsem ji zničit. Křičela… Sténala… A čím víc byla hlučná a prosila, tím víc jsem ji šoustal. Pevně jsem uchopil pouta, aby se nemohla ani hnout a jebal jsem jí buchtičku vší silou. Ta zvířecí divokost a vášeň ve mne narostla tak rychle, že už nebylo zbytí, než jí tu kundičku pořádně nakrmit semenem. Tak prudké výstřiky jsem ještě nezažil. Uvězněn v tak nádherně mokrém místečku, začal jsem kropit semeno přímo do ní. Téměř jsem vykřikl rozkoší, když jsem v křeči vypouštěl všechnu svoji tekutinu. Zcela unaven jejím sevřením jsem ji rozpoutal a vytáhnul kolík ven.
Naskytl se mi ještě jeden úžasný pohled, když maminka s roztaženýma nohama, roztírala prstíky tekoucí promísené šťávičky po svých pevných stehnech. Vychutnávala si to, ještě pořád vzdychala. Tak smyslně. Nakonec se mi tedy splnil sen, maminku jsem pořádně opíchanou odvezl domů a doufám… Modlím se, aby tohle nebylo naposled.
Pavel napsal
Jen zmrd muze byt mestskym fizlem
Jan napsal
Pavle, nehazej všechny do jednoho pytle
Tom napsal
Mluví z tebe závist